Nové trendy ve výuce anatomie a naše zkušenosti s výukou v českém jazyce během karantény kvůli onemocnění COVID-19


New trends in teaching anatomy and our experience with teaching anatomy in Czech during quarantine regarding COVID-19 pandemic

The forced disruption of education in the summer semester 2019–2020 was an unprecedented situation also for the teaching of anatomy at Czech medical faculties. Due to the forthcoming final exam on Anatomy, the situation urgently required a fluent transition to the distance learning. In our manuscript we present our experiences and tips based also on experience from other anatomical departments and which can be used in similar crises for a continuous.

Keywords:

Anatomy – new trends – distance education – personal experience – formative approach – transition from full-time to hybrid or distance anatomy teaching


Autori: Lada Eberlová;  Lukáš Mansfeld
Pôsobisko autorov: Ústav anatomie LF UK v Plzni
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2020; 159: 203-205
Kategória: Aktualita

Súhrn

Vynucené přerušení výuky v letním semestru 2019–2020 bylo i pro výuku anatomie na českých lékařských fakultách bezprecedentní situací, která vyžadovala s ohledem na blížící se závěrečnou zkoušku co nejrychlejší přechod na distanční výuku. V tomto sdělení uvádíme své zkušenosti a tipy, které se opírají i o zkušenosti z jiných pracovišť a mohou být v podobných krizích použity pro kontinuální přechod z výuky prezenční na hybridní nebo plně distanční.

Klíčová slova:

anatomie – distanční výuka – nové trendy – osobní zkušenosti – formativní přístup – transition from full-time to hybrid or distance anatomy teaching

ÚVOD

Součástí většiny studijních programů českých lékařských fakult (LF) je dvousemestrová výuka anatomie zakončená závěrečnou zkouškou, jejíž složení podmiňuje průběh dalšího studia. Nabitý sylabus zahrnuje nejen přednášky a praktika, ale i pitevní cvičení. Studenti jsou zkoušením motivováni k průběžnému studiu. Jakýkoli výpadek pravidelné prezenční výuky se s odstupem plnohodnotně nahrazuje jen velmi obtížně. Pokud nemá být výuka jednostranná, studenti potřebují čas na vstřebání a syntézu znalostí. Nejhůře nahraditelná je pro učení vlastní zkušenost (obr. 1), kterou naši posluchači získávají studiem preparátů a zejména anatomickou pitvou (1).

Kužel učení podle Dalea (9), upraveno podle Dostála (10)
Obr. 1. Kužel učení podle Dalea (9), upraveno podle Dostála (10)

Vynucené několikatýdenní přerušení výuky spojené s pandemií COVID-19 bylo pro všechny včetně vyučujících zcela novou, bezprecedentní situací. Lze odhadovat, že na všech vzdělávacích úrovních jím byli nejvíce zasaženi studenti prvních a posledních ročníků. Na plzeňské LF byla prezenční výuka přerušena těsně před začátkem pitevních cvičení, 3 týdny po začátku letního semestru. V atmosféře veliké nejistoty a stresu vyplývajícího ze situace ve společnosti bylo potřeba co nejdříve zahájit distanční výuku tak, aby byla co nejplnohodnotněji odučena témata, která jsou nejobtížnější a pro další studium – a zejména pak klinickou praxi – nejdůležitější: angiologie, neuroanatomie a topografická anatomie (2).

V průběhu karantény a následujících měsíců jsme vyzkoušeli různé formy vzdálené komunikace, výuky i kontroly znalostí. S ohledem na začátek nového akademického roku i nejistou epidemiologickou situaci se domníváme, že některé naše zkušenosti a tipy v podobných situacích mohou pomoci jak při výuce anatomie, tak i mezioborově.

V celosvětovém žebříčku kvality výuky oborů zamřených na anatomii se už tradičně na čelných místech umisťují univerzity anglosaských zemí, kde je studium zpoplatněno. Tyto země mají detailně propracovaný jak systém výuky studentů, tak učitelů a mentorů. Právě v anglosaských zemích vychází několik prestižních časopisů zaměřených výlučně na výuku v lékařských oborech (tab. 1). Na výchovu učitelů anatomie i pitevních laborantů je zaměřeno na různých univerzitách v USA i Velké Británii hned několik bakalářských i magisterských studijních programů. Právě v těchto zemích byla v posledních dvou desetiletích započata transformace výuky preklinických oborů spojená s redukcí požadovaných teoretických znalostí a posílením klinicky aplikovatelných znalostí (3–6). Tlak na změny si vynucují rovněž nové technologie, které umožňují nové metody výuky, učení i komunikace včetně různých možností efektivní náhrady výuky prezenční (tab. 2).

Tab. 1. Příklady nejvýše hodnocených časopisů zaměřených na výuku v lékařských oborech
Příklady nejvýše hodnocených časopisů zaměřených na výuku v lékařských oborech

Tab. 2. Nástroje a metody ve výuce anatomie, přehled aktuálních trendů
Nástroje a metody ve výuce anatomie, přehled aktuálních trendů

NOVÉ TRENDY VE VÝUCE ANATOMIE

Většina studií hodnotících metody výuky anatomie vzniká v anglicky mluvících zemích, kde je vzdělání cennou komoditou. Ačkoliv zůstává každý učitel individualitou, objem i obsah výuky je přesně standardizován (3–6), běžné jsou i zpětnovazební a evaluační dotazníky a studie (7). Není proto překvapivé, že se příspěvky s pedagogickou tematikou těší značné oblibě a časopisy zaměřené na výuku mají impakt faktor (IF) často vyšší než nejprestižnější časopisy morfologické (tab. 1).

Metodikám a novým trendům ve výuce anatomie bývá věnována mimořádná pozornost také na mezinárodních kongresech pořádaných anatomickými společnostmi. To potvrdil i zatím poslední, 19. kongres IFAA (International Federation of Associations of Anatomists), který se konal v Londýně v srpnu 2019 (8) a kde byly nejnovější metody a trendy ve výuce anatomie představeny a diskutovány (tab. 2).

ZMĚNY VÝUKY ANATOMIE NA LF UK V PLZNI A KARANTÉNA PRO COVID-19

Transformací kurikula a způsobu výuky anatomie prochází v posledních 2 letech i naše pracoviště. Výuka anatomie pro obor všeobecného lékařství byla zkrácena ze 3 na 2 semestry. Kurikula preklinických oborů byla upravena v součinnosti garantů jednotlivých oborů i kliniků. Do 3. ročníku byl nově zařazen předmět Neurovědy, kde bude neuroanatomie znovu probírána v návaznosti na další obory. Po vzoru jiných pracovišť byly standardizovány cíle učení (4–6), byla posílena výuka klinicky aplikovatelné anatomie, do výuky byl fixně začleněn e-learning.

Karanténa nás zastihla právě v transformačním roce, přesto se nám právě díky již částečně proběhlým změnám a vytvořeným studijním materiálům podařilo navázat na přerušenou výuku již v následujícím týdnu, což odpovídá i zkušenostem zahraničních pracovišť (11). V reakci na nově vzniklou situaci byl upraven sylabus přednášek a praktických cvičení – výuka anatomie byla prodloužena o 1 týden, průběžné testy z neuroanatomie byly rozděleny na menší tematické oddíly tak, abychom docílili co nejlepších výsledků učení. Z důvodu protiepidemických opatření byly u závěrečné zkoušky zrušeny počítačové testy i praktická zkouška na pitevně.

ORGANIZACE DISTANČNÍ VÝUKY PRAKTICKÝCH CVIČENÍ, PITEV A PŘEDNÁŠEK

Ihned po přerušení prezenční výuky vyvstala akutní nutnost výběru nového způsobu komunikace. Karanténní opatření si vyžádala i zastavení příjmu těl dárců a zrušení pitevních cvičení. Pokusili jsme se nahradit jen obtížně nahraditelné – na pitevně jsme natočili několik demonstračních videí, která spojují látku do té doby probranou spolu s topografickým pohledem na vybrané krajiny. Videa byla z etických důvodů publikována na YouTube s omezeným přístupem.

Pro řešení podobných situací se nám osvědčilo a můžeme také doporučit:

  • Udržovat se studenty audiovizuální kontakt, aktivně personalizovat komunikaci. Výhody: Verbální komunikace snižuje psychické napětí a riziko nepochopení, umožňuje přímou interakci. Vizualizace umožňuje zapojení neverbální komunikace, snižuje pocit izolovanosti.

  • V každé studijní skupině vybrat mediátora – studenta, který v případě potřeby zástupně kontaktuje vyučujícího s kolektivními podněty a dotazy. A naopak – učitel kontaktuje mediátora v případě potřeby komunikace s celou studijní skupinou. Výhody: Předejdete nedorozuměním a chaosu z nepřesných nebo špatně pochopených informací, rozvrhových kolizí apod.

  • Pokud je to možné, doporučujeme dodržovat rozvrh pro běžnou výuku. Výhody: Změny v rozvrhu působí na studenty stresově a chaoticky.

  • Vytvořit zvláštní webovou stránku s aktualizovanými informacemi k distanční výuce, která by měla obsahovat: průběžně a mezioborově aktualizovaný elektronický rozvrh, aktualizovaný sylabus spolu s termíny a způsoby průběžných zkoušení, přehled doporučené literatury a studijních materiálů s odkazy na ně, přehled kontaktů na vyučující; dále přehledy cílů učení, požadavků pro získání zápočtu a průběhu závěrečné zkoušky.

ZÁVĚR

Mnohé studie prokázaly, že nejúčinnější metodou učení je reálná osobní zkušenost. Plnohodnotnou náhradu pitvy nebo anatomických preparátů nemůžeme při výuce z domova poskytnout. Současná situace vyžadující připravenost k hybridní nebo plně distanční výuce je výzvou ke zjednodušení složitých koncepcí, konsolidaci stávajících a tvorbě nových studijních materiálů spojených s posílením vizualizace. Lze předpokládat, že nové zkušenosti spolu s nově osvojenými dovednostmi přinesou do běžné prezenční výuky skokové změny spojené s větším využitím sociálních sítí, virtuální reality a kombinované výuky (tzv. blended learning). Na kvalitativní hodnocení je i s ohledem na aktuální epidemiologickou situaci ještě brzy, ale věříme, že právě na tyto vynucené změny můžeme nejen ve výuce anatomie s odstupem nahlížet pozitivně.

Čestné prohlášení

Autoři sdělení prohlašují, že nejsou ve střetu zájmů; vznik ani publikace tohoto textu nebyly podpořeny žádnou firmou ani obchodní společností.

Poděkování

Touto cestou bychom za vyučující rádi poděkovali všem studentům, kteří se zapojili do evaluace distanční výuky anatomie na Lékařské fakultě UK v Plzni v letním semestru 2019–2020. Z podnětu studentů bychom rádi poděkovali všem vyučujícím, kteří se do on-line výuky zapojili a pomohli překonat toto nelehké období.

Tato práce vznikla za podpory Specifického vysokoškolského výzkumu SVV 2020–2022: 260535 a Investičního rámcového programu IRP 06059–010 a 011.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Lada Eberlová, Ph.D.

Ústav anatomie LF UK v Plzni

Karlovarská 48, 301 00 Plzeň

Tel.: 377 593 302

e-mail: lada.eberlova@lfp.cuni.cz


Zdroje
  1. Estai M, Bunt S. Best teaching practices in anatomy education: a critical review. Ann Anat – Anat Anz 2016; 208: 151–157.

  2. Miller SA, Perrotti W, Silverthorn DU et al. From college to clinic: reasoning over memorization is key for understanding anatomy. Anat Rec 2002; 269: 69–80.

  3. Drake RL. A unique, innovative, and clinically oriented approach to anatomy education. Acad Med J Assoc Am Med Coll 2007; 82: 475–478.

  4. Smith CF, Finn GM, Stewart J et al. A new core gross anatomy syllabus for medicine. Anat Sci Educ 2016; 9: 209–210.

  5. Smith CF, Finn GM, Hennessy C et al. The Initial impact of the anatomical society gross anatomy core syllabus for medicine in the United Kingdom: student and teacher perspectives. Anat Sci Educ 2019; 12: 494–506.

  6. Tubbs RS, Sorenson EP, Sharma A et al. The development of a core syllabus for the teaching of head and neck anatomy to medical students. Clin Anat N Y 2014; 27: 321–330.

  7. Pedagogic research in anatomical sciences: a best practice guide. Eur J Anat 2020; 22: 257–268.

  8. International Federation of Associations of Anatomists Congress – Abstracts. J Anat 2020; 236(S1): 1–364.

  9. Lee SJ, Reeves TC. Edgar Dale: a significant contributor to the field of educational technology. Educational Technology 2007; 47: 56.

  10. Dostál J. Badatelsky orientovaná výuka: pojetí, podstata, význam a přínosy. Univerzita Palackého, Olomouc, 2017.

  11. Pather N, Blyth P, Chapman JA et al. Forced disruption of anatomy education in Australia and New Zealand: an acute response to the COVID-19 pandemic. Anat Sci Educ 2020; 13: 284–300.

  12. Hennessy CM, Royer DF, Meyer AJ et al. Social media guidelines for anatomists. Anat Sci Educ 2020; 13: 527–539.

  13. Van Nuland SE, Rogers KA. The anatomy of e-learning tools: does software usability influence learning outcomes? Anat Sci Educ 2016; 9: 378–390.

  14. Yammine K, Violato C. A meta-analysis of the educational effectiveness of three-dimensional visualization technologies in teaching anatomy. Anat Sci Educ 2015; 8: 525–538.

  15. Pereira JA, Pleguezuelos E, Merí A et al. Effectiveness of using blended learning strategies for teaching and learning human anatomy. Med Educ 2007; 41: 189–195.

  16. Reid S, Shapiro L, Louw G. How haptics and drawing enhance the learning of anatomy. Anat Sci Educ 2019; 12: 164–172.

Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistka

Článok vyšiel v časopise

Časopis lékařů českých

Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Získaná hemofilie - Povědomí o nemoci a její diagnostika
nový kurz

Eozinofilní granulomatóza s polyangiitidou
Autori: doc. MUDr. Martina Doubková, Ph.D.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa