Může ghrelin ovlivňovat jaterní fibrózu?

Pro pacienty s jaterním onemocněním není dosud k dispozici žádná antifibrotická terapie. Montserrat Moreno a jeho kolegové ze Španělska však provedli experimentální a translační studii, jejímž cílem bylo zhodnotit, jestli může orexigenní hormon ghrelin ovlivnit fibrogenezi v játrech.

Účinky ghrelinu byly sledovány jak na zvířecích modelech s akutním nebo chronickým poškozením jater, tak in vitro na jaterních hvězdicových buňkách, které produkují složky extracelulární matrix podílející se na fibrogenezi. Genová exprese ghrelinu v játrech a jeho sérové hladiny byly pak hodnoceny u pacientů s chronickým jaterním onemocněním (včetně chronické hepatitidy C a alkoholické hepatitidy) a ve skupině zdravých kontrol.

Výsledky

• U potkanů s chronickým jaterním poškozením snížila terapie rekombinantním ghrelinem fibrogenezi jaterních hvězdicových buněk, akumulaci myofibroblastů, alterovanou genovou expresi i následné poškození jater.
• Ghrelin rovněž chránil potkany před akutním jaterním poškozením a snižoval oxidační stres i zánět.
• U ghrelindeficientních myší s chronickým poškozením jater došlo k rozvoji závažnější fibrózy než u normálních myší.
• U pacientů s pokročilou fibrózou byla prokázána snížená hladina ghrelinu.
• Genová exprese ghrelinu v játrech korelovala s expresí genů pro fibrogenezi.
• U pacientů s chronickou hepatitidou C polymorfismy genu pro ghrelin (−994CT a −604GA) ovlivňovaly progresi jaterní fibrózy.

Na základě těchto zjištění je zřejmé, že ghrelin má antifibrózní účinky a mohl by být představitelem nové antifibrózní terapie. V budoucnu však bude zapotřebí dalších studií, které by potvrdily bezpečnost a účinnost ghrelinu v léčbě jaterní fibrózy.

(mik)

Zdroj: Hepatology, Vol. 51, No. 3, 2010; 51 : 974–985