Existuje prospěšná dávka alkoholu?
Is there a beneficial dose of alcohol?
Souček M. Is there a beneficial dose of alcohol?
Alcohol consumption has a significant impact on overall health burden and is one of the main causes of morbidity and premature mortality. On average, 10 liters of pure alcohol per capita are consumed annually in the Czech Republic. Based on recent studies, we are moving away from the concept of a beneficial dose of alcohol, and a minimal dose, ideally none, is recommended. This particularly applies to oncological diseases and liver diseases. From the perspective of cardiovascular diseases, the maximum tolerable dose is reported to be 20–30 g of alcohol for men and 10–15 g for women.
Keywords:
alcohol – abuse – recommendations – daily dose
Authors:
Miroslav Souček
Authors‘ workplace:
II. interní klinika LF MU a FN U sv. Anny v Brně
Published in:
Čas. Lék. čes. 2025; 164: 291-293
Category:
Review Article
Overview
Konzumace alkoholu má značný vliv na celkovou zdravotní zátěž, patří k hlavním příčinám nemocnosti a předčasné úmrtnosti. Průměrně se v Česku spotřebuje 10 litrů čistého alkoholu na 1 obyvatele za rok. Na základě nových studií opouštíme prospěšnou dávku alkoholu, je doporučována minimální dávka, ideálně nepít. Týká se to především onkologických onemocnění a onemocnění jater. Z hlediska kardiovaskulárních onemocnění je uváděna maximálně tolerovaná dávka pro muže 20–30 g alkoholu a pro ženy 10–15 g.
Klíčová slova:
alkohol – doporučení – abúzus – denní dávka
PROČ HOVOŘÍME O ŠKODLIVOSTI ALKOHOLU?
Protože nadměrná konzumace alkoholu patří mezi hlavní rizikové faktory pro rozvoj různých zdravotních problémů:
- onemocnění jater
- srdeční onemocnění – hypertenze, srdeční selhání, fibrilace síní atd.
- nádorové choroby – jater, prsu, zažívacího traktu atd.
- psychické problémy a riziko závislosti na alkoholu
- zranění – dopravní nehody
- celkově podíl na 30 diagnózách a zhruba 200 onemocněních
JAKÁ JE SITUACE S ALKOHOLEM V ČESKU?
V Česku pije rizikově 7–9 % populace, dalších 8–10 % spadá do kategorie škodlivé konzumace, celkově to tedy je 15–19 % dospělé populace. Škodlivá konzumace alkoholu je definována na základě konzumovaného alkoholu jako konzumace ≥ 60 g/den u mužů a ≥ 40 g u žen, což odpovídá 3,0–5,0 standardním nápojům denně u mužů a 1,5–3,0 standardním nápojům u žen. V Česku se ročně spotřebuje 160 litrů alkoholických nápojů na osobu, což odpovídá 9,4 litru čistého alkoholu na obyvatele za rok. Přibližně 47 % celkového množství spotřebovaného alkoholu je zkonzumováno v pivu, 29 % v lihovinách a 26 % ve víně.
Počet úmrtí související s alkoholem je 6–7 tisíc ročně, což je 6 % celkové úmrtnosti. Epizodickému pití, což je > 60 g čistého alkoholu nebo ≥ 5 standardních nápojů, propadá 12–13 % dospělých.
Standardní nápoj v Česku je 1 pivo (0,5 l), 1 sklenice vína (2 dl) nebo 1 „panák“ (5 cl). 1 standardní nápoj obsahuje 10–20 g alkoholu. Průměrně se v Česku spotřebuje 10 l čistého alkoholu na 1 obyvatele za rok, což je asi 22 g na 1 obyvatele/den (1).
JAK JSME DŘÍVE POHLÍŽELI NA ALKOHOL?
Dříve se uvádělo, že malé množství alkoholu (zejména červené víno) má protektivní účinek na kardiovaskulární systém, a to díky obsahu polyfenolů (např. resveratrol) a pozitivnímu vlivu na HDL cholesterol. Udávaná dávka byla zhruba u mužů 20–30 g alkoholu denně (0,2–0,3 l vína nebo 0,5 l piva nebo 5 cl destilátu), u žen do 10–20 g alkoholu denně (2, 3).
SOUČASNÝ POHLED NA KONZUMACI ALKOHOLU
Novější velké studie ukazují, že žádná dávka alkoholu není jednoznačně prospěšná a že i malé množství alkoholu zvyšuje riziko hypertenze, fibrilace síní, karcinomů a jaterních onemocnění.
Poslední doporučení se přiklánějí k minimalizaci spotřeby alkoholu až k jeho úplnému omezení.
Velká mezinárodní analýza (GBD, 2016) dospěla k závěru, že „nejbezpečnější“ je nepít alkohol vůbec. Analyzovala data z 694 zdrojů o spotřebě alkoholu a 592 studií sledujících zdravotní rizika (4). Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) neexistuje žádné množství alkoholu, které by bylo zdravotně zcela bezpečné – i malé dávky mohou zvyšovat riziko onemocnění (5).
Novější neurovědní studie prokázaly, že i velmi malé množství alkoholu (1–2 jednotky denně) je spojeno s negativními strukturálními změnami mozku (6).
Doporučení některých odborných institucí v posledních letech klesají z dřívějších „rozumných množství“ směrem k tomu, že každý nápoj zvyšuje riziko (7).
NOVÁ DOPORUČENÍ OHLEDNĚ KARDIOVASKULÁRNÍCH ONEMOCNĚNÍ
Světová zdravotnická organizace (WHO) dává obecné doporučení: Bezpečné množství alkoholu neexistuje, toleruje dávku: muži: 2 standardní nápoje denně, ženy 1 standardní nápoj denně. Standardní nápoj obvykle obsahuje 10–14 g čistého alkoholu (5).
Americká kardiologická asociace (AHA): Muži 2 drinky denně, ženy 1 drink denně. Pití více než 2 drinků denně u žen a 3 u mužů zvyšuje riziko úmrtí (8).
Evropská kardiologická společnost (ESC): Konzumace alkoholu < 14 drinků/týden u mužů, < 8 drinků/týden u žen. Snížit příjem alkoholu na < 100 g/týden, nejlépe nepít vůbec (9).
Česká kardiologická společnost (ČKS) uvádí obecné varování, že alkohol zvyšuje riziko srdečních onemocnění (arytmie, hypertenze, kardiomyopatie, cévní komplikace), ale neuvádí množství (10).
Evropská společnost pro hypertenzi (ESH) zastává názor, že malé množství alkoholu může být tolerováno, doporučuje konzumaci alkoholu omezit na maximální konzumaci u mužů 20 g/den a žen 10 g/den, protože vyšší příjem alkoholu zvyšuje riziko hypertenze (11).
Česká společnost pro hypertenzi (ČSH) uvádí maximální konzumaci pro muže do 20 g/den, pro ženy do 15 g/den (12).
Tolerovaná dávka alkoholu, která vychází z těchto doporučení, je zhruba 20–30 g denně pro muže a 10–15 g pro ženy.
EXISTUJE PROSPĚŠNÁ DÁVKA ALKOHOLU?
Často se diskutuje o středomořské stravě v souvislosti alkoholem. Alkohol je součástí středomořské stravy, červené víno se konzumuje v mírném množství k hlavnímu jídlu. Nicméně přínos středomořské diety spočívá hlavně ve složení stravy, ne v alkoholu. Středomořská strava funguje i bez alkoholu, pokud někdo pije, pak ideálně víno k jídlu a mají se dodržovat bezpečné limity. Jakékoliv množství alkoholu zvyšuje riziko některých nádorů, především kolorektální, prsu a jater. Středomořská strav je kulturní a společenský proces.
V posledních 5 letech vycházejí některé observační studie, které stále nacházejí, že mírná a střední konzumace má nižší riziko ischemické choroby srdeční (ICHS) a některých dalších kardiovaskulárních (KV) výsledků. Nicméně nové kohortové analýzy tuto domněnku výrazně zpochybňují – obecně tedy dnes převládá opatrnost a důkazy jsou spíše proti doporučení začít pít např. kvůli srdci. Velká genetická/kohortová analýza UK Biobank nenalezla přesvědčivý KV efekt, vyšší dávky jsou jasně škodlivé (13). Velká metaanalýza potvrzuje heterogenitu výsledků – některé kohorty ukazují „benefit“ u velmi nízkých dávek, ale to není konzistentní napříč studiemi (14). U jedinců s těžkou konzumací bylo snížení na mírné /střední pití spojeno se statisticky významným poklesem rizika závažných nežádoucích KV příhod (MACE) o 23 %, tedy redukce alkoholu je prospěšná u původně těžkých pijáků (15).
JAKÉ MAXIMÁLNÍ MNOŽSTVÍ ALKOHOLU LZE PÍT S OHLEDEM NA DIAGNÓZU?
Kdo má pít maximálně 1 nápoj denně (1 nápoj je 10–12 g alkoholu, tj. 150 ml vína, 330 ml piva, 40 ml destilátu):
- ženy všech věkových kategorií
- muži s jakýmkoliv KV onemocněním (ICHS, stav po infarktu myokardu, srdeční selhání, fibrilace síní, hypertenze, stav po cévní mozkové příhodě [CMP])
- pacienti užívající léky reagující s alkoholem (benzodiazepiny, opioidy, některá antidepresiva, warfarin, některá antidiabetika, statiny, antihypertenziva)
- pacienti s jaterním nebo pankreatickým onemocněním (steatóza, alkoholická a nealkoholická hepatitida, cirhóza, chronická pankreatitida)
- pacienti s nadváhou, obezitou, prediabetem nebo diabetem mellitem 2. typu
- muži starší 65 let
Naprostá abstinence:
- cirhóza
- pankreatitida
- těhotenství
- psychiatrické diagnózy spojené s užíváním alkoholu
- užívání sedativ či opioidů
Bezpečná dávka neexistuje – limit 1 drink/den je pouze horní hranice pro vybrané skupiny. Pro kardiovaskulární prevenci není doporučeno začít pít.
ZÁVĚR
Prospěšná dávka alkoholu na podkladě posledních studií neexistuje. Kardiovaskulární doporučení uvádí dávku, kterou můžeme tolerovat. Pro muže je to maximálně 20-30 g alkoholu a pro ženy 10–15 g alkoholu.
Seznam použitých zkratek
AHA Americká kardiologická asociace
Adresa pro korespondenci:
prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc.
Sources
- Chomynová P, Dvořáková Z, Orlíková B et al. Zpráva o alkoholu v České republice 2024. Úřad vlády ČR, 2025. Dostupné na: www.alkohol-skodi.cz/article/blog/zprava-o-alkoholu-v-ceske-republice-2024
- Šamánek M, Urbanová Z. Víno na zdraví. Agentura Lucie, Praha, 2010.
- Šamánek M, Urbanová Z. Když víno léčí. Galén, Praha, 2013.
- GBD 2016 Alcohol Collaborators. Alcohol use and burden for 195 countries and territories, 1990–2016: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2016. Lancet 2018; 392 : 1015–1035.
- No level of alcohol consumption is safe for our health. WHO, 2023. Dostupné na: www.who.int/europe/news/item/04-01-2023-no-level-of-alcohol-consumption-is-safe-for-our-health
- Topiwala A, Wang C, Ebmeier KP et al. Associations between moderate alcohol consumption, brain iron, and cognition in UK Biobank participants: Observational and mendelian randomization analyses. PLoS Med 2022; 19: e1004039.
- Jun S, Park H, Kim U-J et al. Cancer risk based on alcohol consumption levels: a comprehensive systematic review and meta-analysis. Epidemiol Health 2023 : 45: e2023092.
- Piano MR, Marcus GM, Aycock DM et al. Alcohol use and cardiovascular disease: a scientific statement from the American Heart Association. Circulation 2025; 152: e7–e21.
- Visseren FLJ, Mach F, Smulders YM et al. 2021 ESC Guidelines on cardiovascular disease prevention in clinical practice. Eur Heart J 2021; 42 : 3227–3337.
- Táborský M, Kautzner J, Linhart A a kol. Kardiologie. EEZY Publishing a Česká kardiologická společnost, Praha, 2024.
- Mancia G, Kreutz R, Brunström et al. 2023 ESH Guidelines for the management of arterial hypertension. The Task Force for the management of arterial hypertension of the European Society of Hypertension; Endorsed by the International Society of Hypertension (ISH) and the European Renal Association (ERA). J Hypertens 2023; 41 : 1874–2071.
- Widimský J, Filipovský J, Ceral J a kol. Diagnostické a léčebné postupy u arteriální hypertenze – verze 2022. Doporučení České společnosti pro hypertenzi. Hypertenze a kardiovaskulární prevence 2022; 2 (Suppl.): 1–25.
- Biddinger KJ, Edin CA, Haas ME et al. Association of habitual alcohol intake with risk of cardiovascular disease. JAMA Netw Open 2022; 5: e223849.
- Zhao J, Stockwell T, Naimi T et al. Association between daily alcohol intake and risk of all-cause mortality: a systematic review and meta-analyses. JAMA Netw Open 2023; 6: e236185.
- Kang DO, Lee DI, Roh SY et al. Reduced alcohol consumption and major adverse cardiovascular events. JAMA Netw Open 2024; 7: e244013.
Labels
Addictology Allergology and clinical immunology Angiology Audiology Clinical biochemistry Dermatology & STDs Paediatric gastroenterology Paediatric surgery Paediatric cardiology Paediatric neurology Paediatric ENT Paediatric psychiatry Paediatric rheumatology Diabetology Pharmacy Vascular surgery Pain management Dental HygienistArticle was published in
Journal of Czech Physicians
- Metamizole at a Glance and in Practice – Effective Non-Opioid Analgesic for All Ages
- Metamizole in perioperative treatment in children under 14 years – results of a questionnaire survey from practice
- Advances in the Treatment of Myasthenia Gravis on the Horizon
- The Importance of Limosilactobacillus reuteri in Administration to Diabetics with Gingivitis
- The Importance of Hydration in Wound Healing
-
All articles in this issue
- ÚVODEM
- Existuje prospěšná dávka alkoholu?
- Alkohol a kardiovaskulární systém
- Onemocnění jater související s alkoholem
- Alkohol a lékové interakce
- Doxycycline post-exposure prophylaxis (Doxy-PEP) v české praxi: přehled účinnosti, bezpečnosti a dopadů na rezistenci
- Vztah vitaminů B k diabetu mellitu
- Deset posledních let s inosin pranobexem – od „starého“ terapeutika k výzkumu vakcín včetně protinádorových
- Užití umělé inteligence při poskytování zdravotních služeb a poučení pacienta
- Umělá inteligence v biobankách – současný stav a perspektivy budoucího rozvoje
- Tři bolavá místa lékařských fakult – je čas na změnu
- Zásady účelné hemoterapie
- Interdisciplinární doporučení pro testování trombofilie
- 47. konference Mezinárodní společnosti onkologie a biomarkerů (ISOBM): Nové směry v onkologické diagnostice a biomarkerech
- Soucit patří k člověku od jeho počátku – vybrané kazuistiky z bioarcheologie péče
- Praktická diabetologie
- Diabetes a sport – příručka pro lékaře ošetřující nemocné s diabetem 1 . typu
- Medicína dlouhodobé péče
- Černé zrcadlo – vybrané kapitoly z lékařské etiky
- Journal of Czech Physicians
- Journal archive
- Current issue
- About the journal
Most read in this issue
- Tři bolavá místa lékařských fakult – je čas na změnu
- Alkohol a lékové interakce
- Užití umělé inteligence při poskytování zdravotních služeb a poučení pacienta
- Praktická diabetologie