Profesor Josef Charvát a informatika


Professor Josef Charvát and Informatics

Professor Josef Charvát, a prominent internist and endocrinologist, has been following the issues of cybernetics and computers from the very beginning. In the difficult times of the 1950s, he was heavily involved in the organization of seminars and meetings of workers in technical and medical fields interested in cybernetics. Later, in his books for the general public, he foresaw a significant application of computers in medicine. His predictions are quite accurate even 50 years after the publication of these ideas.

Keywords:

control – cybernetics – computer science – biological systems – computers in medicine


Autori: Štěpán Svačina
Pôsobisko autorov: 3. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2022; 161: 191-193
Kategória: Dějiny lékařství

Súhrn

Významný internista a endokrinolog profesor Josef Charvát sledoval od počátku také problematiku kybernetiky a počítačů. Ve složité době 50. let 20. století se výrazně podílel na organizaci seminářů a setkávání pracovníků technických i medicínských oborů se zájmem o kybernetiku. Později ve svých knihách pro širokou veřejnost předvídal výrazné uplatnění počítačů v medicíně. Jeho předpovědi jsou poměrně přesné i 50 let od publikování těchto myšlenek.

Klíčová slova:

regulace – kybernetika – informatika – biologické systémy – počítače v medicíně

Věnováno 125. výročí narození prof. MUDr. Josefa Charváta, DrSc.

CHARVÁT A POČÁTKY KYBERNETIKY U NÁS

Profesor Josef Charvát byl především významným internistou a je pokládán za zakladatele endokrinologie a často také imunologie. Velmi zajímavý je ovšem i jeho vztah k informatice a kybernetice. V tomto případě může být pokládán také za spoluzakladatele oboru u nás.


Kořeny kybernetiky jako nauky o řízení a zpětných vazbách lze hledat hluboko do minulosti, např. až k teorii tzv. Turingova stroje – teoretického modelu počítače zapisujícího si úkony na nekonečnou pásku a provádějícího jednotlivé operace.

Rozvoj oboru je však spojen především s rozvojem počítačových technologií za 2. světové války a za zakladatele oboru je pokládán Američan Norbert Wiener. Syntetizující Wienerova kniha o kybernetice byla vydaná ve Spojených státech amerických v roce 1948.

Jak uvádí Zdeněk Wünsch (1), již v roce 1949 přednášel profesor Charvát o kybernetice a publikoval o ní stať v Biologických listech. Na Charvátově 3. interní klinice se scházeli zájemci o kybernetiku, mimo jiné psychiatr profesor Vladimír Vondráček a ředitel nově vzniklého Ústavu matematických strojů docent Antonín Svoboda (po emigraci jedna z významných osobností světové informatiky, která je zmiňována v každé knize o historii informatiky ve světě). Charvát obohacoval problematiku řízení o aspekt biomedicínský, tedy nauku o řízení v živých organismech. Po mnoha seminářích na 3. interní klinice se základ Kybernetické společnosti (založené až v roce 1966), tzv. kybernetický kroužek, přesunul v 50. letech na psychiatrickou kliniku profesora Vondráčka – velkého přítele Josefa Charváta. Zde vzniklo biokybernetické oddělení docenta Zdeňka Wünsche, které se později přesunulo do fyziologického ústavu na Albertově.

Spoluzakladatelé „kybernetického kroužku“
– profesoři Josef Charvát a Vladimír Vondráček (vpravo)
Spoluzakladatelé „kybernetického kroužku“ – profesoři Josef Charvát a Vladimír Vondráček (vpravo)

Toto vše se odehrávalo v době, kdy kybernetika byla označována jako buržoazní pavěda. Například český překlad Wienerovy knihy „Kybernetika a společnost“, vydaný Čs. akademií věd v roce 1963 (2), byl opatřen úvodním slovem filozofa Arnošta Kolmana – s vysvětlujícím komentářem z hlediska marxismu. V něm mimo jiné píše: „Wiener jako příslušník americké buržoazní inteligence trpí onou rozštěpeností, polovičatostí a eklektičností názorů, která je charakteristická pro tuto společenskou skupinu. Protože je nucen prodávat plody svého myšlení, nemůže jako vědec vstoupit proti řádu, který otravuje rozum a vědění.“

Wiener byl profesorem kalifornské techniky a synem profesora slavistiky na Harvardově univerzitě. Do Prahy rád jezdil a setkával se i s Charvátem, Wünschem a dalšími zakladateli kybernetiky u nás. V této těžké době profesor Charvát plně podpořil rozvoj kybernetiky a ustavení tzv. hlavní problémové komise pro lékařskou kybernetiku při ministerstvu zdravotnictví. Nechybělo mnoho a byl vytvořen komplexní zdravotnický informační systém. Projekt však byl zastaven v roce 1969. Je zajímavé, že to je přesně doba, kdy vznikaly nejstarší evropské nemocniční informační systémy v Ženevě a ve Vídni. Tak progresivní byly myšlenky Josefa Charváta a dalších zakladatelů informatiky u nás.

CHARVÁTOVY ÚVAHY, JAK POČÍTAČE ZMĚNÍ MEDICÍNU A SVĚT

Jak je známo, vydal profesor Charvát dvě knihy pro širokou veřejnost shrnující jeho názory na svět a vývoj společnosti (3, 4). V nich lze nalézt mnoho myšlenek o počítačích a kybernetice či – jak se později začalo říkat – informatice. Charvát kvalifikovaně předvídá, jak budou počítače ovlivňovat medicínu a svět. Uveďme několik citací. V roce 1969 například píše: „Pozoruhodnou vlastností živých systémů je jejich vnitřní řízení. V živé hmotě najdeme hierarchii supersystémů, systémů a subsystémů. Jde o výsledek složité interakce všeho se vším, která vyústí v reakci celku.“ Zdůrazňuje zde význam zpětných vazeb v organismu, V dalším textu varuje: „V našem století se udály nejúžasnější vědecké, technické a společenské objevy a změny, jaké lidstvo, kdy poznalo. Technika změnila nejen naše vědění, ale i naše myšlení a systém našich hodnot. Až dosud jsme v kritické periodě v trojnásobné revoluci. Kybernetizace hrozí, že z člověka udělá sluhu své vlastí technologie.“

V roce 1974 pak píše další stať nazvanou „Počítače a medicína“ (4): „Samočinné počítače jsou pokusem o sestrojení umělé inteligence. [...] Moderní počítač není tedy dosud není modelem lidského mozku, ale snad jím jednou bude.“ [...] Až donedávna neužívalo vědecké myšlení v biologii matematických teorií. Nyní se však biologie začíná matematizovat. Matematika je nástroj symboliky, a měla by se tedy hodit nejen k vyjadřování senzorických a motorických funkcí ústředního nervstva, ale i jeho nejvyšší symbolické a abstraktní činnosti. [...] Pro medicínu budou počítače velkým přínosem. Kromě čtení křivek lze do počítače vpravit různá data laboratorní a klinická. Lékař může zahájit s počítačem dialog. [...] Jak budou nemocní přijímat například ztrátu soukromí a důvěrnosti, když budou jejich údaje vloženy do paměťové banky. [...] Není třeba zdůraznit, jak mnoho pomohou počítače veřejnému zdravotnictví a evidenci vědeckého písemnictví.“

Knihy určené pro širokou veřejnost shrnující názory Josefa
Charváta na svět a vývoj společnosti
Knihy určené pro širokou veřejnost shrnující názory Josefa Charváta na svět a vývoj společnosti

CO BY ŘEKL PROF. CHARVÁT DNEŠNÍMU ROZVOJI LÉKAŘSKÉ INFORMATIKY?

Po smrti profesora Charváta v roce 1984 došlo k velkému rozvoji zejména počítačové podpory zobrazovacích metod a rozvoji rozsáhlých zdravotnických informačních systémů. Počítače a počítačové sítě začaly výrazně podporovat pracovní činnosti lékařů i dalších zdravotnických pracovníků. Charvát podobně jako jeho další současníci měl trochu naivní představu o umělé inteligenci a náhradě práce lékaře počítačem.

Nemohl ovšem tušit, že dojde k obrovskému rozvoji komunikačních technologií – tedy například sítí a mobilních telefonů – a že bude velmi snadné poskytnout lékaři zpracovaná data a poslat mu je kamkoliv na dálku a lékař sám rozhodne o dalším postupu.

Možná, jak vyplývá z výše uvedeného, trochu tušil, že člověk zůstane pro rozhodování v medicíně nakonec tím nejdůležitějším a že informatika mu dodá především podklady pro rozhodování. Také trochu tušil, že rozvoj informačních technologií přinese i negativa, například odcizení lékaře pacientovi, jež známe z dnešních ordinací, kde je tendence dívat se se do počítače a nepodívat se ani na pacienta (5).

Tušil, jak důležité budou informační systémy ve veřejném zdravotnictví, jak tomu bylo například nyní v době kovidové, kdy e-recepty a e-neschopenky zabránily zbytečným kontaktům a zachránily mnoho lidských životů. Možná i tušil, jaké nastanou problémy s výpočetními odděleními nemocnic a programátory, kdy chudší zdravotnictví nemá na programátorské a servisní kvality obvyklé třeba v bankovnictví.

I když Charvát psal hodně o stresu, nemohl předvídat stres, jaký nastává při plné čekárně a pomalé pomoci s výpočetní technikou, nebo problémy se systémy, které naprogramoval někdo, kdo nikdy nebyl v ordinaci a neví, co je potřeba. A že zdravotníci pak budou zbytečně klikat desítky let, než dojde k úpravě programů.

Možná i tušil, že se informatika v nemocnicích trochu vymkne kontrole a jak snadno bude odvádět prostředky ze zdravotnických zařízení. Zcela jistě ale pochopil, že informatika opravdu medicínu změní a zefektivní. V jeho knihách, lze vyčíst skoro všechno, co se 40 let po jeho smrti medicíně stalo nejen v informatice.

Adresa pro korespondenci:

prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA

3. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN

U Nemocnice 1, 128 08  Praha 2

e-mail: stepan.svacina@lf1.cuni.cz


Zdroje
  1. Wünsch Z. Kybernetika, informatika a profesor Charvát. In: Svačina Š, Sucharda P. (eds.). To byl profesor Josef Charvát. Sborník k 20. výročí úmrtí. Galén, Praha, 2003.
  2. Wiener N. Kybernetika a společnost. Československá akademie věd, Praha, 1963.
  3. Charvát J. Život, adaptace a stres. Státní zdravotnické nakladatelství, Praha, 1969.
  4. Charvát J. Člověk a jeho svět. Avicenum, Praha, 1974.
  5. Ptáček R, Bartůněk P a kol. Důstojnost v medicíně. Grada, Praha, 2022.
Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistka

Článok vyšiel v časopise

Časopis lékařů českých

Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Získaná hemofilie - Povědomí o nemoci a její diagnostika
nový kurz

Eozinofilní granulomatóza s polyangiitidou
Autori: doc. MUDr. Martina Doubková, Ph.D.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa