Single-shot paravertebrální blokáda u dětí – první zkušenosti

Cíl studie:
Ověřit účinnost single-shot paravertebrální blokády u dětí po velkých urologických výkonech. Kontinuální paravertebrální blokáda i paravertebrální blokáda ve více etážích již byla k pooperační analgezii u dětí s úspěchem použita.

Typ studie:
Prospektivní, observační, částečně zaslepená.

Název a sídlo pracoviště:
Klinika anesteziologie a resuscitace fakultní nemocnice.

Materiál a metoda:
V rámci přípravné fáze před pilotní studií byla provedena paravertebrální blokáda ve výši Th10–12 u osmi dětí (věk: medián 9,8 měsíce [range 3,2–17,1]) podstupujících operační výkon na ledvině. Jednorázově bylo na konci operačního výkonu podáno 0,5 ml/kg levobupivakainu 2,5 mg/ml s adrenalinem 5 mcg/ml, paravertebrální prostor byl identifikován metodou ztráty odporu, anestezie i pooperační péče byla standardizována. Pooperační bolest byla hodnocena pomocí FLACC skóre a čtyřstupňového sesterského skóre každou hodinu nebo v případě diskomfortu pacienta během prvních 12 hodin po přijetí na jednotku intenzivní péče. Délka analgezie byla definována jako interval mezi paravertebrální blokádou a prvním podáním opioidu. Byla sledována incidence komplikací paravertebrální blokády a pooperačního zvracení.

Výsledky:
Paravertebrální blokáda byla úspěšná u 7 pacientů (87,5 %). Délka analgezie byla 435 min. (medián 210–720 min.), přičemž 2 děti (25 %) nepotřebovaly během sledovaného období (12 hod) žádnou další analgezii. U jednoho dítěte (12,5 %) došlo k punkci cévy, pooperační zvracení se vyskytlo u 2 dětí (25 %). Tyto komplikace byly hodnoceny jako nezávažné.

Závěr:
Naše první klinické zkušenosti ukazují, že single-shot paravertebrální blokáda je bezpečnou metodou, která vede k dlouhotrvající pooperační analgezii u dětí podstupujících operační výkon na ledvině.

Klíčová slova:
paravertebrální blokáda – dětská anestezie – pooperační analgezie – regionální anestezie

Single-shot paravertebral block in children – the initial experience

Objective:
To study the effectiveness of a single-shot paravertebral block in children following major urologic surgery. Both multiple-level and continuous paravertebral blocks had already been successfully used for postoperative analgesia in children.

Design:
Prospective, observational, partly observer-blinded trial.

Setting:
Department of Anaesthesia and Intensive Care, University Hospital.

Materials and methods:
A paravertebral block was performed at Th10–12 level in 8 children (median age 9.8 months [range 3.2–17.1]) undergoing renal surgery during the preparatory phase before a pilot study. At the end of surgery the patients were administered 0.5 ml/kg of levobupivacaine 2.5 mg/ml with epinephrine 5 mcg/ml, loss-of-resistance technique. Anaesthesia and postoperative care were standardized. Postoperative pain was assessed hourly or when a patient complained of pain using the FLACC score and a fourgrade nurse score during the first 12 hours after admission to the intensive care unit. The duration of postoperative analgesia was defined as the interval between administering the paravertebral block and the first supplemental administration of an opioid. The incidence of paravertebral block complications and postoperative vomiting were also recorded.

Results:
The paravertebral block was successfully performed in 7 patients (87.5%). The median duration of analgesia was 435 min (range 210–720 min) with 2 children not requiring any supplemental analgesia during the 12-hour observation period. A vascular puncture was observed in 1 child (12.5%) and postoperative vomiting occurred in 2 children (25%). All the complications were considered minor.

Conclusions:
The initial experience shows that a single-shot paravertebral block is a safe method providing children undergoing renal surgery with long-lasting postoperative analgesia.

Key words:
paravertebral block – children anaesthesia – postoperative analgesia – regional anesthesia

Autoři: E. Berta ¹; J. Špaňhel ¹; O. Šmakal ²; T. Gabrhelík ¹; V. Smolka ³; B. Bertová ¹; H. Špaňhelová ¹; H. Fiala ¹
Působiště autorů: Klinika anesteziologie a resuscitace Fakultní nemocnice Olomouc ¹; Urologická klinika Fakultní nemocnice Olomouc ²; Dětská klinika Fakultní nemocnice Olomouc ³
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 18, 2007, č. 4, s. 216-220
Kategorie: Anesteziologie - Původní práce