′ GYNEKOPATOLOGIE

… endometroidní karcinomy ovaria s mucinózní diferenciací mohou být zaměněny za mucinózní karcinomy

     Endometroidní karcinomy (EC) ovaria tvoří asi 10 % všech ovariálních karcinomů, oproti tomu mucinózní karcinomy (MC) ovaria jsou dle současných poznatků vzácné a představují < 3 % ovariálních karcinomů. Oproti minulosti, kdy byly počty primárních MC ovaria udávány v rozmezí 10-15 %, jde tedy o počty značně nižší. To je dáno zejména tím, že značná část nádorů v minulosti diagnostikovaných jako primární MC ovaria ve skutečnosti představovaly metastázy, nejčastěji z oblasti zažívacího traktu.  Této problematice je v literatuře v posledních asi dvou dekádách věnováno poměrně dost pozornosti, i když rozlišení mezi primárními a metastatickými mucinózními nádory ovaria je v některých případech nadále obtížné. Kolektiv autorů z více pracovišť však v nedávné práci upozornil na méně známý fakt, kterým je záměna mezi MC ovaria a EC s mucinózní diferenciací. Tato záměna se dle jejich zkušeností v rámci druhého čtení případů z jejich předchozí studie může vyskytovat až ve 20 % případů diagnostikovaných jako MC. Studie zaměřující se konkrétně na problematiku diferenciální diagnostiky mezi EC a MC nicméně doposud nebyla publikována.  Rozlišení mezi MC a EC je klinicky důležité, EC mají lepší prognózu než MC, v některých zemích je u EC (a nikoliv MC) prováděno automatické vyšetření exprese MMR proteinů v rámci screeningu Lynchova syndromu, a v současné době nabývá přesné stanovení histologického typu na významu i s ohledem na terapeutické možnosti. Na podkladě jejich recentního kazuistického případu (EC diagnostikovaný jako MC) autoři provedli následnou analýzu nádorů ovaria zařazených do „Alberta Ovarian Tumor Types“ projektu, v rámci kterého identifikovali 183 EC, 77 MC a 72 mucinózních borderline nádorů intestinálního typu (M-BTO). Na tkáňových mikroerejích zhotovených z těchto nádorů analyzovali expresi vybraných protilátek umožňujících rozlišení mezi EC a mucinózními nádory (MC a M-BTO). Celkem bylo analyzováno 8 IHC markerů (ER, PR, ARID1A, CTNNB1, TFF3, mammaglobin, PTEN a vimentin). Jako nejvhodnější jim v rámci statistického vyhodnocení vyšla kombinace PR a vimentinu. Použit byl algoritmus, který nádory PR pozitivní nebo PR negativní a vimentin pozitivní hodnotil jako EC a nádory PR negativní a vimentin negativní jako MC / M-BTO. Senzitivita pro mucinózní nádory byla při použití tohoto algoritmu 95,1 %, specificita 96,7 % a celková diagnostická přesnost 96 %. Přidání ER zvýšilo specificitu (97,8 %), avšak snížilo senzitivitu (93,1 %) a celkovou diagnostickou přesnost (95,7 %). Závěrem autoři konstatují, že přidání uvedených IHC markerů do diagnostických algoritmů mucinózních nádorů ovaria je přínosné, avšak pouze doplňuje a nikoliv nahrazuje hodnocení morfologických znaků používaných v diagnostice těchto nádorů.