Bolest hlavy často postihuje osoby v produktivním věku. Migrenózní bolesti hlavy se týkají 10–12 % populace, tenzní typ bolesti dokonce kolem 38 %. Klastrové bolesti hlavy jsou nejméně časté, postihují méně než 1 % populace. Přestože jsou bolesti hlavy zpravidla benigní, nepříznivě ovlivňují pracovní i osobní život pacienta a zhoršují jeho společenské uplatnění. Z toho důvodu je jejich účinná léčba nezbytná.
Metamizol (synonymní označení, užívané zejména v anglosaské literatuře, zní dipyron) je látka používaná k potlačení bolestí hlavy v mnoha zemích. Jedná se o neopioidní analgetikum, nejčastěji užívané orálně. Další možnou aplikační formou je intravenózní podání. Jeho efektivita je považována za srovnatelnou s některými opioidními analgetiky.
V souvislosti s užíváním metamizolu se zmiňuje možnost vzniku poruch krvetvorby, zejména agranulocytózy. Neexistuje ovšem konsenzus ohledně kvantifikace tohoto rizika; bývá odhadováno na cca 9 promile uživatelů/rok. Velká část pacientů, kteří onemocněli agranulocytózou po užívání metamizolu, ovšem současně užívala i jiné léky, které jsou rizikovým faktorem pro její vznik, a jejich negativní vedlejší účinky se mohly vzájemně potencovat.
Cílem následujícího systematického přehledu dvojitě slepých randomizovaných kontrolovaných studií proto bylo na základě dostupných zdrojů stanovit efektivitu a bezpečnost metamizolu v léčbě primárních bolestí hlavy. Dichotomická data byla vyjádřena jako relativní rizika a rozdíly v riziku a spojitá data jako vážené střední rozdíly. Bylo-li to možné, byl vypočten počet nutný k léčbě (NNT − number needed-to-treat).
Z 1671 potenciálně relevantních zdrojů byly na základě kritérií vybrány 4 studie, zahrnující 636 pacientů (29 % tvořili muži; průměrný věk 29,5−44,2 roku). Všechny studie porovnávaly metamizol s placebem, 2 ze studií obsahovaly také porovnání s jinou aktivní léčbou. Ve 3 studiích byl metamizol podáván intravenózně v dávce 1 g, zbývající studie hodnotila perorální podání v dávkách 0,5 a 1 g.
Pokud jde o epizodické tenzní bolesti hlavy a migrénu, jednotlivé údaje ze studií ukázaly, že metamizol má statisticky významný příznivý terapeutický efekt. Nebyly hlášeny žádné závažné nežádoucí příhody. Ve výskytu mírných a středně závažných nežádoucích příhod nebyl zaznamenán statisticky významný rozdíl mezi metamizolem a placebem.
NNT pro zlepšení bolesti do 60 minut je 2, pro plné vymizení bolesti do 60 minut činí NNT 3. To znamená, že u 1 pacienta ze 2 došlo ke zlepšení bolesti a 1 pacienta ze 3 k úplnému vymizení bolesti do 60 minut od intravenózního podání 1 g metamizolu. Tento výsledek značí dobrou účinnost v léčbě migrenózní bolesti.
Metamizol vykazoval signifikantně lepší účinnost než placebo. Zároveň při jeho použití byla výrazně nižší nutnost další „záchranné“ medikace ve srovnání s placebem.
Metamizol je účinný při migréně a epizodické tenzní bolesti. Závěry týkající se jeho bezpečnosti a agranulocytózy nelze jednoznačně vyvodit kvůli relativně malému vzorku, nicméně ve zkoumaných studiích nedošlo k výskytu závažných vedlejších nežádoucích účinků.
(norg)
Zdroj: Ramacciotti A. C., Atallah A. N., Soares B. G. O. Dipyrone for acute primary headaches: a systematic review. Rev Neurocienc 2007; 15 (1): 37–43.
