EDITORIAL

Milé kolegyně, milí kolegové,

za číslo, které držíte v rukou, jsme převzali tentokrát zodpovědnost v Brně ve Fakultní nemocnici. Za nosné téma časopisu jsme zvolili perinatologii.

Není mnoho medicínských oborů, které jsou navzájem tak těsně provázané jako neonatologie a porodnictví. Při výběru jednotlivých témat jsme se snažili autory nesvazovat výběrem témat s cílem, aby si sami zvolili, co považují za důležité ke sdělení, případně čemu se ve své profesi nejvíce věnují. Proto je nakonec skladba jednotlivých článků velmi pestrá, dle mého názoru ku prospěchu věci. Témata růstové restrikce plodu a peripartální hypoxie plodu, kterým se články věnují, jsou dobrým příkladem, na němž lze demonstrovat potřebu úzké spolupráce neonatologů a porodníků, a to nejen při hledání a identifikaci příčiny stavu a vzájemné shody na terapeutickém postupu, ale také při společném informování rodičů, které v celém procesu poskytované péče hraje zásadní roli. Od časné růstové restrikce se v posledních letech přesunula pozornost na téma pozdní růstové restrikce. Peripartální hypoxie plodu úzce souvisí s možnostmi a metodami monitorování stavu plodu, které jsou stále velmi limitované. V souvislosti se zavedením nové klasifikace hodnocení kardiotokografie FIGO 2015 se významně zvýšil důraz na znalost a zohlednění patofyziologických mechanismů souvisejících s rozvojem hypoxie plodu, obranných mechanismů a vlivu dalších okolností, které jsou nezbytné pro pochopení aktuálního stupně případného ohrožení plodu.

V článku, který se věnuje kyslíku a jeho přenosu od matky k dítěti, je kladen důraz na komplexnost mnohoúrovňových dějů, které přenos umožňují. Provázanost toho, co se děje intrauterinně a co se děje, pokud se dítě narodí předčasně, je zde nepochybná. Každé jednotlivé období intrauterinního vývoje má specifickou fyziologii, ale současně činí embryo a plod vulnerabilní jiným způsobem a v jiném ohledu. Děje, které jsou nám známy z intrauterinního vývoje, nám pomáhají chápat, ale také léčit onemocnění u předčasně narozených dětí. Profylaxi neonatální oftalmie jsme zařadili, protože se jedná o celoplošné opatření a týká se všech novorozenců. Domníváme se, že si zaslouží revizi v kontextu aktuální sociálně zdravotní situace. Opět je to téma perinatologické, protože má provázanost s epidemiologickou situací mezi ženami ve fertilním věku a s péčí o rodičku.

Stále živým tématem je předčasný odtok plodové vody. V článku je popsán současný pohled na patofyziologii, intraamniální zánětlivé komplikace, management a léčbu předčasného odtoku plodové vody před termínem porodu.

Od kolegů z ÚPMD v Praze Podolí si můžete přečíst i prohlédnout, na jaké úrovni je dnes současná invazivní fetální medicína. Již v roce 2012 bylo v Ústavu pro péči o matku a dítě konstituováno Centrum fetální medicíny (CFM) jako jediné v České republice. V souborném referátu jsou prezentovány současné možnosti léčby plodu v CFM a možnosti dalšího rozvoje fetální medicíny.

Ve srovnání s pozorností, kterou věnuje společnost fyziologickému porodu a poklesu porodnosti, se problematika porodů na hranici viability může jevit jako okrajová. Tato situace však může nastat kdykoliv, kdekoliv, a kromě medicínských otázek s sebou přináší i zásadní etické výzvy.

Chtěl bych využít tyto řádky k poděkování svým kolegyním a kolegům, kteří se na přípravě tohoto čísla podíleli. A přeji Vám, čtenářům, ať se Vám číslo, které právě držíte v rukou, dobře čte a věřím, že Vám opět přinese nové poznatky.

S přáním všeho dobrého

Tomáš Juren

Vážení a milí čtenáři,

držíte v rukou další vydání našeho časopisu, které je věnované převážně perinatologické problematice. Velice děkujeme panu primáři Jurenovi, který toto vydání po obsahové stránce zajistil. Výběr témat a autorů je, jak jistě uznáte, skvělý.

Také se již těšíme na příští číslo, které bude v gesci pana primáře Duška z Neonatologického oddělení v Českých Budějovicích. Tématem bude výživa novorozenců (exkluzivní humánní dieta, ARA/DHA, ovlivnění mikrobiomu, paskalizace mateřského mléka, postischarge výživa, možnosti spolupráce s nutričním terapeutem, dlouhodobá parenterální výživa – IFALD, dlouhodobá parenterální výživa v domácím prostředí, bioaktivní složky mateřského mléka, a další).

Od příštího čísla bude novinkou možnost reagovat na publikace zveřejněné v minulých číslech časopisu. Pokud chcete některou z publikací doplnit, případně s některými názory polemizovat, napište prosím diskuzní příspěvek opřený o zdrojovou literaturu, který s reakcí autora zveřejníme.

Minulé ročníky našeho časopisu se pozdvihly na novou úroveň. Časopis má nyní, po třech letech nového formátu, reálnou možnost splnit svou ambici být indexován v relevantních medicínských databázích. Budeme na tom pracovat.

Krásné léto Vám všem.

Martin Čihař