#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Význam detailního forenzně-neuropatologického vyšetření při diagnostice difuzního poškození mozku


Význam detailního forenzně-neuropatologického vyšetření při diagnostice difuzního poškození mozku

Současná klasifikace rozděluje traumatické poškození mozku na fokální či difúzní poranění a primární či sekundární poškození. V článku chceme zdůraznit význam forenzně-neuropatologického vyšetření při stanovení diagnózy difúzního poranění mozku.

V těchto případech se často nepodaří ani pomocí sofistikovaných klinických vyšetřovacích metod jako CT a MRI, ani rutinním forenzně-patologickým vyšetřením po smrti zjistit ložiskové změny v mozku, přestože se pacient prezentoval těžkou neurologickou poruchou.

U 80 pacientů s uzavřeným poraněním hlavy bylo provedeno forenzně-neuropatologické vyšetření fixovaného mozku a imunohistochemické vyšetření monoklonální protilátkou proti beta-amyloid prekurzor proteinu. U 14 případů (17,7 %) byla absence jakýchkoli masivních intrakraniálních lézí difúzního poranění mozku.

Forenzně-neuropatologické vyšetření bylo jedinou cestou, jak stanovit diagnosu poškození mozku, které způsobilo vážnou neurologickou poruchu a ve většině případů bylo příčinou smrti. Tato metoda již byla zahrnuta do Doporučení č. 99 Evropské rady a tím se stala nevyhnutelnou součástí běžné soudně-lékařské praxe.

Klíčová slova:
difuzní axonální poškození – difuzní vaskulární poškození – uzavřená poranění hlavy – traumatické poškození mozku – difuzní poškození mozku


Autoři: N. Davceva 1;  V. Janevska 2;  B. Ilievski 2;  L. Spasevska 2;  R. Jovanovic 2
Působiště autorů: Institute of Forensic Medicine, criminology and medical deontology, Faculty of medicine, “Vodnjanska” No 19, 1000 Skopje, Republic of Macedonia 1;  Institute of Pathology, Faculty of medicine, “50 Division”, 1000 Skopje, Republic of Macedonia 2
Vyšlo v časopise: Soud Lék., 57, 2012, No. 1, p. 2-6
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Současná klasifikace rozděluje traumatické poškození mozku na fokální či difúzní poranění a primární či sekundární poškození. V článku chceme zdůraznit význam forenzně-neuropatologického vyšetření při stanovení diagnózy difúzního poranění mozku.

V těchto případech se často nepodaří ani pomocí sofistikovaných klinických vyšetřovacích metod jako CT a MRI, ani rutinním forenzně-patologickým vyšetřením po smrti zjistit ložiskové změny v mozku, přestože se pacient prezentoval těžkou neurologickou poruchou.

U 80 pacientů s uzavřeným poraněním hlavy bylo provedeno forenzně-neuropatologické vyšetření fixovaného mozku a imunohistochemické vyšetření monoklonální protilátkou proti beta-amyloid prekurzor proteinu. U 14 případů (17,7 %) byla absence jakýchkoli masivních intrakraniálních lézí difúzního poranění mozku.

Forenzně-neuropatologické vyšetření bylo jedinou cestou, jak stanovit diagnosu poškození mozku, které způsobilo vážnou neurologickou poruchu a ve většině případů bylo příčinou smrti. Tato metoda již byla zahrnuta do Doporučení č. 99 Evropské rady a tím se stala nevyhnutelnou součástí běžné soudně-lékařské praxe.

Klíčová slova:
difuzní axonální poškození – difuzní vaskulární poškození – uzavřená poranění hlavy – traumatické poškození mozku – difuzní poškození mozku


Zdroje

1. Kalimo H. Forensic neuropathology: an important heading in legal medicine. Forensic Sci Int 2004;146: 71–72.

2. Graham DI, Gennarelli TA. McKintosh TK. Trauma in: Greenfield’s neuropathology 7-th edn. E.Arnold: London; 2002: 823– 898.

3. Geddes JF, Whitwell HL, Graham DI. Traumatic axonal injury: practical issues for diagnosis in medicolegal cases. Neuropath Appl Neurobio 2000; 26: 105–116.

4. Geddes JF, Vowles GH, Beer TW, Ellison DW. The diagnosis of diffuse axonal injury: implications for forensic practice. Neuropath Appl Nevrobiol. 1997; 23: 339–347.

5. Omalu BI. Diagnosis of traumatic diffuse axonal injury. Letter to the editor. Am J Forensic Med Pathol 2004; 25 (3): 270–272.

6. Pearl GS. Traumatic neuropathology. Clinics Lab Med. 1998; (18): 39–64.

7. Gennarelli TA. The spectrum of traumatic axonal injury. Neuropathol Appl Neurobiol. 1996; 22: 509–513.

8. Brinkmann B. Harmonisation of medico-legal autopsy rules Int J Leg Med. 1999; 113: 1–14.

9. Kalimo H, Saukko P, Graham D Neuropathological examination in forensic context. Forensic Sci Int. 2004; 146: 73–81.

10. Graham DI, Adams JH, Nicoll JA, Maxwell WL; Gennarelli TA. Brain Pathol. 1995; 5(4):397–406.

11. Sheriff FE, Bridges LR, Sivaloganatham S Early detection of axonal injury after human head trauma using immunocytochemistry for B-amyloid precursor protein. Acta Neuropathol. 1994; 87: 55–62

12. Graham DI, Smith C, Reichard R et al. Trials and tribulations of using ß-amyloid precursor protein immunohistochemistry to evaluate traumatic brain injury in adults. Forensic Sci Int 2004; 146: 89–96.

13. Reichard RR, Smith C, Graham DI The significance of β-APP immunoreactivity in forensic practice. Neuropathol Appl Neurobiol 2005; 31: 304–313.

14. Povlishock JT, Jenkins JW. Are the pathobiological changes evoked by traumatic brain injury immediate and irreversible? Brain Pathol 1995; 5: 415–426.

15. Adams JH, Doyle D, Ford I, Gennarelli TA, Graham DI. Diffuse axonal injury: definition, diagnosis and grading. Histopathol. 1989; 15: 49–59.

16. Davceva N. Dilemmas surrounding the occurrence mechanism of cerebral diffuse vascular injury. Romanian J Leg Med. 2010; 18- 2: 115–121.

17. Dolinak D, Matshes E. Medicolegal neuropathology. CRC Press. 2002 New York.

18. Pittella JE, Gusmao SN. Diffuse vascular injury in fatal road accident victims: its relationship to diffuse axonal injury. J Forensic Sci. 2003; 48 (3): 626–630.

Štítky
Patológia Súdne lekárstvo Toxikológia
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#