Krátké trvání spánku a obezita: role emocionálního stresu u poruch spánku

V minulosti objevilo mnoho epidemiologických studií souvislost, že obezita je často spojena s krátkým spánkem. Jakým způsobem stupeň obezity nebo jiné klinické charakteristiky otylých jedinců (poruchy spánku nebo emocionální stres) určují spojitost s délkou spánku, není dodnes přesněji zjištěno. A právě této sféře se hlouběji věnovala studie amerických psychiatrů.

Uspořádání studie

Studie sledovala náhodný vzorek 1300 mužů a žen středního věku ve spánkové laboratoři v průběhu jedné noci. Poruchy spánku byly charakterizovány jako nespavost, EDS syndrom (nadměrná denní spavost) nebo potíže s usínáním. Chronický emocionální stres byl posuzován pomocí minnesotského testu MMPI-2. Tento širokospektrý test slouží ke zjišťování důležitých vlastností osobnosti a psychických poruch. Využívá se nejen v klinické praxi, ale je významnou screeningovou metodou pro vyhledávání patologických rysů osobnosti (například ve výběrových řízeních pro významné pozice v personalistice).

Výsledek studie: obézní lidé mají častěji emoční stres, a v jeho důsledku kratší spánek

U obézních jedinců s BMI větším než 30 bylo nejčastěji hlášeno krátké trvání spánku, byl vyšší i výskyt subjektivních poruch spánku (47,4 oproti 25,5 % u kontrolní skupiny) a vzorek obézních osob se vyznačoval vyšším výskytem emočního stresu než skupina neobézních účastníků. Nebyl zjištěn rozdíl v subjektivním posouzení délky a kvality spánku mezi obézními a neobézními jedinci u skupiny, která nehlásila žádné potíže se spánkem. Skupina obézních mužů i obézních žen se spánkovými obtížemi skórovala vysoko v hodnotícím testu MMPI-2 ve srovnání s obézními lidmi bez spánkových stížností.

Nejkratší trvání spánku bylo hlášeno obézními účastníky studie s nespavostí (5,9 hodiny), následovaly obézní osoby s EDS (6,3 hodiny) nebo obtížemi při usínání (6,6 hodiny). Účinek chronického emocionálního stresu na délku spánku byl silnější než vliv BMI, a to se synergickým efektem. Přítomnost poruchy spánku byla u chronického emocionálního stresu spojována s redukováním spánku o 18 minut u mužů a 42 minut u žen, zatímco zvýšení BMI o 10 kg/m2 vedlo ke snížení doby spánku o 16 minut u mužů a 6 minut u žen. Nebyla zjištěna jednoznačná asociace mezi objektivní délkou spánku a BMI.

Shrnutí

Subjektivně posuzované poruchy spánku ve smyslu krátkého trvání spánku u obézních lidí mohou být pomocným ukazatelem emocionálního stresu u subjektivních spánkových poruch. U pacienta s obezitou, který si stěžuje na poruchy spánku, je vhodné soustředit pozornost v první etáži na léčbu jeho emočního stresu. Odhalení a léčba emočního stresu by se měla stát na základě této studie základem pro nové preventivní a terapeutické přístupy k obezitě.

(jnl)

Zdroj: Vgontzas AN, Lin HM, Papaliaga M, Calhoun S, Vela-Bueno A, Chrousos GP, Bixler EO. Department of Psychiatry, Sleep Research and Treatment Center, Penn State University College of Medicine, Hershey, PA 17033, USA.
www.ncbi.nlm.nih.gov