Riziko vzniku diabetu u pacientů s revmatoidní artritidou – nižší incidence při léčbě antiTNF
Problematikou incidence diabetu u pacientů s revmatoidní artritidou (RA) se ve své nedávno publikované práci blíže zabývali američtí vědci. Autoři zmiňované práce se zaměřili na možnou asociaci mezi použitím antiTNF terapie a rizikem rozvoje diabetu u pacientů s RA.
Problematikou incidence diabetu u pacientů s revmatoidní artritidou (RA) se ve své nedávno publikované práci blíže zabývali američtí vědci. Autoři zmiňované práce se zaměřili na možnou asociaci mezi použitím antiTNF terapie a rizikem rozvoje diabetu u pacientů s RA.
Autoři identifikovali celkem 1 881 dospělých pacientů, u kterých byla stanovena diagnóza RA v období od 1. 1. 2001 do 31. 12. 2009. Z dané skupiny bylo vyřazeno 294 jedinců s již v minulosti diagnostikovaným a léčeným diabetem. Z elektronické databáze pak byla získaná sociodemografická data, zdravotní záznamy, hodnota body mass indexu (BMI), laboratorní nálezy i údaje o dosavadní medikaci. Nově vzniklý případ diabetu byl definován dle kritérií American Diabetes Association nebo byla diagnóza stanovena lékařem. K posouzení vlivu věku, pohlaví, rasy, BMI, revmatoidního faktoru (RF), anticitrulinových protilátek (antiCCP), sedimentace erytrocytů (FW) a užívání nesteroidních antiflogistik (NSAID), glukokortikoidů, hydroxychlorokinu a metotrexátu byl použit Coxův regresní model proporcionálního rizika.
Studie se účastnilo celkem 1 587 pacientů s RA bez diabetu mellitu. Jedinci léčeni antiTNF terapií (n = 522) měli nižší medián věku, ale vyšší vstupní hodnotu BMI, maximální hodnotu FW, pozitivitu RF i antiCCP a také užívání NSAID, glukokokortikoidů a metotrexátu v anamnéze. Průměrná doba následného sledování byla u pacientů na antiTNF terapii 44,9 (23,7–73,0) a u pacientů, kteří antiTNF terapii dosud neužívali, 37,1 (16,3–65,1) měsíců (p < 0,001). Z 91 pacientů, u kterých došlo k rozvoji diabetu, 16 v minulosti užívalo antiTNF a 75 nikoliv. Z daných čísel pak vyplynula incidence diabetu u pacientů léčených antiTNF 8,6 a u jedinců léčených konvenční terapií 17,2 na 1 000 pacientoroků (p = 0,048). U pacientů užívajících antiTNF terapii ve srovnání s těmi, kteří touto terapií dosud léčeni nebyli, bylo po zohlednění dalších proměnných hazard ratio incidence diabetu 0,49 (CI 0,24–0,99, p = 0,049).
V této kohortě pacientů s RA bylo tedy použití antiTNF preparátu spojeno s 51% snížením rizika rozvoje diabetu.
(mik)
Zdoj: Antohe J. L. et al. Diabetes risk in rheumatoid arthritis: Reduced incidence with anti-tumor necrosis factor- α therapy. Arthritis Care Res. Publikováno on-line 3. září 2011; doi: 10.1002/acr.20657
Páčil sa Vám článok? Radi by ste sa k nemu vyjadrili? Napíšte nám − Vaše názory a postrehy nás zaujímajú. Zverejňovať ich nebudeme, ale radi Vám na ne odpovieme.
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- MUDr. Dana Vondráčková: Hepatopatie sú pri liečbe metamizolom väčším strašiakom ako agranulocytóza
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Metamizol v liečbe pooperačnej bolesti u detí do 6 rokov veku