Nutriční návyky studentů lékařských fakult


Dietary habits in students from the medical faculties

The aims of this study were evaluation students' knowledge in the field of nutrition and to find out what their eating habits are, including the frequency of consumption of specific groups of foods. The research was made by the method of quantitative research. The questionnaire was thematically divided into 3 parts. Respondents filled in the
questionnaire online. The research showed that students' knowledge is insufficient. On the contrary, eating habits seem to be satisfactory even in comparison with students from all over the world. Two thirds of students are interested in the composition of their menu. Sufficient consumption of fruits, vegetables, cereals, and dairy products was
found. Meat consumption was superfluous. On the contrary, the consumption of legumes and fish was insufficient. Sweets, coffee, and caffeinated beverages are consumed daily by many students, whereas fast food and alcoholic beverages are consumed several times a month or occasionally. Students' BMI is mostly normal. Due to the lack of knowledge, more consideration should be placed on the teaching of nutrition to students at the medical faculties, especially in fields that do not primarily deal with nutrition.

Keywords:

medical students – Eating habits – nutrition – healthy lifestyle


Autori: Hana Vařejková
Pôsobisko autorov: 1. lékařská fakulta UK v Praze
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2022; 161: 94-96
Kategória: Původní práce

Súhrn

Cílem této práce bylo vyhodnotit znalosti studentů z oblasti výživy a zároveň zjistit, jaké jsou jejich stravovací návyky včetně frekvence konzumace konkrétních skupin potravin. Výzkum byl proveden metodou kvantitativního šetření. Dotazník byl tematicky rozdělen do 3 částí. Respondenti vyplňovali dotazník online. Z výsledků vyplynulo, že znalosti studentů jsou nedostatečné. Naopak stravovací návyky se zdají být uspokojivé i v porovnání se zahraničními studenty. Dvě třetiny studentů se zajímají o skladbu svého jídelníčku. Byla zjištěna dostatečná konzumace ovoce, zeleniny, obilovin a mléčných výrobků. Konzumace masa byla nadbytečná, naopak konzumace luštěnin a ryb nedostatečná. Sladkosti, káva a kofeinové nápoje jsou mnoha studenty konzumovány denně, rychlé občerstvení a alkoholické nápoje několikrát měsíčně nebo příležitostně. BMI v pásmu normy měly čtyři pětiny studentů. Vzhledem k nedostatečným znalostem studentů lékařských fakult by měl být kladen větší důraz na výuku dietologie, zejména v oborech, které se primárně výživou nezabývají.

Klíčová slova:

výživa – stravovací návyky – studenti lékařských fakult – zdravý životní styl

ÚVOD

Studenti vysokých škol tvoří specifickou skupinu. Jedná se o mladé dospělé lidi, kteří souběžně absolvují teoretickou i praktickou výuku a také se podílejí na různých projektech. Mnozí z nich současně pracují nebo si nějakým způsobem přivydělávají. V souvislosti s těmito činnostmi jsou v průběhu roku vystavováni stresu měnící se intenzity. S množstvím aktivit se často výživa, pohybová aktivita nebo spánek dostávají do pozadí jejich zájmu. Přitom jsou všechny tyto aspekty nezbytné pro správné fungování a výkonnost organismu.

Zdravý životní styl pomáhá předcházet onemocněním a umožňuje plnohodnotný život. Důležité jsou psychická pohoda, dostatek spánku a pohybové aktivity, kvalitní výživa, zvládání stresu, ale také genetická výbava. V posledních desetiletích narůstá počet onemocnění souvisejících s nesprávným životním stylem. Jedná se zejména o chronické choroby, které jsou celosvětově největší příčinou smrti a současně velice finančně zatěžují zdravotnictví.

Lékaři a další zdravotničtí pracovníci jsou autoritami v oblasti zdraví a mají významný vliv na zdraví a edukaci pacientů. Měli by mít potřebné znalosti o výživě a sami jít příkladem. V praxi tomu tak často nebývá. Otázkou je, zda vysoké školy poskytují studentům dostatečné informace o racionálním stravování a zároveň jim umožňují dodržovat zásady zdravého životního stylu, jakými jsou správná výživa, dostatek pohybové aktivity a spánku, ale také například psychohygiena. Na lékařských fakultách (LF) bývá učivo o výživě zařazeno, ne však dostatečně. Studentům často scházejí elementární informace o výživě. V Česku je ve studijním programu všeobecné lékařství věnováno výživě průměrně 20 hodin za celou dobu studia.

METODIKA A VÝZKUMNÝ SOUBOR

Výzkum byl proveden kvantitativní metodou, formou dotazníku. Dotazník byl tematicky rozdělen do 3 částí. První zahrnovala 6 testových otázek, jejichž vyhodnocením byly zjištěny znalosti studentů z oblasti výživy. Dotazovaní měli na výběr ze 4 odpovědí, přičemž pouze 1 odpověď byla hodnocena jako správná. Druhá část se zabývala stravovacími zvyklostmi studentů. Třetí, výzkumná část zjišťovala frekvenci konzumace některých skupin potravin. Obsahovala 11 podotázek týkajících se jednotlivých skupin potravin (ovoce, zelenina, obiloviny, maso, ryby, luštěniny, mléčné výrobky, kofeinové nápoje, alkohol, sladkosti, fast food). Výzkum byl určen pro studenty lékařských a nelékařských oborů lékařských fakult v Česku.

Respondentů bylo celkem 260, rozdělení podle oboru studia uvádí tab. 1. Výzkumu se zúčastnilo 213 žen (81,9 %) a 47 mužů (18,1 %). Převážnou většinu tvořili studenti 1. LF Univerzity Karlovy (UK), kterých se zúčastnilo 202 (77,7 %), 2. LF UK studovalo 40 respondentů (15,4 %), ze 3. LF UK bylo 11 respondentů (4,2 %), LF UK v Plzni studovali 4 respondenti (1,5 %) a LF Masarykovy univerzity (MU) v Brně 3 studenti (1,2 %).

Tab. 1. Respondenti dle oboru studia
Respondenti dle oboru studia

VÝSLEDKY

Dotazník vyplnilo 23 studentů 1. ročníku (8,8 %), 79 studentů nejvíce zastoupeného 2. ročníku (30,4 %), 32 probandů bylo ze 3. ročníku (12,3 %), 36 osob ze 4. ročníku (13,8 %), 49 studentů z 5. ročníku (18,8 %) a 41 probandů ze 6. ročníku (15,8 %).

Pouze 23 studentů (8,85 %) odpovědělo správně na všechny otázky, 5 správných odpovědí mělo 60 (23,08 %) a 4 správné odpovědi 55 osob (21,15 %). Nejvíce, konkrétně 67 (25,77 %) probandů vyplnilo správně 3 odpovědi, 40 (15,38 %) mělo 2 správné odpovědi a pouze 1 správnou odpověď uvedlo 14 osob (5,38 %), přičemž se jednalo převážně o studenty prvního a druhého ročníku. Všechny odpovědi nesprávné uvedl 1 student (0,4 %).

Z 23 probandů, kteří zvládli test bezchybně, 16 studovalo nutriční obory; dalších 9 studentů nutričních oborů mělo pouze 1 chybu.

Zásady zdravého stravování dodržují dvě třetiny studentů (64,6 %). Optimální počet porcí jídla (4 nebo 5 denně) konzumuje 64,2 % probandů. Doplňky stravy (vitaminy, minerální látky, stopové prvky, extrakty z rostlin, doplňky proteinové povahy) užívalo 64,6 % studentů. Přesně polovina probandů někdy držela dietu za účelem úbytku tělesné hmotnosti. Bez nutričních omezení je 77,7 % studentů, ostatní vyřazují ze stravy určité potraviny z různých důvodů (alergie, intolerance, onemocnění gastrointestinálního systému, etické důvody, redukce hmotnosti); 12,7 % studentů se hlásí k alternativním směrům ve výživě – vegetariánství, veganství, strava s nízkým obsahem sacharidů (low carb) nebo zařazování půstů. Hodnotu body mass indexu (BMI) v pásmu normy (18,5–24,9 kg/m2) má 79,4 % probandů.

Denní konzumaci ovoce potvrdilo 56,5 %, zeleniny 66,5 %, obilovin 67,3 %, mléka a mléčných výrobků 63,1 % studentů. Více než polovina (51,9 %) konzumuje maso 3–4× týdně, zatímco 1× týdně konzumuje ryby 23,5 % a luštěniny 31,5 % studentů. Přesně 30 % studentů přiznalo denní konzumaci potravin s přidaným cukrem (cukrovinky, sušenky, bonbony apod.), zatímco fast food je konzumován studenty nejčastěji pouze jednou měsíčně (26,9 %). Denní konzumaci kávy a kofeinových nápojů potvrdilo 56,9 % studentů, zatímco alkohol konzumuje nejčastěji několikrát měsíčně 24,6 %.

Součást výzkumu tvořilo 6 otázek na elementární základy výživy, které by měli studenti zdravotnických oborů znát. Respondenti dostali na výběr ze 4 možností, přičemž pouze 1 odpověď byla správná. První otázka se zaměřila na doporučený trojpoměr živin ve výživě (B – 15 % : S – 55 % : T – 30 %). Správnou odpověď uvedlo 64,6 % studentů. Druhá otázka se týkala denní konzumace vlákniny, které by mělo být 30 g denně u dospělého člověka. Tuto odpověď uvedlo pouze 42,3 % respondentů. Třetí otázka se věnovala konzumaci soli. Doporučený příjem soli by měl být 6 g denně. Tuto odpověď uvedlo 53,5 % studentů. Nicméně v podobné studii v Austrálii bylo zjištěno, že doporučení o příjmu soli zná pouze 17 % studentů (4). Čtvrtá otázka se týkala konzumace alkoholu. Maximální denní dávka alkoholu, která ještě nezpůsobuje poškození zdraví, je 10 g u žen a 20 g u mužů. Tuto odpověď uvedlo 81,2 % studentů. Pátá otázka byla zaměřena na vitaminy a zdroje potravy, ze kterých je lze získat. Z vybraných vitaminů (B2, B12, C, K) měli respondenti zvolit ten, který lze získat pouze z živočišných produktů. Vitamin B12 uvedlo 71,2 % studentů. Šestá otázka se zaměřovala na doporučené množství tekutin v mililitrech na kilogram hmotnosti člověka. Správnou odpověď 35 ml/kg uvedlo 52,7 % studentů. Na základě vyhodnocení odpovědí bylo zjištěno, že pouze 23 respondentů (8,85 %) odpovědělo správně na všechny otázky, z toho 16 studovalo obor nutriční terapeut nebo nutriční specialista.

DISKUSE

Celosvětově je výuka výživy na lékařských fakultách považována za nedostatečnou. Důraz je kladen především na výuku preklinických předmětů a jednotlivých oborů (kardiologie, chirurgie atd.), mezi které se výživa často dostává jen okrajově. Studenti však o výuku tohoto předmětu zájem mají (1). Studenti nutričních oborů mají větší rozsah znalostí z oblasti výživy než ostatní studenti, stejně tak studenti vyšších ročníků oproti studentům ročníků nižších. Zvyšování úrovně znalostí by mohlo probíhat formou přednášek vedených přímo nutričními terapeuty, případně povinně volitelných předmětů nebo stáží s nutričními terapeuty. Například v USA byly do výuky mladších ročníků zařazeny přednášky dietologů a nutričních terapeutů. Studenti vyšších ročníků se účastnili klinických praxí a kurzů klinické výživy (2). V Portugalsku byl zaveden výukový předmět zaměřený na výživu, po jehož absolvování získali studenti sebevědomí potřebné k tomu, aby mohli provádět nutriční konzultace při specifických onemocněních (3).

Navzdory průměrným znalostem výživy se studenti o skladbu své stravy zajímají. Z celkového počtu probandů hodnotí vlastní stravování jako pravidelné s dostatkem ovoce, zeleniny a vlákniny 64,6 % respondentů. Pro porovnání: Na MU v Brně se o správnou výživu snažilo 74 % mediků z 5. ročníku (5). V daném výzkumu také bylo zjištěno, že starší studenti více dbali na skladbu svého jídelníčku než mladší studenti. Podle výzkumu provedeném dříve na 1. LF UK studenti konzumovali denně průměrně 2,86 jídel a studentky 2,68 jídel, což je velmi nedostatečné (6). Studenti MU konzumovali v průměru 3 porce jídla denně (5). V Polsku mělo 45,6 % studentů mezi hlavními jídly svačiny (7). Alternativní výživové směry vyznává 12,7 % studentů. Podle výzkumu provedeného na MU vyznávalo alternativní výživové směry 16 % studentů. Zde se však jednalo o studenty z různých fakult (8). Mezi posluchači všeobecného lékařství na MU pouze 4 % mediků dodržovala nějaký alternativní výživový směr (5).

Denní konzumaci ovoce potvrdilo 56,5 % studentů, denní konzumaci zeleniny 66,5 % studentů. Podle dřívějšího výzkumu na 1. LF UK konzumovalo denně ovoce 42,9 % mužů a 64,8 % žen (6). V Polsku pouze 29 % studentů konzumovalo ovoce nebo zeleninu denně (9). Denní konzumace obilovin u českých studentů je srovnatelná s konzumací obilovin pozorovanou u studentů Fakulty zdravotnických studií Istanbulské univerzity (67,3 vs. 68 %). Mléko a mléčné výrobky ve vyšší míře konzumují čeští studenti (63,1 vs. 56 %) (9). Maso konzumuje denně 28,1 % studentů, několikrát týdně se objeví v jídelníčku 51,9 % studentů. Ryby jednou týdně zařazuje do jídelníčku 23,5 % studentů, což je téměř třetina oproti výzkumu na MU v Brně (61 % studentů 5. ročníku všeobecného lékařství) (5). Podle Kudlové byla konzumace masa u studentů nadbytečná, a naopak konzumace ryb nedostatečná (6). V porovnání se zahraničními výzkumy čeští studenti překvapivě konzumují fast food výrazně méně než studenti v Malajsii (11), Egyptě (12), Indii (13) i USA (2). Důvodem může být fakt, že fast food v Česku není tak levný jako v jiných zemích a studentům se spíše vyplatí navštívit menzu kvůli kvalitě a ceně jídel. Navíc menzy bývají na rozdíl od fastfoodových restaurací dostupné přímo v areálu školy nebo koleje. Lze očekávat, že studenti, kteří se každý den učí, budou kofeinové nápoje konzumovat pro jejich stimulující účinky. Kávu a kofeinové nápoje konzumuje denně 56,9 % studentů. V Olomouci proběhlo porovnání konzumace kávy a kofeinových nápojů u studentů medicíny versus humanitních studií. Studenti z LF konzumovali méně kávy a kofeinových nápojů než studenti humanitních studií (14).

Při výzkumu stravovacích návyků je důležité zhodnotit nejen kvantitativní množství živin a četnost konzumace jednotlivých skupin potravin, ale také konkrétní typy potravin a jejich úpravu (6).

ZÁVĚR

Celosvětově se výzkumy shodují, že výuka výživy je nedostatečná nezávisle na státě, ročníku studia a systému výuky (1). Z toho plyne nedostatečná informovanost zdravotníků a následně i pacientů.

I podle výše přiblíženého provedeného výzkumu jsou znalosti studentů jsou spíše průměrné, často chybějí i základní fakta o výživě. Ta je přitom často nedílnou součástí léčebného procesu, a to nejen s ohledem na stále rostoucí počty obézních. Vzhledem k tomu je třeba zlepšení nutričního vzdělávání studentů zejména v oborech, které se primárně výživou nezabývají, považovat za prioritu (15).

Nutriční návyky studentů jsou o poznání lepší, nicméně i v této oblasti je na místě zlepšení. Většina studentů denně konzumuje ovoce, zeleninu, obiloviny a mléčné výrobky. Maso je konzumováno nadbytečně, naopak ryby a luštěniny méně často, než je doporučeno. Sladkosti, káva a kofeinové nápoje jsou součástí každého dne u většiny studentů, zatímco fast food a alkohol konzumují méně často. BMI většiny studentů je v normě.

Adresa pro korespondenci:

Bc. Hana Vařejková

1. lékařská fakulta UK

e-mail: hana.varejkova@seznam.cz


Zdroje
  1. Crowley J, Ball L, Hiddink GJ. Nutrition in medical education: a systematic review. Lancet Planet Health 2019; 3(9): e379–e389.
  2. Brehm BJ, Summer SS, Khoury JC et al. Health status and lifestyle habits of US medical students: A longitudinal study. Ann Med Health Sci Res 2016; 6(6): 341–347.
  3. Barreiros Mota I., Castelo I., Morais J et al. Nutrition education in Portuguese medical students: Impact on the attitudes and knowledge. Acta Méd Port 2020; 33(4): 246–251.
  4. Perlstein R, McCoombe S, MacFarlane S et al. Nutrition practice and knowledge of first-year medical students. J Biomed Educ 2017: 5013670.
  5. Pechová L. Stravují se budoucí lékaři lépe a jinak než jiní studenti? LF MU, Brno, 2009. Dostupné na: https://is.muni.cz/th/v6w9p/Diplomova_prace.pdf
  6. Kudlová E. Stravovací návyky a percepce jejich potřebných změn u studentů 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Hygiena 2000; 45(4): 224–231.
  7. Grygiel-Górniak B, Tomczak A, Krulikowska N et. al. Physical activity, nutritional status, and dietary habits of students of a medical university. J Sport Health Sci 2016; 12: 261–267.
  8. Petrová J. Alternativní způsoby stravování vysokoškolských studentů v Brně. LF MU, Brno, 2008. Dostupné na: https://is.muni.cz/th/u7brn/DP.pdf 
  9. Likus V, Milka D, Bajor G et al. Dietary habits and physical activity in students from the Medical University of Silesia in Poland. Rocz Panstw Zakl Hig 2013; 64(4): 317–324.
  10. Günes-Bayir A, Guney M. The assessment of nutritional and physical activity statuses in nutrition and dietetics and physiotherapy and rehabilitation students. Clin J Nutr Diet 2019; 2(2): 1–6.
  11. Hasamnis A, Patil S, Tun ZM, binti Ruslan NA. Nutrition and exercise habits amongst medical students in a private university in Malaysia. Proceeding of the 3rd International Conference on Public Health 2017; 285–292.
  12. El-Gilany A, Abdelhady D, El Damanawy R. Consumption and knowledge of fast/junk foods among medical students, Mansoura University, Egypt. TAF Prev Med Bull 2016; 15(4): 440–445.
  13. Mohanty BB, Rath K, Jena SK et al. Dietary habit of medical students: a study among the students of a health university in Eastern India. J Evol Med Dent Sci 2018; 22(7): 2698–2701.
  14. Janečková D, Dostál D, Plháková A. Kvalita spánku, cirkadiánní preference a zdravý životní styl u vysokoškolských studentů. Praktický lékař 2013; 93(3): 114–120.
  15. Hancocks N. ESPEN reveals manifesto to boost nutrition training in medical schools. Dostupné na: www.nutraingredients.com/Article/2020/01/22/ESPEN-reveals-manifesto-to-boost-nutrition-training-in-medical-schools
Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistka

Článok vyšiel v časopise

Časopis lékařů českých

Číslo 2

2022 Číslo 2
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Získaná hemofilie - Povědomí o nemoci a její diagnostika
nový kurz

Eozinofilní granulomatóza s polyangiitidou
Autori: doc. MUDr. Martina Doubková, Ph.D.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa