Experimental Surgery z plzeňského pracoviště

Autoři dostávají do rukou objemnou práci plzeňského kolektivu výzkumníků složeného z chirurgů, radiologů, pracovníků biomedicínského centra a Západočeské univerzity vedenou V. Liškou, zaměřenou na některé aspekty experimentální chirurgie. Kniha je psána v angličtině na křídovém papíře a má 540 stran. Obsahuje 10 kapitol.

První 4 kapitoly jsou věnovány obecné problematice chirurgie, anesteziologie a práce s experimentálními zvířaty. Nechybí ani historická poznámka o vývoji a přínosu základních objevů (Vesál A., Harvey W., Haller A., Bernard C.) a současné standardizaci a vlivu experimentální práce na rozvoj klinické medicíny. Je potěšitelné, že právě tento aspekt je vysoce hodnocen. Jsou zmíněny i fáze klinického výzkumu, které občas kliničtí pracovníci přesně nedefinují. Dobře je popsána část věnovaná práci s laboratorními zvířaty. Z té může čerpat každý, kdo se připravuje na zkoušku pro získání kvalifikace a odborné způsobilosti na úseku pokusných zvířat dle § 15d odstavce 3 zákona č. 246/1992 Sb. Ta je dnes předpokladem práce např. na grantových projektech spojených s animálním experimentem. Stejně tak instruktivně je zmiňována anesteziologie včetně specifik monitorace a podpory vitálních funkcí u experimentálních zvířat. Přínosná je tabulka s uvedením dávek anestetik vzhledem ke konkrétnímu zvířeti. Základní pravidla chirurgické práce, obsahující obrázky správné přípravy rukou před operací, sterilizace nástrojů a běžně užívaných chirurgických nástrojů, jsou vhodná pro ty, kteří se dostávají k animálním experimentům jako odborníci nechirurgických oborů nebo za studia medicíny či jiného příbuzenského oboru.

V celé páté kapitole, věnované příkladům experimentální práce, autoři čerpají ze své zkušenosti, ponejvíce ze svých grantových projektů, kde se věnují různým aspektům jaterní regenerace a jaterních funkcí. Šestá kapitola je přínosná zejména pro ty experimentátory, kteří se chtějí věnovat problematice buněčných kultur, zejména nádorových. V úsporné formě dává velmi ucelenou informaci nejen o buněčných liniích, ale i o měření efektivity a buněčné viability.   

Objemná je následující sedmá kapitola věnovaná zobrazovacím metodám. Je určená při pečlivém studiu rentgenologům, při zběžném seznámení umožní chirurgovi nebo jinému specialistovi získat užitečné informace z tohoto oboru. Osmá kapitola je věnována statistickým metodám v biomedicíně, a to v objemu, který by měl ovládat každý lékař. Devátá kapitola bude zajímavá především pro toho, kdo se věnuje problematice buněčné a orgánové regenerace. Poslední, desátou kapitolu bude se zájmem číst odborník zabývající se biomechanikou, ať již ortoped, či přímo pracovník z oboru biomechaniky.

Celkově lze publikaci hodnotit jako přínosnou, a to jak pro začínajícího experimentátora v biomedicíně, tak i pro zkušeného výzkumníka, který se chce zabývat zmíněnými oblastmi experimentu. Je psána jak pro chirurga, tak i pro odborníka z jiného oboru. Je možná škoda, že autoři nevyužili zkušenosti ostatních nečetných českých chirurgických a gastroenterologických experimentálních týmů, a to nejen obsahově, ale i citačně v oblastech, kterým je publikace věnována. Nic to však nesnižuje na kvalitě předkládané publikace.

Recenzent blahopřeje editorovi V. Liškovi a jeho týmu a publikaci doporučuje nejen experimentátorům, ale všem chirurgům, kteří v ní najdou řadu podnětů ke své práci.

Prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc.                                                                               

Chirurgická klinika 2. LF UK a UVN, Praha,                                                                                 

U Vojenské nemocnice 1200,

160 00 Praha 6

e-mail: miroslav.ryska@uvn.cz

V. Liška a kol. Experimental Surgery. Nava 2016, 541 s., ISBN: 978-80-7211-490-0