#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Diagnostické postupy při identifikaci karcinomu plic

15. 5. 2019

Karcinom plic se dlouhodobě drží na předních místech v příčinách úmrtí na zhoubné novotvary v celosvětovém měřítku. Příznaky onemocnění se mohou lišit v závislosti na typu nádoru a rozsahu metastáz.

Karcinom plic se dlouhodobě drží na předních místech v příčinách úmrtí na zhoubné novotvary v celosvětovém měřítku. Příznaky onemocnění se mohou lišit v závislosti na typu nádoru a rozsahu metastáz. Diagnostika pacientů s podezřením na plicní karcinom zahrnuje histologii, laboratorní vyšetření, určení stadia onemocnění, včetně posouzení metastáz a funkční zdatnosti.

Situace v ČR

  • Zhoubnému nádoru průdušnice, průdušek a plic patřila v roce 2009 druhá příčka na žebříčku nejpočetnějších diagnóz v oblasti nově hlášených novotvarů.
  • U tohoto typu nádoru převažuje výskyt u mužů (incidence 87,7 případu na 100 tisíc mužů) v porovnání s výskytem u žen (incidence 35,9 případu na 100 tisíc žen).
  • Karcinom plic je agresivní onemocnění, což je ještě umocněno tím, že velké množství případů je diagnostikováno v pokročilém stadiu (u obou pohlaví byla v roce 2009 zachycena téměř polovina případů v klinickém stadiu IV).
  • Tomu odpovídá i relativní pětileté přežití, které se pohybovalo u obou pohlaví mírně nad 10 %.
  • U mužů byl navíc zhoubný nádor plic v rámci onkologických diagnóz zdaleka nejčastější příčinou úmrtí.

Primární tumor, hrudní a mimohrudní šíření

I když je asi 10 % plicních nádorů u asymptomatických pacientů diagnostikováno rentgenologicky, většina pacientů má v době diagnózy již obtíže. Mohou to být nespecifické celkové obtíže jako únava, nechutenství, váhový úbytek nebo symptomy přímo související s lokalizací primárního tumoru nebo nitrohrudním či mimohrudním šířením. Běžnými symptomy primárního plicního tumoru jsou neurčitá bolest v oblasti hrudníku, kašel, dušnost a hemoptýza. 40 % pacientů s diagnostikovaným karcinomem plic vykazuje od začátku příznaky nitrohrudního šíření tumoru, které je způsobeno buď přímým růstem tumoru, nebo šířením lymfatickými cestami.

Téměř třetina pacientů s karcinomem plic jeví známky mimohrudního šíření tumoru. Mezi orgány běžně postižené metastázami patří kosti, játra, nadledviny, lymfatické uzliny a mícha. Nespecifickými symptomy mimohrudního šíření bývá celková slabost a váhový úbytek. Kostní metastázy se často projevují bolestí, patologickou zlomeninou nebo elevací hodnot alkalické fosfatázy v krvi. Postihují dlouhé kosti nebo obratle. Pokud jsou zjištěny patologické změny v krevním obraze či v hodnotách minerálů, jaterních enzymů a alkalické fosfatázy, je vysoká pravděpodobnost (až 80 %), že jsou přítomny metastázy.

Histologie, staging a zhodnocení funkčního stavu

Diagnostika je opřena na prvním místě o průkaz nádorové tkáně či nádorových buněk. Pokud se nález jeví jako operabilní, nemá se otálet s diagnostickou operací, která může být i léčebným zákrokem. Naopak tam, kde je od počátku jasné, že se jedná o pokročilé onemocnění, je zdůrazňována co nejmenší invazivita diagnostického procesu. Metodou volby je fibrobronchoskopické vyšetření. U určitých typů plicních nádorů s postižením uzlin je vhodná mediastinoskopie. Pokud jsou typ a stadium nádoru nejasné, jsou indikovány další diagnostické metody, k nimž patří cytologie sputa, flexibilní bronchoskopie, transthorakální aspirační biopsie a videem asistovaná thorakoskopie.

Po získání histologie by mělo být provedeno důkladné laboratorní vyšetření, vyšetření k vyloučení přítomnosti metastáz a určení stadia onemocnění ke zhodnocení vhodných kandidátů pro chirurgickou resekci. U pacientů s podezřením na metastazující plicní karcinom se rutinně provádí neinvazivní zobrazení pomocí CT hrudníku a pozitronové emisní tomografie (PET). Dle klinických projevů onemocnění jsou doplněna další stagingová vyšetření.

Součástí diagnózy je zhodnocení funkční zdatnosti pacienta. Před zvážením léčebných možností by měla být posouzena výkonnost a plicní funkce. Vyšetření plicních funkcí zahrnuje zjištění hodnot usilovného exspiračního objemu za jednu sekundu (FEV1) a difuzní plicní kapacity (DLCO). Na základě naměřených hodnot je u některých pacientů vyžadováno provedení dalších testů, mezi něž patří výpočet postresekční plicní rezervní kapacity, kardiopulmonální test a vyšetření krevních plynů.

(hkh)

Zdroj: Collins L. G. et al. Lung Cancer: Diagnosis and Management. Am Fam Physician. 2007 Jan 1; 75 (1): 56–63.; Novotvary 2009 ČR / Cancer Incidence 2009 in the Czech Republic, webový portál Ústavu zdravotnických informací a statistiky, www.uzis.cz, publikováno on-line 1. 3. 2012



Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#