Netuberkulózní mykobakteria a mykobakteriózy v Praze v letech 1999–2004


Netuberkulózní mykobakteria a mykobakteriózy v Praze v letech 1999–2004

Cíl práce:
Analýza výskytu netuberkulózních mykobakterií zjištěných u pražských nemocných v letech 1999–2004 hodnocených v kategorii jednorázových nálezů svědčících pro pravděpodobnou klinickou nevýznamnost a v kategorii opakovaných průkazů, které spolu s patologickým orgánovým nálezem a s odpovídající symptomatologií svědčí pro diagnózu mykobakteriózy.

Materiál a metodiky:
Netuberkulózní mykobakteria byla izolována a identifikována podle českých doporučených metodik pro mykobakteriologickou diagnostiku ve dvou pražských laboratořích. Z celkového počtu nálezů byly vyčleněny Mycobacterium (M.) kansasii, komplex M. avium (MAC) a M. xenopi a jejich incidence byla srovnána s celorepublikovými údaji společně s nálezy jiných netuberkulózních mykobakterií a M. tuberculosis a M. bovis. Počty nemocných hlášených do národního Registru tuberkulózy s diagnózou mykobakteriózy byly získány z údajů Ústavu zdravotnické statistiky České republiky.

Výsledky:
V letech 1999–2004 se počet netuberkulózních mykobakterií u pražských nemocných pohyboval mezi 169–139 nálezy ročně a představoval podíl 13–25% všech izolovaných mykobakterií včetně M. tuberculosis a M. bovis. Trojice M. kansasii, MAC a M. xenopi byla prokázána v Praze v tomto období frekvenci u 45, 76, resp. u 43 nemocných. Podíl jednorázových a opakovaných průkazů byl nejvyšší u M. kansasii (1:1,6), u MAC a u M. xenopi byl 1:1,8, resp. 1:2,3. Ve všech skupinách vylučovatelů převažovali muži vyšších věkových skupin (medián 58–73 let), u žen se pohyboval medián věku mezi 41–75 roky. Do národního Registru tuberkulózy bylo v sledovaném období hlášeno celkem 47 případů mykobakterióz vyvolaných následujícími agens: M. kansasii (20 nemocných), MAC (17), M. xenopi (6) a jiná netuberkulózní mykobakteria (4).

Závěry:
Průkaz a identifikace netuberkulózních mykobakterií se staly trvalou součástí pracovní náplně diagnostických mykobakteriologických laboratoří. Ve srovnání s průkazem klasických tuberkulózních mykobakterií vyžadují mnohdy odlišné a náročnější pracovní postupy, jako např. inkubaci při různých preferenčních teplotách, prodloužení inkubace pro detekci růstu v primokulturách, některé druhy vyžadují speciální kultivační půdy aj. Kladou také zvýšené nároky na odbornost pracovníků při používání a interpretaci automatizovaných detekčních systémů a molekulárně-biologických technik jejich průkazu i druhové identifikace. Hodnocení jejich patogenetického potenciálu vyžaduje pravidelnou konzultaci s klinickými a dispenzárními lékaři.

Klíčová slova:
mykobakterióza – netuberkulózní mykobakteria – Mycobacterium avium – Mycobacterium kansasii – Mycobacterium xenopi.


Nontuberculous Mycobacteria and Incidence of Mycobacterioses in Prague in 1999–2004

Objective:
To analyze the incidence of nontuberculous mycobacteria detected in Prague patients in 1999–2004 as either single findings suggestive of clinical insignificance or repetitive findings suggestive of mycobacteriosis when reported together with the corresponding organ damage and symptomatology.

Material and methods:
Nontuberculous mycobacteria were isolated and identified according to the Czech recommended methods for mycobacterial diagnosis in two Prague laboratories. The determined incidence rates of Mycobacterium (M.) kansasii, M. avium complex (MAC) and M. xenopi were compared with the respective nationwide rates and those of other nontuberculous bacteria, M. tuberculosis and M. bovis. The data on cases of mycobacterioses reported within the Czech Registry of Tuberculosis were provided by the Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic.

Results:
In 1999–2004, the annual incidence rates of nontuberculous mycobacteria detected in Prague patients ranged between 169–139 and accounted for 13–25% of the totals of isolated jedmycobacteria including M. tuberculosis and M. bovis. Over this period, M. kansasii, MAC and M. xenopi were detected in 45, 76 and 43 patients, respectively. The single to repetitive detection ratio was the highest for M. kansasii (1:1.6), followed by MAC (1:1.8) and M. xenopi (1:2.3). Most male excretors were from higher age categories (median of 58–73 years) while the median age of female excretors ranged between 41 and 75 years. As many as 47 cases of mycobacterioses caused by the following agents: M. kansasii (20 cases), MAC (17 cases), M. xenopi (6 cases) and other nontuberculous mycobacteria (4 cases), were reported to the National Registry of Tuberculosis over the study period.

Conclusions:
Detection and identification of nontuberculous mycobacteria have become part of diagnostic routine of mycobacteriological laboratories. Compared to conventional tuberculous mycobacteria, detection of nontuberculous mycobacteria often requires the use of different and more cumbersome procedures such as incubation at preferential temperatures, longer incubation for detection of growth in primary cultures, species specific culture media, etc.. More skills and experience are needed for the use of automated detection systems and molecular biological techniques for species identification and interpretation of results. Regular consultations with clinical and outpatient physicians are crucial for the assessment of pathogenetic potential of nontuberculous mycobacteria.

Key words:
mycobacteriosis – nontuberculous mycobacteria – Mycobacterium avium – Mycobacterium kansasii – Mycobacterium xenopi.


Autoři: V. Polanecký 1;  P. Kalina 1;  M. Kubín 1;  B. Kozáková 2;  M. Müllerová 3
Působiště autorů: Hygienická stanice hl. m. Prahy 1;  Zdravotní ústav se sídlem v Praze 2;  KLINLAB, s. r. o. 3
Vyšlo v časopise: Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 55, 2006, č. 4, s. 151-157

Souhrn

Cíl práce:
Analýza výskytu netuberkulózních mykobakterií zjištěných u pražských nemocných v letech 1999–2004 hodnocených v kategorii jednorázových nálezů svědčících pro pravděpodobnou klinickou nevýznamnost a v kategorii opakovaných průkazů, které spolu s patologickým orgánovým nálezem a s odpovídající symptomatologií svědčí pro diagnózu mykobakteriózy.

Materiál a metodiky:
Netuberkulózní mykobakteria byla izolována a identifikována podle českých doporučených metodik pro mykobakteriologickou diagnostiku ve dvou pražských laboratořích. Z celkového počtu nálezů byly vyčleněny Mycobacterium (M.) kansasii, komplex M. avium (MAC) a M. xenopi a jejich incidence byla srovnána s celorepublikovými údaji společně s nálezy jiných netuberkulózních mykobakterií a M. tuberculosis a M. bovis. Počty nemocných hlášených do národního Registru tuberkulózy s diagnózou mykobakteriózy byly získány z údajů Ústavu zdravotnické statistiky České republiky.

Výsledky:
V letech 1999–2004 se počet netuberkulózních mykobakterií u pražských nemocných pohyboval mezi 169–139 nálezy ročně a představoval podíl 13–25% všech izolovaných mykobakterií včetně M. tuberculosis a M. bovis. Trojice M. kansasii, MAC a M. xenopi byla prokázána v Praze v tomto období frekvenci u 45, 76, resp. u 43 nemocných. Podíl jednorázových a opakovaných průkazů byl nejvyšší u M. kansasii (1:1,6), u MAC a u M. xenopi byl 1:1,8, resp. 1:2,3. Ve všech skupinách vylučovatelů převažovali muži vyšších věkových skupin (medián 58–73 let), u žen se pohyboval medián věku mezi 41–75 roky. Do národního Registru tuberkulózy bylo v sledovaném období hlášeno celkem 47 případů mykobakterióz vyvolaných následujícími agens: M. kansasii (20 nemocných), MAC (17), M. xenopi (6) a jiná netuberkulózní mykobakteria (4).

Závěry:
Průkaz a identifikace netuberkulózních mykobakterií se staly trvalou součástí pracovní náplně diagnostických mykobakteriologických laboratoří. Ve srovnání s průkazem klasických tuberkulózních mykobakterií vyžadují mnohdy odlišné a náročnější pracovní postupy, jako např. inkubaci při různých preferenčních teplotách, prodloužení inkubace pro detekci růstu v primokulturách, některé druhy vyžadují speciální kultivační půdy aj. Kladou také zvýšené nároky na odbornost pracovníků při používání a interpretaci automatizovaných detekčních systémů a molekulárně-biologických technik jejich průkazu i druhové identifikace. Hodnocení jejich patogenetického potenciálu vyžaduje pravidelnou konzultaci s klinickými a dispenzárními lékaři.

Klíčová slova:
mykobakterióza – netuberkulózní mykobakteria – Mycobacterium avium – Mycobacterium kansasii – Mycobacterium xenopi.


Štítky
Hygiena a epidemiológia Infekčné lekárstvo Mikrobiológia

Článok vyšiel v časopise

Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie

Číslo 4

2006 Číslo 4

Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Eozinofilní granulomatóza s polyangiitidou
nový kurz

Betablokátory a Ca antagonisté z jiného úhlu
Autori: prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., MUDr. Petr Janský

Autori: doc. MUDr. Petr Čáp, Ph.D.

Farmakoterapie akutní a chronické bolesti

Získaná hemofilie - Povědomí o nemoci a její diagnostika

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte sa

Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa