Vzpomínka na profesora
Přemysla Strejce

21. leden 2021 přinesl smutnou zprávu –⁠ profesor soudního lékařství Přemysl Strejc skonal v ranních hodinách na resuscitačním oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Bylo mu 78 let.

Když jsem se tuto zprávu dozvěděl z ranního telefonátu, cítil jsem velký osobní smutek. Jsem přesvědčen, že jsem nebyl sám. Hlavou mi proběhly vzpomínky na setkání s panem profesorem. Byl skvělým učitelem, uznávaným odborníkem v oboru soudního lékařství, významným soudním znalcem, a hlavně dobrým člověkem. Kdyby to nebylo proti pravidlům pravopisu, napsal bych člověk s velkým písmenem na začátku slova.

Pan profesor byl významnou postavou nejen oboru a Ústavu soudního lékařství, ale i celé 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Měl velkou odbornou i lidskou autoritu v odborné společnosti, předsedal Československému vědeckému sjezdu soudního lékařství s mezinárodní účastí v Praze, při příležitosti výročí 650 let od založení Univerzity Karlovy obdržel čestnou medaili UK a zlatou medaili 1. LF UK. Byl členem ústřední znalecké komise Ministerstva zdravotnictví ČR, členem pracovní skupiny Vědecké rady MZ ČR pro obor patologie a soudního lékařství za obor soudní lékařství. Byl členem vědecké rady 1. LF UK a vědecké rady Policejní akademie ČR. Odborná společnost ocenila jeho histochemickou detekci intravitálních změn Reinsbergovou cenou.

Přemysl Strejc pracoval v Ústavu soudního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze jako odborný asistent od roku 1973, po předchozím působení na I. Hlavově patologickoanatomickém ústavu (od roku 1965). V roce 1969 atestoval z patologické anatomie a v roce 1972 složil nástavbovou atestaci ze soudního lékařství. V roce 1982 obhájil disertační práci „Průkaz plodové vody“ a byla mu udělena vědecká hodnost kandidáta lékařských věd. V roce 1986 byl jmenován docentem pro obor soudní lékařství, přednostou Ústavu soudního lékařství a vedoucím katedry. 1. září 1991 byl jmenován profesorem soudního lékařství.

Svou vědeckou činnost zaměřil především na forenzní patomorfologii s využitím imunohistochemie, věnoval se morfologii aterosklerózy a histochemické detekci časných ischemických změn myokardu, poresuscitačních změn, zejména problematice vitální a supravitální reakce. Výzkumně spolupracoval s ústavy Akademie věd ČR nebo strojní a stavební fakultou ČVUT v oblasti stanovení zbytkových napětí v lidském kardiovaskulárním systému či stanovení biomechanických vlastností kostí a chrupavek. Jako jeden z mála našich současníků měl pan profesor tu čest podílet se na projektu Národního muzea „Antropologicko-lékařský výzkum historických osobností českého dějinného vývoje“. Spolupracoval i s Archeologickým ústavem AV ČR.

Několik generací studentů Fakulty všeobecného lékařství a poté 1. LF UK má soudní lékařství spojeno právě s osobou profesora Strejce. Obdobně je znám studentům a postgraduálním studentům na Právnické fakultě UK či na Policejní akademii ČR. Nesčetně lékařů Všeobecné fakultní nemocnice v Praze i dalších nemocnic se s panem profesorem setkávalo při analýze těch nejsložitějších stavů. Nálezy prezentoval vždy věcně, odborně nekompromisně, ale zároveň lidsky. Vždy byl otevřený spolupráci s kliniky i teoretiky při hledání nových poznatků. Vzpomínám na mnohá sezení a věcné diskuse nad znaleckými posudky. Stejně tak i na přátelská setkání nad dobrým jídlem a vínem s rozhovory o hudbě, české kultuře a tradicích.

Oblíbenost pana profesora i jeho vysoký lidský kredit se projevil rovněž ve volbách do Akademického senátu 1. LF UK, jehož členem byl od funkčního období 2004–2007. V letech 2007–2013 byl místopředsedou a v letech 2013–2019 předsedou akademického senátu 1. LF UK.

Je mi velmi smutno, že již nikdo z rodiny, kolegů, studentů, přátel a známých nepromluví s vzácným člověkem, který je vždy účastně vyslechl, snažil se podpořit a společně hledat řešení. Člověkem, který navzdory svému psychicky náročnému povolání a svým starostem předával pohodu a naději. Odešel dobrý člověk. Čest jeho památce.

Jan Bříza