Níže prezentovaná recentně publikovaná studie se zabývá managementem bolesti u starších osob s projevy demence a bez nich, kteří jsou dlouhodobě hospitalizováni v seniorských pečovatelských domech v Polsku.
U starších osob nacházíme velmi často tzv. multimorbiditu – společnou přítomnost akutních a chronických onemocnění, jež mají vysokou predispozici k bolesti. Nicméně práce na téma bolesti u nemocných ve vyšším věku jsou nekonzistentní, a dokonce i samotní pacienti nebo osoby o ně pečující často věří, že bolest je přirozeným průvodcem stáří.
Není pochyb, že zejména v pečovatelských seniorských domech je přítomnost bolesti u pacientů výrazně podceňována, a to i u onkologických onemocnění. Nedostatečné tišení bolesti bylo v kolektivních seniorských zařízeních v USA pozorováno u 60 %, v Evropě u 32–57 % pacientů. Zhoršení kognitivních funkcí těchto osob korelovalo s intenzitou bolesti a frekvencí jejího tlumení.
V pečovatelských seniorských domech může být detekce bolesti u pacientů s demencí vzhledem k jejich neschopnosti verbální komunikace, a tudíž i atypickým projevům (změny chování, psychiatrické symptomy, sociálně neadekvátní chování) obtížná. Je známo, že projevy demence (agitace, úzkost, dráždivost, apatie, mylné představy, halucinace, změny chuti k jídlu či spánku) postihují až 90 % těchto pacientů a bolest významně ovlivňuje výskyt a trvání těchto příznaků.
Cílem studie polských autorů, která byla recentně publikována v časopisu Clinical Interventions in Aging, bylo zmapovat podávání analgetik u obyvatelů seniorských domů a popsat vztah mezi kognitivními funkcemi a managementem bolesti u těchto osob.
Do studie bylo zahrnuto celkem 392 osob (81 mužů, 311 žen) průměrného věku 83,6 ± 5,9 roku. Z dokumentace pacientů byla zjištěna anamnestická data ohledně diagnóz a užívaných medikamentů. Screening kognitivních funkcí byl proveden pomocí testu Mini-Mental State Examination (MMSE).
Bylo zjištěno, že 28,8 % pacientů užívalo analgetika, z toho 21,4 % pravidelně, 6,4 % dle potřeby a 1 % oběma způsoby. Většinou byla podávána neopioidní analgetika – paracetamol (2 probandi), nesteroidní antiflogistika (51 probandů), méně často slabé opioidy (9 probandů) a pouze 1 pacient užíval silné opiáty. Kombinovaná analgetika (tramadol/paracetamol) užívali 3 pacienti. Podíl osob, jež nedostávaly žádnou analgetickou léčbu, byl významně vyšší u nemocných se skóre MMSE 0–9 bodů (značícím těžkou demenci) než mezi pacienty s výsledkem 24–30 bodů, tzn. bez příznaků demence (p = 0,0151).
Ze studie vyplynul insuficientní přístup k tišení bolesti u pacientů ve vyšším věku s těžkými a závažnějšími formami demence, kteří byli hospitalizováni v pečovatelských zařízeních pro seniory v Polsku. Z hlediska podávání typu analgetik je nutné si uvědomit, že NSAID mají u osob staršího věku řadu nežádoucích účinků, např. indukci a exacerbaci hypertenze. Autoři konstatovali, že v léčbě bolesti u vyšetřovaných probandů byl zřetelně opomíjen příznivý vliv paracetamolu a kombinovaných analgetik (tramadol/paracetamol) i přes známý fakt, že paracetamol je doporučován jako lék první volby u starších osob s projevy mírné a střední bolesti.
Protože i u dementních pacientů zůstává prožívání bolesti v plné intenzitě, je třeba zaměřit ošetřující personál na neverbální projevy bolesti u těchto nemocných, vypracovat hodnoticí škály bolesti a pravidelně monitorovat analgetickou terapii.
(moa)
Zdroj: Neumann-Podczaska A. et al. Analgesic use among nursing homes residents, with and without dementia, in Poland. Clin Interv Aging 2016 Mar 21; 11: 335–340.
