Pankreatická píštěl a akutní pooperační pankreatitida po proximální pankreatoduodenektomii


Pankreatická píštěl a akutní pooperační pankreatitida po proximální pankreatoduodenektomii

Úvod:
Akutní pooperační pankreatitida (APP) po proximální pankreatoduodenektomii (PDE) je závažnou komplikací. V práci se zabýváme možnostmi časné diagnostiky APP, odlišením od prostého pankreatického leaku a možnostmi chirurgické terapie.

Materiál a metodika:
U všech pacientů po PDE pro duktální adenokarcinom hlavy pankreatu komplikovaných pankreatickým leakem typu C, kteří při primární hospitalizaci zemřeli, jsme z pitevních nálezů vyhledali nemocné s histologicky verifikovanou APP. Tuto skupinu nemocných jsme porovnali s pacienty s prostým leakem a s pacienty s nekomplikovaným pooperačním průběhem. Retrospektivně jsme hodnotili pooperační klinický průběh, základní laboratorní a zobrazovací vyšetření. Sledované parametry jednotlivých skupin jsme statisticky srovnávali pomocí Fisherova LSD testu. Za hladinu statistické významnosti jsme stanovili p = 0,05. Veškeré analýzy byly provedeny v programu STATISTICA 10.0 (StatSoft CR s.r.o.).

Výsledky:
V letech 2007−2011 jsme provedli na Chirurgické klinice 2. LF UK a ÚVN 160 PDE pro prokázaný duktální adenokarcinom. APP s pooperačním pankreatickým leakem typu C jsme zaznamenali u 4 (2,5 %) pacientů. Žádný z těchto pacientů primární hospitalizaci nepřežil. U 3 pacientů této skupiny jsme nalezli 1. POD signifikantně vyšší hladiny pankreatických amyláz v séru oproti ostatním skupinám. Současně jsme v této skupině v 75 % pozorovali rychle narůstající plazmatickou koncentrací CRP od 1. do 5. POD. Kontrastní CT vyšetření, hodnocená zpětně, do 5. POD, neprokázalo APP. Pouze v jednom případě CT prokázalo 9. POD CT obraz APP dle Balthazara typ E.

Závěr:
V časné diagnostice APP u pacientů po PDE je vedoucím příznakem náhlá změna klinického stavu. Z laboratorních výsledků jsme pozorovali nárůst sérových koncentrací AMS a CRP. Kontrastní CT vyšetření je na základě našeho pozorování z hlediska časné diagnostiky nepřínosné. V případě časné diagnózy APP zůstává nadále otázkou dokončení totální pankreatektomie a její načasování.

Klíčová slova:
pankreatická píštěl − akutní pooperační pankreatitida – proximální pankreatoduodenektomie – drenáž − totální pankreatektomie


Autoři: J. Rudis;  M. Ryska
Působiště autorů: Surgery department of the 2. Faculty of medicine, Charles University and Central military hospital in Prague head of department: prof. MUDr. M. Ryska, CSc.
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2014, roč. 93, č. 7, s. 380-385.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Úvod:
Akutní pooperační pankreatitida (APP) po proximální pankreatoduodenektomii (PDE) je závažnou komplikací. V práci se zabýváme možnostmi časné diagnostiky APP, odlišením od prostého pankreatického leaku a možnostmi chirurgické terapie.

Materiál a metodika:
U všech pacientů po PDE pro duktální adenokarcinom hlavy pankreatu komplikovaných pankreatickým leakem typu C, kteří při primární hospitalizaci zemřeli, jsme z pitevních nálezů vyhledali nemocné s histologicky verifikovanou APP. Tuto skupinu nemocných jsme porovnali s pacienty s prostým leakem a s pacienty s nekomplikovaným pooperačním průběhem. Retrospektivně jsme hodnotili pooperační klinický průběh, základní laboratorní a zobrazovací vyšetření. Sledované parametry jednotlivých skupin jsme statisticky srovnávali pomocí Fisherova LSD testu. Za hladinu statistické významnosti jsme stanovili p = 0,05. Veškeré analýzy byly provedeny v programu STATISTICA 10.0 (StatSoft CR s.r.o.).

Výsledky:
V letech 2007−2011 jsme provedli na Chirurgické klinice 2. LF UK a ÚVN 160 PDE pro prokázaný duktální adenokarcinom. APP s pooperačním pankreatickým leakem typu C jsme zaznamenali u 4 (2,5 %) pacientů. Žádný z těchto pacientů primární hospitalizaci nepřežil. U 3 pacientů této skupiny jsme nalezli 1. POD signifikantně vyšší hladiny pankreatických amyláz v séru oproti ostatním skupinám. Současně jsme v této skupině v 75 % pozorovali rychle narůstající plazmatickou koncentrací CRP od 1. do 5. POD. Kontrastní CT vyšetření, hodnocená zpětně, do 5. POD, neprokázalo APP. Pouze v jednom případě CT prokázalo 9. POD CT obraz APP dle Balthazara typ E.

Závěr:
V časné diagnostice APP u pacientů po PDE je vedoucím příznakem náhlá změna klinického stavu. Z laboratorních výsledků jsme pozorovali nárůst sérových koncentrací AMS a CRP. Kontrastní CT vyšetření je na základě našeho pozorování z hlediska časné diagnostiky nepřínosné. V případě časné diagnózy APP zůstává nadále otázkou dokončení totální pankreatektomie a její načasování.

Klíčová slova:
pankreatická píštěl − akutní pooperační pankreatitida – proximální pankreatoduodenektomie – drenáž − totální pankreatektomie


Zdroje

1. Krieger AG, Kubishkin VA, Karmazanovskiy GG, Svitina KA,Kochatkov AV, et al. The postoperative pancreatitis after the pancreatic surgery. Khirurgiia (Mosk) 2012;4:14−19.

2. Kothaj P. Chirurgická liečba rakoviny pankreasu. Banská Bystrica 1996;96.

3. Ryska M. Akutní pooperační pankreatitida – mýtus nebo realita? HPB 2000;8:6−9.

4. Traverso LW, Longmire WJ. Preservation of the pylorus in pancreatoduodenectomy. Surg Gynecol Obstet 1978;146:959−962.

5. Z´gragen K, Uhl W, Buchler MW. Acute postoperative pancreatitis kniha. In: Pancreas, Heidelberg 1998:283−290.

6. Bassi C, Dervenis C, Butturini G, et al. Postoperative pancreatic fistula: an international study group (ISGPF) definition. Surgery 2005;138:8−13.

7. Dellaportas D, Tympa A, Nastos C, Psychogiou V, Karakatsanis A, et al. An ongoing disput in management of severe pancreatic fistula: Pancreatosplenectomy or not? World J Gastrointest Surg 2010;2:381−384.

8. Z´ green K, Aronsky D, Maurer CA, et al. Acute postoperative pankreatitis after laparoscopic cholecystectomy. Results of prospective Swiss Assotiation of laparoscopic et thoracoscopic surgery study. Arch Surg 1997;132:1026−1030.

9. Niederle B a kol. Chirurgie žlučových cest. Praha, Avicenum 1977.

10. Büchler MW, Friess H, Klempa I, et al. Role of octreotide in the prevention of postoperative complications following pancreatic resection. Am J Surg 1992;163:125−130.

11. Wilson C, Imrie CW. Deaths from acute pancreatitis: Why do we miss the diagnosis so frequently? Int J Pancreatol 1988;3:273−282.

12. Milleret P. Histoire d´une biopsie pancréatique. Lyon chir 1957;53:107−109.

13. Mallet-Guy P. Alleged hazards of pancreatic biopsy. Lyon Chir 1957;53:126−7.

14. de Castro SM, Busch OR, van Gulik TM, Obertop H, Gouma DJ. Incidence and management of pancreatic lakage after pancreatoduodenectomy. Br J Surg 2005;92:1117−1123.

15. Büchler MW, Gloor B, Muller CHA, Friess H, Seiler CHA, et al. Acute necrotising pancreatitis: Treatement strategy according to the status of infection. Ann of Surg 2000;232: 619−626.

16. Balthazar EJ. CT diagnosis and staging of acute pancreatitis. Radiol Clin North Am 1989;27:19−37.

17. Cullen JJ, Sarr MG, Ilstrup DM. Pancreatic anastomotic leak after pancreaticoduodenectomy: incidence, significance, and management. Am J Surg 1994;168:295−298.

18. Haddad LB, Scatton O, Randon B, Andraus W, Massault PP, et al. Pancreatic fistula after pancreaticoduodenectomy: the conservative treatement of choice. HPB (Oxford) 2009;11:203−209.

19. Farley DR, Schwall G, Trede M. Completion pancreatectomy for surgical complications after pancreaticoduodenectomy. Br J Surg 1996;3:176−179.

Štítky
Chirurgia všeobecná Ortopédia Urgentná medicína
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa