Dlouhodobá bezpečnost a účinnost etanerceptu u dětí s juvenilní idiopatickou artritidou
Juvenilní idiopatická artritida (JIA) je nejčastější revmatickou chorobou dětského věku, přičemž v dospělosti se setkáváme s jejími relapsy. Pacienti jsou typicky sužováni bolestmi a poruchami funkce, nemoc má negativní účinek na normální růst a vývoj. Vzhledem ke svým destruktivním a především trvalým dopadům je právě u JIA nezbytná vysoce účinná terapie.
Juvenilní idiopatická artritida (JIA) je nejčastější revmatickou chorobou dětského věku, přičemž v dospělosti se setkáváme s jejími relapsy. Pacienti jsou typicky sužováni bolestmi a poruchami funkce, nemoc má významný dopad na kvalitu života a vzhledem k manifestaci v dětském věku také negativní účinek na normální růst a vývoj. Vzhledem ke svým destruktivním a především trvalým dopadům je právě u JIA nezbytná vysoce účinná terapie.
Lékem první volby jsou nesteroidní protizánětlivé léky (NSAIDs), lékem druhé volby jsou pak chorobu modifikující léky (DMARDs), běžně užívaný je především metotrexát. Ačkoliv metotrexát poskytuje prokazatelný klinický přínos, je jeho využití limitováno toxicitou a neúplnou nebo dokonce žádnou odpovědí na léčbu u pacientů právě s JIA. Terapeutickou možností je proto v současné době biologická léčba, která nabízí potenciální zlepšení výsledků stran právě účinnosti a bezpečnosti.
Etanercept, plně humánní solubilní TNF receptor, je fúzní protein, jehož bezpečnost a účinnost již byla prokázána u revmatoidní artritidy, psoriázy, psoriatické artritidy a ankylozující spondylitidy, a pro tyto indikace je také schválen. Dále byl etanercept schválen k omezení příznaků u polyartikulární formy JIA u dětí ve věku nad 2 roky. Účinnost i bezpečnost etanerceptu již byla prokázána v řadě studií, dlouhodobých studií však dosud bylo publikováno relativně málo.
Pro následující nerandomizovanou tříletou studii bylo tedy její téma nasnadě. Zahrnuti do ní byli pacienti ve věku 2-18 let s pozitivním revmatoidním faktorem (RF), s RF-negativní polyartritidou, systémovou JIA nebo protrahovanou oligoartritidou. Pacienti dostávali buď metotrexát v dávce 10 mg/m²/týden (celkem 197 pacientů), nebo etanercept v dávce 0,8 mg/kg/týden (103 pacientů), nebo metotrexát s etanerceptem v kombinaci (294 pacientů).
Ve všech třech sledovaných skupinách byl podíl vedlejších účinků po přizpůsobení expozici podobný (18,3, 18,7 a 21,6 na 100 pacientoroků pro metotrexát, etanercept a jejich kombinaci). Stejně tak byly podobné podíly závažných vedlejších účinků a medicínsky významných infekcí ve všech třech skupinách (1,3, 1,8 a 2,1). Zlepšení na terapii trvalo 3 roky.
Tyto údaje potvrzují závěry i ostatních dlouhodobých studií a napovídají, že etanercept samotný i v kombinaci s metotrexátem má přijatelný bezpečnostní i účinnostní profil u dětí s vybranými kategoriemi JIA.
(pes)
Zdroj: Giannini EH. Arthritis and Rheumatism 2009 (September);60(9):2794-2804. Doi: 10.1002/art.24777
Páčil sa Vám článok? Radi by ste sa k nemu vyjadrili? Napíšte nám − Vaše názory a postrehy nás zaujímajú. Zverejňovať ich nebudeme, ale radi Vám na ne odpovieme.
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- Ne každé mimoděložní těhotenství musí končit salpingektomií
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Úspěšná resuscitativní thorakotomie v přednemocniční neodkladné péči