Optimalizace výhod podávání nesledovaných dávek stabilním pacientům s udržovací léčbou ze závislosti na opiátech: folow-up randomizované studie
Poté, co byl v Austrálii registrován kombinovaný lék buprenorfin–naloxon, byla v některých oblastech Austrálie povolena léčba tímto preparátem u stabilních na opiátech závislých pacientů.
Poté, co byl v Austrálii registrován kombinovaný lék buprenorfin–naloxon, byla v některých oblastech Austrálie povolena léčba tímto preparátem u stabilních na opiátech závislých pacientů. U těchto pacientů nebyly přímo sledovány podávané dávky této kombinace a očekávalo se, že nedojde k odklonu od léčby.
Cílem studie bylo porovnat dva přístupy:
- zahájení léčby se sledovaným dávkováním a poté u pacientů, kteří se budou projevovat jako stabilní, umožnit nesledovanou léčbu;
- zahájení léčby bez sledování dávkování a teprve následně převést ty, u kterých nedošlo ke stabilizaci, na sledovanou léčbu.
Tato studie vychází z klinické randomizované studie srovnávající efektivitu sledované a nesledované léčby ve 3. měsíci trvání léčby. V závěru této klinické randomizované studie byli klinicky stabilní pacienti přesunuti do skupiny s nesledovaným dávkováním, zatímco ti, kteří nebyli stabilní, byli naopak přesunuti do skupiny sledované. Pacienti byli poté sledováni další 3 měsíce. Konečným primárním hodnoticím kritériem bylo to, zda se pacienti udrží na léčbě.
Ze 119 randomizovaných pacientů se jich udrželo v tříměsíční léčbě 70, zatímco 45 stabilních pacientů bylo přesunuto na nesledované dávkování a 25 jich naopak přešlo na kontrolované dávkování. Ukázalo se, že nestabilní pacienty, kteří byli převedeni na režim se sledovaným dávkováním, se s větší pravděpodobností následně nepodaří udržet na léčbě (OR 2,14, 95% CI 1,09–4,19). Během šestiměsíční fáze byl zaznamenán jen nevýznamný pozitivní trend k setrvání na léčbě u skupiny od začátku sledovaných pacientů. Celkem 13 pacientů (22 %) z původně nesledované skupiny a 22 pacientů (34 %) ze sledované skupiny setrvalo v léčbě (chi2 = 2,10, 1 df, p = 0,15).
Autoři své sdělení uzavírají tím, že ustoupení od nesledovaného dávkování u nestabilních pacientů a jejich převedení na sledované dávkování vedlo k viditelnému oslabení v léčbě. Pokud má být nesledované dávkování vyhrazeno pouze pro stabilní pacienty, pak se jeví jako nejlepší zahájit sledované dávkování a nesledované dávkování umožnit následně až těm, kteří se úspěšně stabilizovali. Tento postup se jeví jako lepší oproti tomu, když se zahajuje léčba s nesledovaným dávkováním a nestabilní pacienti se pak převádí na dávkování sledované.
(jos)
Zdroj: Drug Alcohol Depend. 2008 Jul 1; 96 (1–2): 183–6.
Páčil sa Vám článok? Radi by ste sa k nemu vyjadrili? Napíšte nám − Vaše názory a postrehy nás zaujímajú. Zverejňovať ich nebudeme, ale radi Vám na ne odpovieme.
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- Masturbační chování žen v ČR − dotazníková studie
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie