Neopioidní analgetikum metamizol se pro své analgetické, antipyretické a spasmolytické účinky hojně využívá zejména v některých evropských státech či Jižní Americe, zatímco ve Spojených státech amerických, Velké Británii a Skandinávii je jeho použití zakázáno z důvodu potenciálně fatálních nežádoucích účinků zahrnujících agranulocytózu a anafylaktické reakce.
Data o užívání metamizolu získali autoři citované práce retrospektivně z elektronické zdravotní dokumentace. Do analýzy preskripcí metamizolu byli zařazeni dětští pacienti, u nichž byla během hospitalizace v období od června 2015 do května 2020 podána jakákoliv medikace. Výskyt nežádoucích reakcí byl zaznamenáván prospektivně pomocí stimulovaného systému hlášení, který byl na erlangenské klinice dětí a dorostu zaveden v roce 2013 jako standard kvality péče a v rámci něhož jsou systematicky zaznamenávány všechny suspektní nežádoucí reakce na léky a chyby v medikaci u hospitalizovaných i ambulantních pacientů. Popsány byly nežádoucí reakce související s léčbou metamizolem. Kauzální souvislost mezi podáním tohoto přípravku a výskytem nežádoucích příhod byla hodnocena podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO).
Z 11 857 hospitalizací s aplikací medikace u 7809 pacientů byl metamizol podán během 3759 (32 %) hospitalizací, nejčastěji dospívajícím (37,9 %), nejméně často novorozencům (9,9 %) a v 90 % případů parenterálně. V jednotlivých letech studie se jednalo o 34,3 %, 31,1 %, 35,0 %, 31,6 % a 26,5 % hospitalizací s podáním této medikace. Medián délky podávání metamizolu byl 2 dny a pacienti léčení metamizolem užívali průměrně 4 různé léky. Délka hospitalizace byla u pacientů léčených metamizolem průměrně 5 dní v porovnání s průměrnými 3 dny u hospitalizací s podáním jakékoliv medikace.
Stimulovaný systém hlášení zaznamenal 7 případů potenciálně souvisejících s metamizolem, z nichž se v 5 případech jednalo o nežádoucí reakce, které s možnou nebo vysokou pravděpodobností vznikly v důsledku podání tohoto léku. Zahrnovaly 3 případy agranulocytózy, 1 alergický šok a 1 případ vyrážky. 3 z těchto případů se objevily během ambulantní péče, kdy pacienti užívali metamizol p.o. nejméně 14 dní. Žádný nebyl fatální a všichni pacienti se z nežádoucích příhod zotavili bez přetrvávajícího poškození.
Na klinice dětí a dorostu v erlangenské univerzitní nemocnici, působišti autorů citované práce, dostává metamizol kolem 30 % farmakologicky léčených hospitalizovaných pacientů, nejčastěji dospívajících. Stimulovaný systém hlášení nežádoucích příhod zaznamenal během 5 let 4 případy nežádoucích potenciálně život ohrožujících reakcí s možnou/pravděpodobnou kauzální souvislostí s podáním metamizolu. Analýza těchto případů ukazuje, že riziko je spojené většinou s dlouhodobým ambulantním užíváním metamizolu mimo schválené indikace.
(zza)
Zdroj: Zahn J., Eberl S., Rödle W. et al. Metamizole use in children: analysis of drug utilisation and adverse drug reactions at a German university hospital between 2015 and 2020. Paediatr Drugs 2022 Jan; 24 (1): 45−56, doi: 10.1007/s40272-021-00481-z.
