1 – Kojení
Vyšlo v časopise:
Čes-slov Pediat 2014; 69 (Suppl 1): 7-9.
- Praktický lékař pro děti a dorost (PLDD) by měl znát zásady správné techniky kojení, umět řešit problémy při kojení a podporovat výlučné kojení 6 měsíců(180 dní, 26 týdnů), pokud dítě prospívá, a pokračování v kojení s postupně zaváděnými příkrmy 2 roky i déle.
- Matka při správné technice kojení by měla kojit bez omezování délky a frekvence.
- Zdravé a podle potřeby kojené dítě nepotřebuje po dobu výlučného kojení žádné další tekutiny, potraviny, potravinové doplňky ani jiné mléko navíc s výjimkou lékařsky indikovaných případů.
- Není vhodné rutinně používat láhve, dudlíky ani kloboučky na bradavky.
- Lékař by měl znát růstové spurty a věkově odpovídající znaky dostatečné výživy. Měl by rutinně používat percentilové grafy.
- Kojení je kontraindikováno jen ve výjimečných případech.
- Mléčné porce mohou být pokryty po ukončení období výlučného kojení mateřským mlékem, pokud jím matka disponuje v dostatečném množství.
- Z hlediska prevence alergií u kojence se nedoporučuje žádné specifické dietníopatření u matky v průběhu těhotenství či laktace.
VÝHODY VÝLUČNÉHO KOJENÍ
Výlučné kojení po dobu alespoň 4 měsíců má ve srovnání s náhradní kojeneckou mléčnou výživou (formulemi) či částečným kojením řadu výhod pro matku i dítě (nižší výskyt infektů (zánět středouší, gastroenteritida, infekty dolních cest dýchacích), alergií, syndromu náhlého úmrtí kojenců (SIDS) a v pozdějším věku i obezity, diabetu, vyššího krevního tlaku a hladiny cholesterolu). U matek je pravděpodobné snížení rizika diabetu 2. typu, nádorů prsu a vaječníků. Další možné zdravotní výhody pro matku i dítě jsou uvedeny v přehledné analýze AHRQ (viz literatura). Data, která poukazují na výše uvedené zdravotní výhody, jsou získána většinou z observačních studií, nikoliv z prospektivních randomizovaných studií. Randomizace fyziologických novorozenců po porodu na ty, kteří budou či nebudou kojeni je neetická a proto není a nebude možno tyto pozitivní efekty kojení na zdraví jedince jednoznačně vědecky prokázat. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí matky, zda bude kojit, je závislé na mnoha socioekonomických faktorech, může být také zdravotní efekt kojení svázán s některými přidruženými zavádějícími faktory (interakce matky a dítěte, sociální statut rodiny apod.).
V poslední době jsou také zmiňovány dlouhodobé efekty výživy mateřským mlékem, zejména u rizikových jedinců (např. u nedonošených), kde se předpokládá, že prostřednictvím efektu tzv. nutričního programování lze dosáhnout prevence některých civilizačních chorob (hypertenze, dyslipidemie, ateroskleróza, diabetes apod.) i jiných onemocnění (leukemie, idiopatické střevní záněty apod.) v pozdějším věku.
HLAVNÍ ZÁSADY KOJENÍ
- Při prvním vyšetření, obvykle za 48 h po propuštění z porodnice, posoudit stav výživy dítěte, zhodnotit úspěšnost kojení podle počtu stoliček a pomočených plen, pozorováním kojení, posoudit ikterus.
- Podporovat kojení bez omezování délky a frekvence. Kojit tak často a tak dlouho, jak dítě vyžaduje. Kojené děti by měly být k prsu přikládány nejméně 8–12x za 24 hodin, přičemž některé děti potřebují častější krmení. Známky připravenosti dítěte na kojení jsou jeho bdělost, aktivita, otevírání úst a hledání prsu. Pláč je pozdním příznakem hladu.
- Po propuštění z porodnice se doporučuje v případě rozvinuté laktace kojit v průběhu jednoho kojení jen z jednoho prsu. Z obou prsů při jednom sezení se kojí do rozvinutí laktace.
- Zdravé a podle potřeby kojené dítě nepotřebuje žádné další tekutiny, potraviny, potravinové doplňky ani jiné mléko navíc s výjimkou lékařsky indikovaných případů.
- V případě indikovaného dokrmu by měl být dokrm podáván alternativním způsobem – sondou po prsu či prstu, hrníčkem, lžičkou, ze suplementoru.
- Nepoužívat láhve a dudlíky, které kazí techniku kojení a jsou příčinou předčasného ukončení kojení a problémů s prsy (ragády, retence, zánět), zejména v prvních 6 týdnech, než se kojení stabilizuje, zvláště ne u matek s problémy při kojení.
- Rutinně nepoužívat ani kloboučky na bradavky, pouze v indikovaných případech – vpáčené či ploché bradavky.
- Po kojení není nutné odstříkávat, jen v případě přebytku mléka v prsou je odstříkávání dočasně na místě. Odstříkávání by mělo být prováděno správnou technikou, přednost má odstříkávání rukou před odsáváním odsávačkou.
- Znát růstové spurty (3. a 6. týden, 3. a 6. měsíc), kdy děti vyžadují častější kojení.
- Znát věkově odpovídající znaky dostatečné výživy (6–8 pomočených plen denně, 3–6 stolic prvních 6 týdnů s pozdější možnou několikadenní absencí stolice).
- Kojené dítě dosahuje své porodní hmotnosti mezi 2.–3. týdnem. Průměrný přírůstek prvních 6 měsíců života se pohybuje od 125 g do 200 g týdně.
- K posouzení prospívání dítěte slouží percentilové grafy (hmotnostně-výškový a délkový), které jsou uvedeny ve Zdravotním a očkovacím průkazu dítěte a mladistvého, jako součást software v ordinaci PLDD nebo na www.szu.cz.
- Při skutečném nedostatku mléka se doporučuje povzbuzovat matku ke kontaktu s dítětem kůže na kůži, k častému kojení z obou prsů a k odsání MM každé 3 hodiny rukou či odsávačkou odsávající obě prsa současně.
- Kojící matka by měla dodržovat zásady správné výživy. Neměla by jíst za dva, ale 2x zdravěji.
- Kojící žena by neměla kouřit a pít alkohol.
- Kojící žena by neměla prudce hubnout, aby se zabránilo uvolňování škodlivých látek do mateřského mléka.
- Kojení v průběhu dalšího těhotenství nepoškozuje matku, plod ani dítě.
- Lze kojit i v průběhu horečnatého onemocnění matky.
- Existuje jen malá skupina léků, která je při kojení kontraindikována.
- Další zásady kojení lze nalézt na www.kojeni.cz.
KONTRAINDIKACE KOJENÍ
A) Absolutní kontraindikace
- u dětí s klasickou formou galaktosemie s nulovou aktivitou gal-1-puridyltransferázy v erytrocytech (u dětí s mírnější formou bývá částečné kojení možné)
- v rozvinutých zemích u dětí matek infikovaných HIV/AIDS
- u dětí matek infikovaných virem HTLV 1, 2
B) Částečná kontraindikace
- u dětí s fenylketonurií (dle individuální tolerance fenylalaninu); u jiných metabolických vad dle konzultace s centrem metabolických vad
- u dětí matek s abúzem drog
C) Dočasná kontraindikace
V těchto případech by měla být laktace matky udržována pravidelným odstříkáváním mléka, které se vylije, dokud není ukončena léčba či odstraněna zdravotní příčina dočasné kontraindikace kojení.
- herpes zoster, herpes simplex na prsu, přičemž dítě může být kojeno z druhého prsu. Z postiženého prsu nekojit, dokud léze nezmizí
- cytomegalovirus – u nedonošených dětí séropozitivních matek zvážit přínosy a rizika kojení (pasterizace a/nebo zmražení mléka snižuje nálož cytomegaloviru)
- plané neštovice, které se objeví do 5 dnů před a 2 dnů po porodu. Matka by tedy měla být od dítěte izolována, dokud puchýřky neprasknou. Dítě by mělo dostat co nejdříve varicella-zoster imunoglobulin či standardní imunoglobulin. Mléko matky lze odstříkat a podávat dítěti
- chřipkový virus H1N1
- aktivní TBC – děti matek s čerstvou aktivní TBC infekcí by měly být od matky odděleny, dokud léčba nezačne působit a matka již není infekční. Matka by měla mléko odstříkávat a může ho podávat dítěti. Tyto děti by měly také podstoupit odpovídající očkování a chemoprofylaxi
- radioaktivní izotopy – většina diagnostických procedur nevyžaduje přerušení kojení a pro většinu vyšetření lze najít vhodný radionuklid s krátkým poločasem rozpadu. Doba přerušení kojení je 5x delší než poločas rozpadu. Kojící matka má možnost před procedurou odstříkávat mléko a uskladnit ho pro tuto potřebnou dobu.
- chemoterapie matky
- některé léky – seznam léků, kvůli kterým je kojení dočasně kontraindikováno, je k dispozici na http://toxnet.nlm.nih.gov/cgi-bin/sis/htmlgen?LACT
D) Není kontraindikace
- hepatitida A,B,C matky. U hepatitidy B je podmínkou zahájení kojení adekvátní zajištění dítěte po porodu dle současně platných standardů (Vyhláška MZ ČR č. 537/2006 Sb.; www.neonatology.cz – doporučené postupy)
- při horečnatých stavech, virózách matky, při mastitidě, při očkování matky nebo dítěte, onemocnění zažívacího a uropoetického traktu matky
- kouření matky s doporučením ukončení kouření
- příležitostné požití alkoholu s 2hodinovým odstupem od dalšího kojení
Zdroje
1. Protecting, Promoting and Supporting Breast-feeding: The Special Role of Maternity Sevices, Point WHO/UNICEF Statement. Geneva: WHO 1989.
2. Global Strategy for Infant and Young Child Feeding. WHO 2003.
3. American Academy of Pediatrics. Policy statement. Pediatrics 2005; 115 (2): 496–513.
4. American Academy of Pediatrics. Policy statement – Breastfeeding and the Use of Human Milk. Pediatrics 2012; 129: e827–e841.
5. Infant and Young Child Feeding: Standard Recommendation for The European Union, 2006.
6. Ip S, Chung M,Raman G, Trikalinos TA, Lau J. A Summary of the Agency for Healthcare Research and Quality’s (AHRQ) Evidence Report on Breastfeeding in developed Countries. Breastfeeding Med 2009; 4 (Suppl 1): 17.
7. Podešvová H, Rožnovský L. Postup péče o novorozence HBsAg pozitivních a anti-HCV pozitivních matek. Doporučený postup ČNEoS 2007. www.neonatologie.cz
Štítky
Neonatológia Pediatria Praktické lekárstvo pre deti a dorastČlánok vyšiel v časopise
Česko-slovenská pediatrie
2014 Číslo Suppl 1
- Gastroezofageální reflux a gastroezofageální refluxní onemocnění u kojenců a batolat
- Subkutánna substitúcia imunoglobulínov u Ig-naivných pacientov s PID – dostupné údaje o účinnosti a bezpečnosti
Najčítanejšie v tomto čísle
- 8 – Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM)
- Doporučení Pracovní skupiny dětské gastroenterologie a výživy ČPS pro výživu kojenců a batolat
- 2 – Strategie zavádění nemléčných příkrmů
- 4 – Kojenecké formule (náhradní kojenecká výživa)