Is long-term administration of interferons in polycythaemia vera associated with risks?
Je dlouhodobé podávání interferonů u polycythemia vera spojeno s riziky?
Terapie polycytemia vera a dalších myeloproliferativních onemocnění interferony prožívá renesanci, a to v zásadě ze tří důvodů. Prodloužení účinku pegylací. Zlepšení lokální tolerance a omezení uvolnění cytokinů dané pegylací. Nové a pozitivně vyznívající důkazy účinnosti při solidní toleranci pro pegylované interferony. Jednotlivé pegylované interferony se vzájemně liší jak z chemického hlediska, tak i trojrozměrnou strukturou polohových izomerů, přičemž jeden z pegylovaných interferonů – ropeginterferon a2b – je tvořen jedinou molekulou a nemá polohové izomery. Izomery pegylovaných interferonů mají patrně odlišnou biologickou aktivitu, která pravděpodobně přináší rozdíly v toleranci a výskytu nežádoucích účinků. Dvě největší databáze nežádoucích účinků americké FAERS a evropské Eudravigilace velmi homogenně ukazují, že mezi pegylovanými interferony existují rozdíly v incidenci a závažnosti nežádoucích účinků. Tyto rozdíly navíc potvrzují výsledky kontrolovaných klinických studií fáze 2 a 3, které mimo jiné sledovaly výskyt předčasného ukončení terapie z důvodu nežádoucích účinků. Na základě analýzy nežádoucích účinků a výsledků kontrolovaných klinických studií lze tvrdit, že ropeginterferon a2b má v indikaci polycytemia vera oproti peginterferonu a2a a peginterferonu a2b významně lepší toleranci, a to napříč prakticky všemi třídami nežádoucích účinků podle klasifikace MedDRA. Navíc významně nižší podíl pacientů musí předčasně ukončit terapii ropeginterferonem a2b z důvodu nežádoucích účinků oproti terapii peginterferonem a2a nebo peginterferonem a2b. Informace o bezpečnosti terapie jsou pro lékaře významné podobně jako významné informace o klinické účinnosti, neboť sada těchto znalostí lékaři napomůže k optimálnímu výběru léku pro pacienta.
Klíčová slova:
nežádoucí účinky – polycytemia vera – peginterferon a2a – peginterferon a2b – ropeginterferon a2b – EudraVigilance – FAERS – závažnost nežádoucích účinků – ukončení (vysazení) terapie z důvodu nežádoucích účinků
Authors:
J. Suchopár 1; M. Doubek 2
Authors‘ workplace:
DrugAgency, Praha
1; Interní hematologická a onkologická klinika LF MU a FN Brno
2
Published in:
Transfuze Hematol. dnes,31, 2025, No. Ahead of Print, p. 1-11.
Category:
Original Papers
doi:
https://doi.org/10.48095/cctahd2025prolekare.cz16
Overview
The treatment of polycythaemia vera and other myeloproliferative disorders with interferons is undergoing a renaissance, primarily for three reasons. Firstly, the duration of action has been extended through pegylation. Secondly, pegylation has improved local tolerance and reduced cytokine release. Thirdly, new and promising evidence has demonstrated efficacy with solid tolerability for pegylated interferons. Different pegylated interferons vary in both their chemical properties and the three-dimensional structure of their positional isomers. Notably, one pegylated interferon – ropeginterferon a2b – consists of a single molecule and lacks positional isomers. The isomers of pegylated interferons likely exhibit distinct biological activity, which may contribute to differences in tolerability and the incidence of adverse effects. Two of the largest adverse event databases, the US FAERS and the European EudraVigilance, consistently indicate that there are differences in the incidence and severity of adverse effects among pegylated interferons. Moreover, these differences are corroborated by the findings of controlled phase 2 and phase 3 clinical trials, which, among other outcomes, examined the incidence of early treatment discontinuation due to adverse effects. Based on the analysis of adverse effects and the results of controlled clinical trials, it can be concluded that, for the treatment of polycythaemia vera, ropeginterferon a2b exhibits significantly better tolerability compared with peginterferon a2a and peginterferon a2b across nearly all classes of adverse effects according to the MedDRA classification. Furthermore, a significantly lower proportion of patients undergoing ropeginterferon a2b therapy need to discontinue treatment prematurely due to adverse effects compared with those treated with peginterferon a2a or peginterferon a2b. For clinicians, information on treatment safety is just as crucial as information on clinical efficacy, as this knowledge enables the optimal selection of therapy for each patient.
Keywords:
adverse effects – polycythaemia vera – peginterferon a2a – peginterferon a2b – ropeginterferon a2b – EudraVigilance – FAERS – severity of adverse effects – treatment discontinuation due to adverse effects
Labels
Haematology Internal medicine Clinical oncologyArticle was published in
Transfusion and Haematology Today
2025 Issue Ahead of Print
- What FVIII Levels Are Ideal for Preventing Bleeding in Hemophilia A?
- Cost Effectiveness of FVIII Substitution Versus Non-Factor Therapy for Hemophilia A
- Vascular Disease in the Gradually Aging Population of Hemophiliacs: An Underestimated Problem?
- Prognostic Significance of Subclinical Joint Changes on MRI in Hemophilia
- Immunotolerance is still the goal of management of hemophilia A with inhibitor in the era of non-factor therapy
Most read in this issue
- Renal damage by monoclonal immunoglobulin and/ or free light chains Classification according to the „International Kidney and Monoclonal Gammopathy Research Group“
- Antithrombotic prophylaxis for women in pregnancy, childbirth and the postpartum period
- Is long-term administration of interferons in polycythaemia vera associated with risks?