Odkud jdeme a kam směřujeme? Cestu pediatrie naznačí ohlédnutí prostřednictvím vybraných textů, které uveřejnil náš časopis před 75, 50 a 25 lety.

Co psal náš časopis před 75 lety, v rocee 1950
Démant F. ÚLOHY DETSKÝCH LEKÁROV PRI VÝSTAVBE SOCIALIZMU

Vážené kolegyne a kolegovia, súdružky a súdruhovia!

Už piaty raz sa schádzame po vojne detskí lekári ČSR na svoj celoštátny zjazd, aby sme prerokovali pokroky v detskom lekárstve a súčasne aj predebatovali problémy starostlivosti o dieťa a otázky rázu organizačného. Za tých 5 rokov sa mnoho zmenilo okolo nás a my všetci to vieme zo skúseností, ktoré si odnášame zo svojej každodennej práce. Žiaľ, na našich zjazdových jednaniach sa dosial neodzrkadlilo veľké budovateľské úsilie nášho ľudu, v našej práci s hľadiska celoštátneho sme si dosiaľ neuvedomili, že by sme ju mali a hlavne ako by sme ju mali koordinovať s výstavbou socializmu. Ak iste mnohí z Vás namietnu: Veď pracujeme od rána do večera v ambulatóriách, navštevujeme chorých, vedieme poradne, sme zapojení do činnosti verejne-zdravotnej, ľudovýchovnej atď. Áno, kolegyne a kolegovia, to je pravda, väčšina z nás sa veľmi aktívne zapojila do budovateľského úsilia nášho ľudu –⁠ ale ide teraz o to, aby sme si konečne tu na zjazde vytýčili konkrétne svoje úlohy, aby sme svoju prácu koordinovali s potrebami svojho ľudu s hľadiska celoštátneho, aby sme si vytýčili, ktoré z našich problémov sú prvoradé, podstatné a musia byť riešené ihneď a ktoré z nich sú druhoradé, aby sme neimprovizovali každý na svojom pracovisku, v svojom okrese a kraji. Bude treba, aby sme si určili jednotný plán našej práce, ktorý by bol koordinovaný Pediatrickou spoločnosťou alebo inou celoštátnou ustanovizňou. Dosiaľ sme pracovali jak v svojej práci kuratívnej, tak i preventívnej väčšinou po starom, individualisticky; teraz ide o to, dať našej práci socialistickou náplň, aby bola kvalitná, účelná a usmernená, tak ako je plánom usmernený celý náš hospodársky život. (…) 

Pediatrické listy 1950; 5(6): 313–318.

Co psal náš časopis před 50 lety, v roce 1975
Lukeš J, Skřivánek J. K problematice sebevražd a sebevražedných pokusů u dětí

Při komplexních rozborech úmrtnosti dětí věkové skupiny 1–15 let v okrese Ostrava za posledních 10 let, to je od 1. ledna 1963 do 31. prosince 1972, zaujal nás stoupající počet sebevražd, při nichž přišlo o život celkem 9 dětí ve věku 14 a 15 let s výjimkou dvou dětí mladších, jejichž úmrtí otravou plynem bylo ve spojitosti se sebevražedným jednáním jiného člena rodiny. Bližší analýza uvedeného společenského jevu přivedla nás na myšlenku prověřit si problematiku sebevražednosti podrobněji.

Ve spolupráci s dětským oddělením Krajského ústavu národního zdraví v Ostravě-Zábřehu a resuscitačním oddělením téhož ústavu, dále pak v Městské nemocnici v Ostravě 1 a v naší nemocnici shromáždili jsme a prověřili všechen dostupný materiál, jehož výsledky předkládáme. Z každoročně prověřovaného počtu zhruba 20 000 dětí věkové skupiny 10–15letých vznikl obraz o dokonaných sebevraždách.

Otázka sebevražednosti dětí a mladistvých má své specifické zvláštnosti proti sebevražednosti dospělých. Odlišnosti jsou dány rozličnou citovou reaktibilitou, jiným podkladem duševních poruch v tomto věkovém období, finanční závislostí na vychovatelích a obtížností nebo i nemožností změny životního prostředí, pokud jsou v něm závažné nedostatky. Sebevražda dítěte je těžko vysvětlitelná nebo pochopitelná pro vychovatele. Lze si totiž těžko představit, že motiv sebevraždy by mohl být tak silný, aby u dítěte nebo mladého člověka vyústil v násilný čin na vlastním těle. (…)

Československá pediatrie 1975; 30(5): 232–234.

Co psal náš časopis před 25 lety, v roce 2000
Straňák Z, Bělohlávková S, Melichar J, Janota J, Kučera J, Šimák J. Faktor stimulující granulocytární kolonie v léčbě těžké neutropenie u novorozenců extrémně nízké porodní hmotnosti

Neutropenie je definována jako pokles absolutního počtu neutrofilů (ANC, absolute neutrophil count) v periferní krvi. Za dolní hranici normálního počtu neutrofilů je u novorozenců extrémně nízké porodní hmotnosti (NENPH) v současné době považována hodnota < 1100/μl. Za těžkou neutropenii, kdy výrazně stoupá riziko vzniku infekčních komplikací, je označována hodnota ANC nižší než 500/μl. U novorozenců extrémně nízké porodní hmotnosti je neutropenie potencována celkovou dysmaturitou imunitního systému.

U NENPH je výskyt neutropenie relativně častý a bývá provázen sníženou funkční aktivitou neutrofilů. Kromě bakteriálních nebo virových infekcí hrají důležitou úlohu při vzniku neutropenie u NENPH také neinfekční příčiny. Je to zejména hypertenze a preeklampsie matky, kdy až 50 % dětí těchto matek splňuje kritéria neutropenie. Dalšími, méně častými příčinami poklesu ANC u NENPH jsou kongenitální neutropenie, vrozené vady metabolismu, neutropenie na imunitním podkladě a neutropenie indukované léky. Za „idiopatickou“ je označována taková neutropenie, jejíž příčinu nelze určit ani po cíleném vyšetření.

Růstové faktory, jako G-CSF (granulocyte-colony stimulating factor) nebo GM-CSF (granulocyte-macrophage colony stimulating factor), jsou již běžnou součástí terapie chronických neutropenií v dětském věku. V současnosti se začínají používat také v krátkodobé léčbě nebo profylaxi neutropenie u novorozenců, zejména nízké porodní hmotnosti. (…)

Faktor stimulující kolonie granulocytů (G-CSF) byl podáván dvěma novorozencům extrémně nízké porodní hmotnosti s těžkou neutropenií, u kterých nebyla prokázána sepse. Během 12 hodin po aplikaci iniciální dávky 5 μg/kg/den G-CSF (Granocyte 13, Rhone Poulenc) i.v. v kombinaci s kortikoidy (dexametazon) došlo k signifikantnímu vzestupu absolutního počtu neutrofilů. V dalším průběhu byly hodnoty neutrofilů v mezích normy. V průběhu terapie nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky. Podávání G-CSF v terapii těžké neutropenie u novorozenců extrémně nízké porodní hmotnosti pokládáme v indikovaných případech za účinné. (…)

Česko-slovenská pediatrie 2000; 55(4): 227–229.