Nové objevy na poli revmatoidní artritidy
Vědci objevili nový způsob, jak udržet, a dokonce zvrátit onemocnění revmatoidní artritidou. Vynalezli totiž imitaci „sebevražedné“ molekuly, která se skrytě dostává do abnormálně aktivních imunitních buněk zodpovědných právě za revmatoidní artritidu a zde způsobí jejich sebedestrukci.
Vědci objevili nový způsob, jak udržet, a dokonce zvrátit onemocnění revmatoidní artritidou. Vynalezli totiž imitaci „sebevražedné“ molekuly, která se skrytě dostává do abnormálně aktivních imunitních buněk zodpovědných právě za revmatoidní artritidu a zde způsobí jejich sebedestrukci.
Nový přístup byl testován na myších, kde v celých 75 % případů došlo k zastavení choroby. A co víc, tato léčba s sebou nenese zdravotní rizika ostatních dostupných terapeutických možností. To, že nebyla pozorována žádná toxicita, shledávají vědci v čele s profesorem Harrisem Perlmanem za nejlepší část svého objevu. Tím je totiž vytvořen velmi slibný podklad pro vývoj zcela nové léčby revmatoidní artritidy.
U zdravých imunitních buněk se předpokládá, že zahynou poté, co jsou napadeny invazivními viry či bakteriemi. V případě revmatoidní artritidy však imunitní buňky zvané makrofágy žijí a stávají se nebezpečnými. Množí se v krevním oběhu a následně zakotví v kloubech, kde poškozují chrupavku a kost. A v současné době bohužel neexistuje účinná a zároveň netoxická možnost, jak je zastavit.
Vědci objevili, že imunitní buňky při revmatoidní artritidě jsou chudé na zásadní molekuly zvané Bim, jejichž úkolem je zařídit sebedestrukci buněk. Aby tento nedostatek napravil, vyvinul Perlman se svým týmem imitaci molekuly zvanou BH3 mimetikum. Když pak byla tato látka vpravena do organismu myší, které trpěly revmatoidní artritidou, dostala se nepozorovaně do makrofágů a způsobila sebedestrukci imunitních buněk.
Ve zmíněném průzkumu vědci prokázali, že tyto molekuly mohou nejen zabránit rozvoji revmatoidní artritidy, ale také vést k remisi u již existující nemoci. Poté, co byla látka podána myším, došlo totiž ke zmenšení kloubních otoků a omezení destrukce kosti.
Aktuální terapeutické možnosti při revmatoidní artritidě zahrnují chemoterapii a kortikoidy. Ty nejsou vždy účinné a jsou často doprovázené vedlejšími účinky. Novější možností, která je někdy využívána v kombinaci právě se zmíněnou chemoterapií a kortikoidy, je pak biologická léčba. Ale ani biologická léčba není vhodná pro každého a může být spojena s vedlejšími účinky včetně rizika infekce.
(pes)
Zdroj:
- Harris Perlman et al.: Bim-Bcl-2 homology 3 mimetic therapy is effective at suppressing inflammatory arthritis through the activation of myeloid cell apoptosis. Arthritis & Rheumatism, Volume 62 Issue 2, Pages 441–451.
DOI: 10.1002/art.27198
Páčil sa Vám článok? Radi by ste sa k nemu vyjadrili? Napíšte nám − Vaše názory a postrehy nás zaujímajú. Zverejňovať ich nebudeme, ale radi Vám na ne odpovieme.
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- MUDr. Dana Vondráčková: Hepatopatie sú pri liečbe metamizolom väčším strašiakom ako agranulocytóza
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Metamizol v liečbe pooperačnej bolesti u detí do 6 rokov veku