Analýza epidemiologického, klinického, laboratorního, ultrasonografi ckého a anatomicko-patologického profilu žen s hydatidiformní molou ve dvou referenčních centrech v severovýchodní Brazílii

Stiahnuť PDF English version

Autori: Eveline Valeriano Moura Linhares ^1,2 ; Francisco Edson de Lucena Feitosa ³ ; Antonio Braga ⁴ ; Edward Araujo Júnior ¹ ; Evelyn Traina ¹ ; Cecília Maria Ponte Ribeiro ³ ; Sue Yazaki Sun ¹
Pôsobisko autorov: Department of Obstetrics, Paulista School of Medicine – Federal University of São Paulo (EPM-UNIFESP), São Paulo-SP, Brazil ¹; Department of Gynecology and Obstetrics, Federal University of Ceará (UFC), Sobral-CE, Brazil ²; Department of Gynecology and Obstetrics, Federal University of Ceará (UFC), Fortaleza-CE, Brazil ³; Department of Obstetrics and Gynecology, Federal University of Rio de Janeiro (UFRJ), Rio de Janeiro-RJ, Brazil ⁴
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2025; 90(2): 129-140
Kategória: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/cccg2025129

Súhrn

Cíl: Zjistit profil žen podstupujících evakuaci dělohy pro podezření na hydatidiformní molu (HM) podle jejich klinických, laboratorních, ultrazvukových a anatomicko-patologických charakteristik ve dvou referenčních centrech v severovýchodní Brazílii. Metody: Retrospektivní kohortová studie byla provedena ve dvou referenčních centrech v období od října 2016 do prosince 2022 u žen podstupujících evakuaci dělohy pro podezření na HM. Hodnotily se sociodemografické charakteristiky, klinické parametry, biochemie, ultrazvuk, anatomická patologie a výsledky. Výsledky: Celkem bylo přijato 507 žen s klinickým podezřením na gestační trofoblastickou nemoc, u 334 z nich byla HM potvrzena, u 107 pacientek v centru 1 a 227 v centru 2. Průměrná vzdálenost mezi referenčním centrem a domovem pacientky byla 88 km. Průměrný věk žen byl 27 ± 9 let, s převahou 19–39 let (72 %), a přibližně 60 % případů bylo diagnostikováno v ≤ 12 týdnu těhotenství. Vaginální krvácení bylo pozorováno u 79 % žen. Transvaginální ultrazvuk vykazoval typický vzhled u 90 % vyšetření. Makroskopický aspekt byl popsán jako vezikula v 70 % případů. Evakuace dělohy byla prováděna především děložní kyretáží (43 %). Většina žen neměla žádné komplikace (69 %). Výsledek považovaný za remisi byl dosažen v 37,1 % případů, ale 38,9 % žen přestalo docházet na kontroly a 9 % nebylo po propuštění z nemocnice sledováno. Závěr: Vzdálenost, kterou ženy urazily do referenčních center, byla významná, ale většina žen neměla žádné komplikace. Remise byla pozorována u 37,1 % žen, ale byl zde vysoký podíl žen (38,9 %), které přestaly na kontroly docházet.

Klíčová slova:

výsledky – hydatidiformní mola – klinické parametry – ultrazvuk –anatomická patologie

Zdroje

1. Ngan HY, Seckl MJ, Berkowitz RS et al. Update on the diagnosis and management of gestational trophoblastic disease. Int J Gynaecol Obstet 2018; 143 (Suppl 2): 79–85. doi: 10.1002/ijgo.12615.

2. Braga A, Lin LH, Maestá I et al. Gestational trophoblastic disease in Brazil. Rev Bras Ginecol Obstet 2019; 41 (4): 211–212. doi: 10.1055/s-0039-1688566.

3. Soares MK, Oliveira JF, Oliveira MA. Incidence gestational trophoblastic disease in the years of 2007 to 2011 in a public hospital in the region of Cariri. Cadernos ESP. Ceará 2015; 9 (1): 35–41.

4. Gockley AA, Melamed A, Joseph NT et al. The effect of adolescence and advanced maternal age on the incidence of complete and partial molar pregnancy. Gynecol Oncol 2016; 140 (3): 470–473. doi: 10.1016/j.ygyno.2016. 01.005.

5. Mangili G, Garavaglia E, Cavoretto P et al. Clinical presentation of hydatiform mole in northern Italy: has it change in the last 20 years? Am J Obstet Gynecol 2008; 198 (3): 302e.1–302.e4. doi: 10.1016/j.ajog.2007.09.036.

6. Garner EL, Goldstein DP, Feltmate CM et al. Gestational trophoblastic disease. Clin Obstet Gynecol 2007; 50 (1): 112–122. doi: 10.1097/GRF.0b013e31802f17fc.

7. Baasanjav, Usui H, Kihara M et al. The risk of post-molar gestational trophoblastic neoplasia is higher in heterozygous than in homozygous complete hydatidiform moles. Hum Reprod 2010; 25 (5): 1183–1191. doi: 10.1093/humrep/deq052.

8. Uberti EM, Diestel MC, Guimarães FE et al. Gestational trophoblastic disease: one more risk in adolescent pregnancy. Acta Obstet Gynecol Scand 2002; 81 (4): 356–363. doi: 10.1034/j.1600-0412.2002.810415.x.

9. Lurain JR. Gestational trophoblastic disease II: classification and management of gestational trophoblastic neoplasia. Am J Obstet Gynecol 2010; 204 (1): 11–18. doi: 10.1016/ j.ajog.2010.06.072.

10. Lima LL, Parente RC, Maestá I et al. Clinical and radiological correlations in patients with gestational trophoblastic disease. Radiol Bras 2016; 49 (4): 241–250. doi: 10.1590/0100-3984.2015.0073.

11. Kohorn EI. The new FIGO 2000 staging and risk factor scoring system for gestational trophoblastic disease description and critical assessment. Int J Gynecol Cancer 2001; 11 (1): 73–77. doi: 10.1046/j.1525-1438.2001.01100 1073.x.

12. Freitas F, Braga A, Viggiano M et al. Gestational trophoblastic neoplasia lethality among Brazilian women: a retrospective national cohort study. Gynecol Oncol 2020; 158 (2): 452–459. doi: 10.1016/j.ygyno.2020.04.704.

13. Elias KM, Berkowitz RS, Horowitz NS. State--of-the-art workup and initial management of newly diagnosed molar pregnancy and postmolar gestational trophoblastic neoplasia. J Natl Compr Canc Netw 2019; 17 (11): 1396–1401. doi: 10.6004/jnccn.2019.7364.

14. Braga Neto AR, França SL. Impact of the distance between the patient’s residence and the reference center on clinical and quality indicators of healthcare provided to women with gestational trophoblastic neoplasia in the State of Rio de Janeiro. J Bras Ginecol 2023; 133: e2313382.

15. Mol BW, Roberts CT, Thangaratinam LA et al. Pre-eclampsia. Lancet 2016; 387 (10022): 999–1011. doi: 10.1016/S0140-6736 (15) 00070-7.

16. de Almeida CE, Curi EF, de Almeida CR et al. Thyrotoxic crisis associated with gestational trophoblastic disease. Rev Bras Anestesiol 2011; 61 (5): 604–609. doi: 10.1016/S0034-7094 (11) 70071-X.

17. Braga A, Uberti EM, Fajardo MC et al. Epidemiological report on the treatment of patients with gestational trophoblastic disease in 10 Brazilian referral centers: results after 12 years since International FIGO 2000 Consensus. J Reprod Med 2014; 59 (5–6): 241–247.

18. Nadhan R, Vaman JV, Nirmala C et al. Insights into dovetailing GTD and cancers. Crit Rev Oncol Hematol 2017; 114: 77–90. doi: 10.1016/ j.critrevonc.2017.04.001.

19. Braga A, Obeica B, Moraes V et al. Gestational trophoblastic disease – update. Revista HUPE 2014; 13 (3): 55–61.

20. da Silva VA, Maestá I, da Costa RA et al. Geographical health district and distance traveled influence on clinical status at admission of patients with gestational trophoblastic disease. Rev Bras Ginecol Obstet 2023; 45 (7): e384–e392. doi: 10.1055/s-0043-1772179.

21. Clark LH, Staley SA, Barber EL et al. The effect of distance traveled on disease outcomes in gestational trophoblastic neoplasia. Am J Obstet Gynecol 2016; 215 (2): 217.e1–217.e5. doi: 10.1016/j.ajog.2016.02.008.

22. Braga A, Lopes R, Campos V et al. The impact of the distance traveled between residence and gestational trophoblastic neoplasia reference center and clinical outcomes in Brazilian women. Gynecol Oncol 2023; 176: 130–138. doi: 10.1016/j.ygyno.2023.07. 012.

23. Yuk JS, Baek JC, Park JE et al. Incidence of gestational trophoblastic disease in South Korea: a longitudinal, population-based study. Peer J 2019; 7: e6490. doi: 10.7717/peerj. 6490.

24. Taye A, Jarso H, Ahmed Y. Incidence and clinical profiles of gestational trophoblastic diseases in South West Ethiopia. EC Gynaecology 2019; 8 (2): 40–49.

25. Mulisya O, Roberts DJ, Sengupta ES et al. Prevalence and factors associated with hydatidiform mole among patients undergoing uterine evacuation at Mbarara regional referral hospital. Obstet Gynecol Int 2018; 2018: 9561413. doi: 10.1155/2018/9561413.

26. Soper JT. Gestational trophoblastic disease: current evaluation and management. Obstet Gynecol 2021; 137 (2): 355–370. doi: 10.1097/AOG.0000000000004240.

27. Ngan HY, Seckl MJ, Berkowitz RS et al. Diagnosis and management of gestational trophoblastic disease: 2021 update. Int J Gynecol Obstet 2021; 155 (Suppl 1): 86–93. doi: 10.1002/ijgo.13877.

28. Zhao P, Chen Q, Lu W. Comparison of different therapeutic strategies of complete hydatidiform mole in women at least 40 years old: a retrospective cohort study. BMC Cancer 2017; 17 (1): 733. doi: 10.1186/s12885-017-3749-8.

29. Braga A, Maestá I, Short D et al. Hormonal contraceptive use before hCG remission does not increase the risk of gestational trophoblastic neoplasia following complete hydatidiform mole: a historical database review. BJOG 2016; 123 (8): 1330–1335. doi: 10.1111/1471-0528. 13617.

30. Ramos MM, Maesta I, Araújo Costa RA et al. Clinical characteristics and thyroid function in complete hydatidiform mole complicated by hyperthyroidism. Gynecol Oncol 2022; 165 (1): 137–142. doi: 10.1016/j.ygyno.2022.01.037.

31. Abalos E, Cuesta C, Grosso AL et al. Global and regional estimates of preeclampsia and eclampsia: a systematic review. Eur J Obstet Gynecol Reprod Biol 2013; 170 (1): 1–7. doi: 10.1016/j.ejogrb.213.05.005.

32. Miller F. Nausea and vomiting in pregnancy: the problem of perception – is it really a disease? Am J Obstet Gynecol 2002; 186 (5): S182–S183. doi: 10.1067/mob.2002.122594.

33. Iijima S. Pitfalls in the assessment of gestational transient thyrotoxicosis. Gynecol Endocrinol 2020; 36 (8): 662–667. doi: 10.1080/09513590.2020.1754391.

34. Newhouse I, Spacey A, Scragg B et al. The diagnostic value and accuracy of ultrasound in diagnosing hydatidiform mole: a systematic review and meta-analysis of the literature. Radiography (Lond) 2022; 28 (4): 897–905. doi: 10.1016/j.radi.2022.06.005.

35. Matos MM, Menezes MP, Rodrigues LM et al. Evaluation of the epidemiological profile of patients with Gestational Trophoblastic Disease treated at the Reference Center of Sergipe. Res Soc Develop 2021; 10 (3): e4110312934. doi: 10.33448/rsd-v10i3.12934.

36. Padrón L, Filho JR, Amim Junior J et al. Manual compared with electric vacuum aspiration for treatment of molar pregnancy. Obstet Gynecol 2018; 131 (4): 652–659. doi: 10.1097/AOG.0000000000002522.

37. Biscaro A, Silveira SK, de Figueiredo Locks G et al. Frequency of hydatidiform mole in tissue obtained by curettage. Rev Bras Ginecol Obstet 2012; 34 (6): 254–258.

38. Li J, Wang Y, Lu B et al. Gestational trophoblastic neoplasia with extrauterine metastasis but lacked uterine primary lesions: a single center experience and literature review. BMC Cancer 2022; 22 (1): 509. doi: 10.1186/s12885-022-09620-2.

39. Sun SY, Melamed A, Joseph NT et al. Clinical presentation of complete hydatidiform mole and partial hydatidiform mole at a regional trophoblastic disease center in the United States over the past 2 decades. Int J Gynecol Cancer 2016; 26 (2): 367–370. doi: 10.1097/IGC.0000000000000608.

ORCID of authors

E. V. Moura Linhares 0000-0001-7897-3724

F. E. de Lucena Feitosa 0000-0001-8396-2990

A. Braga 0000-0002-2942-6182

E. Araujo Júnior 0000-0002-6145-2532

E. Traina 0000-0002-6856-8327

C. M. Ponte Ribeiro 0009-0008-0758-0577

S. Y. Sun 0000-0001-6573-7386

Submitted/Doručeno: 11. 9. 2024

Accepted/Přijato: 6. 1. 2025

Prof. Edward Araujo Júnior, MD, PhD

Rua Belchior de Azevedo