Netuberkulózní mykobakteria a mykobakteriózy v Praze v letech 1999–2004
Netuberkulózní mykobakteria a mykobakteriózy v Praze v letech 1999–2004
Cíl práce:
Analýza výskytu netuberkulózních mykobakterií zjištěných u pražských nemocných v letech 1999–2004 hodnocených v kategorii jednorázových nálezů svědčících pro pravděpodobnou klinickou nevýznamnost a v kategorii opakovaných průkazů, které spolu s patologickým orgánovým nálezem a s odpovídající symptomatologií svědčí pro diagnózu mykobakteriózy.
Materiál a metodiky:
Netuberkulózní mykobakteria byla izolována a identifikována podle českých doporučených metodik pro mykobakteriologickou diagnostiku ve dvou pražských laboratořích. Z celkového počtu nálezů byly vyčleněny Mycobacterium (M.) kansasii, komplex M. avium (MAC) a M. xenopi a jejich incidence byla srovnána s celorepublikovými údaji společně s nálezy jiných netuberkulózních mykobakterií a M. tuberculosis a M. bovis. Počty nemocných hlášených do národního Registru tuberkulózy s diagnózou mykobakteriózy byly získány z údajů Ústavu zdravotnické statistiky České republiky.
Výsledky:
V letech 1999–2004 se počet netuberkulózních mykobakterií u pražských nemocných pohyboval mezi 169–139 nálezy ročně a představoval podíl 13–25% všech izolovaných mykobakterií včetně M. tuberculosis a M. bovis. Trojice M. kansasii, MAC a M. xenopi byla prokázána v Praze v tomto období frekvenci u 45, 76, resp. u 43 nemocných. Podíl jednorázových a opakovaných průkazů byl nejvyšší u M. kansasii (1:1,6), u MAC a u M. xenopi byl 1:1,8, resp. 1:2,3. Ve všech skupinách vylučovatelů převažovali muži vyšších věkových skupin (medián 58–73 let), u žen se pohyboval medián věku mezi 41–75 roky. Do národního Registru tuberkulózy bylo v sledovaném období hlášeno celkem 47 případů mykobakterióz vyvolaných následujícími agens: M. kansasii (20 nemocných), MAC (17), M. xenopi (6) a jiná netuberkulózní mykobakteria (4).
Závěry:
Průkaz a identifikace netuberkulózních mykobakterií se staly trvalou součástí pracovní náplně diagnostických mykobakteriologických laboratoří. Ve srovnání s průkazem klasických tuberkulózních mykobakterií vyžadují mnohdy odlišné a náročnější pracovní postupy, jako např. inkubaci při různých preferenčních teplotách, prodloužení inkubace pro detekci růstu v primokulturách, některé druhy vyžadují speciální kultivační půdy aj. Kladou také zvýšené nároky na odbornost pracovníků při používání a interpretaci automatizovaných detekčních systémů a molekulárně-biologických technik jejich průkazu i druhové identifikace. Hodnocení jejich patogenetického potenciálu vyžaduje pravidelnou konzultaci s klinickými a dispenzárními lékaři.
Klíčová slova:
mykobakterióza – netuberkulózní mykobakteria – Mycobacterium avium – Mycobacterium kansasii – Mycobacterium xenopi.
Nontuberculous Mycobacteria and Incidence of Mycobacterioses in Prague in 1999–2004
Objective:
To analyze the incidence of nontuberculous mycobacteria detected in Prague patients in 1999–2004 as either single findings suggestive of clinical insignificance or repetitive findings suggestive of mycobacteriosis when reported together with the corresponding organ damage and symptomatology.
Material and methods:
Nontuberculous mycobacteria were isolated and identified according to the Czech recommended methods for mycobacterial diagnosis in two Prague laboratories. The determined incidence rates of Mycobacterium (M.) kansasii, M. avium complex (MAC) and M. xenopi were compared with the respective nationwide rates and those of other nontuberculous bacteria, M. tuberculosis and M. bovis. The data on cases of mycobacterioses reported within the Czech Registry of Tuberculosis were provided by the Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic.
Results:
In 1999–2004, the annual incidence rates of nontuberculous mycobacteria detected in Prague patients ranged between 169–139 and accounted for 13–25% of the totals of isolated jedmycobacteria including M. tuberculosis and M. bovis. Over this period, M. kansasii, MAC and M. xenopi were detected in 45, 76 and 43 patients, respectively. The single to repetitive detection ratio was the highest for M. kansasii (1:1.6), followed by MAC (1:1.8) and M. xenopi (1:2.3). Most male excretors were from higher age categories (median of 58–73 years) while the median age of female excretors ranged between 41 and 75 years. As many as 47 cases of mycobacterioses caused by the following agents: M. kansasii (20 cases), MAC (17 cases), M. xenopi (6 cases) and other nontuberculous mycobacteria (4 cases), were reported to the National Registry of Tuberculosis over the study period.
Conclusions:
Detection and identification of nontuberculous mycobacteria have become part of diagnostic routine of mycobacteriological laboratories. Compared to conventional tuberculous mycobacteria, detection of nontuberculous mycobacteria often requires the use of different and more cumbersome procedures such as incubation at preferential temperatures, longer incubation for detection of growth in primary cultures, species specific culture media, etc.. More skills and experience are needed for the use of automated detection systems and molecular biological techniques for species identification and interpretation of results. Regular consultations with clinical and outpatient physicians are crucial for the assessment of pathogenetic potential of nontuberculous mycobacteria.
Key words:
mycobacteriosis – nontuberculous mycobacteria – Mycobacterium avium – Mycobacterium kansasii – Mycobacterium xenopi.
Autoři:
V. Polanecký 1; P. Kalina 1; M. Kubín 1; B. Kozáková 2; M. Müllerová 3
Působiště autorů:
Hygienická stanice hl. m. Prahy
1; Zdravotní ústav se sídlem v Praze
2; KLINLAB, s. r. o.
3
Vyšlo v časopise:
Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 55, 2006, č. 4, s. 151-157
Souhrn
Cíl práce:
Analýza výskytu netuberkulózních mykobakterií zjištěných u pražských nemocných v letech 1999–2004 hodnocených v kategorii jednorázových nálezů svědčících pro pravděpodobnou klinickou nevýznamnost a v kategorii opakovaných průkazů, které spolu s patologickým orgánovým nálezem a s odpovídající symptomatologií svědčí pro diagnózu mykobakteriózy.
Materiál a metodiky:
Netuberkulózní mykobakteria byla izolována a identifikována podle českých doporučených metodik pro mykobakteriologickou diagnostiku ve dvou pražských laboratořích. Z celkového počtu nálezů byly vyčleněny Mycobacterium (M.) kansasii, komplex M. avium (MAC) a M. xenopi a jejich incidence byla srovnána s celorepublikovými údaji společně s nálezy jiných netuberkulózních mykobakterií a M. tuberculosis a M. bovis. Počty nemocných hlášených do národního Registru tuberkulózy s diagnózou mykobakteriózy byly získány z údajů Ústavu zdravotnické statistiky České republiky.
Výsledky:
V letech 1999–2004 se počet netuberkulózních mykobakterií u pražských nemocných pohyboval mezi 169–139 nálezy ročně a představoval podíl 13–25% všech izolovaných mykobakterií včetně M. tuberculosis a M. bovis. Trojice M. kansasii, MAC a M. xenopi byla prokázána v Praze v tomto období frekvenci u 45, 76, resp. u 43 nemocných. Podíl jednorázových a opakovaných průkazů byl nejvyšší u M. kansasii (1:1,6), u MAC a u M. xenopi byl 1:1,8, resp. 1:2,3. Ve všech skupinách vylučovatelů převažovali muži vyšších věkových skupin (medián 58–73 let), u žen se pohyboval medián věku mezi 41–75 roky. Do národního Registru tuberkulózy bylo v sledovaném období hlášeno celkem 47 případů mykobakterióz vyvolaných následujícími agens: M. kansasii (20 nemocných), MAC (17), M. xenopi (6) a jiná netuberkulózní mykobakteria (4).
Závěry:
Průkaz a identifikace netuberkulózních mykobakterií se staly trvalou součástí pracovní náplně diagnostických mykobakteriologických laboratoří. Ve srovnání s průkazem klasických tuberkulózních mykobakterií vyžadují mnohdy odlišné a náročnější pracovní postupy, jako např. inkubaci při různých preferenčních teplotách, prodloužení inkubace pro detekci růstu v primokulturách, některé druhy vyžadují speciální kultivační půdy aj. Kladou také zvýšené nároky na odbornost pracovníků při používání a interpretaci automatizovaných detekčních systémů a molekulárně-biologických technik jejich průkazu i druhové identifikace. Hodnocení jejich patogenetického potenciálu vyžaduje pravidelnou konzultaci s klinickými a dispenzárními lékaři.
Klíčová slova:
mykobakterióza – netuberkulózní mykobakteria – Mycobacterium avium – Mycobacterium kansasii – Mycobacterium xenopi.
Štítky
Hygiena a epidemiológia Infekčné lekárstvo MikrobiológiaČlánok vyšiel v časopise
Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie
2006 Číslo 4
- Parazitičtí červi v terapii Crohnovy choroby a dalších zánětlivých autoimunitních onemocnění
- Koronavirus hýbe světem: Víte jak se chránit a jak postupovat v případě podezření?
- Očkování proti virové hemoragické horečce Ebola experimentální vakcínou rVSVDG-ZEBOV-GP
Najčítanejšie v tomto čísle
- Příušnice – znovu se vracející infekce? Současná situace ve výskytu příušnic ve východočeském regionu
- Mikrobiologie on-line – výukové stránky a nové diskusní fórum pro učitele mikrobiologie
- Netuberkulózní mykobakteria a mykobakteriózy v Praze v letech 1999–2004
- Výskyt infekce virem hepatitidy G (HGV) u pacientů léčených intravenózními imunoglobuliny v České republice