Nová strategie v léčbě nádorů

Nová strategie léčby nádorových onemocnění, navržená výzkumníky na Dartmouth Medical School v americkém Hannoveru, je nadějí pro pacienty, jejichž nádory nereagovaly na konvenční léčbu. Využívá kombinace dvou látek, které jednak selektivně usmrcují nádorové buňky a jednak chrání buňky zdravé. Studie byla publikována v odborném časopise PLoS one.

Pokračování studie

V předchozích studiích vědci zjistili, že v 35–70 % nádorů plic, pankreatu a žlučových cest, stejně jako u melanomů, glioblastomů, mezoteliomů, osteosarkomů a akutní lymfoblastické leukémie chybí enzym známý jako methylthioadenosinfosforyláza (MTAP).

V normálních buňkách obsahujících MTAP štěpí tento enzym 5-deoxy-5'-methylthioadenosin na adenin a 5-methylthioribosu-1-fosfát (MTR-1-P), které jsou pak převedeny na adenin nukleotidů a methionin. To má za následek, že v MTAP-pozitivních buňkách je dostatek adeninu, zatímco v nádorových nikoliv.

Proto lze využít toxických analogů adeninu k zahubení nádorových buněk. U nenádorových totiž adenin slouží jako kompetitivní inhibitor adeninfosforibosyltransferázy, a zabraňuje tak přeměně adeninových analogů v jejich aktivní formu. Od objevení těchto MTAP-negativních nádorů se vědci pokoušeli tohoto faktu v léčbě nádorů využít. Žádný z prozatímních návrhů se ale v klinické praxi neosvědčil.

Nová strategie

Jak ale uvedl Dr. Martin Lubin, vedoucí popisované studie, nová strategie léčby nádorových onemocnění se skládá z podávání kombinace dvou léků. První je toxický jak pro nádorové buňky, tak i pro normální buňky organismu. Zdravé buňky však druhý podávaný preparát před toxickým účinkem selektivně chrání. Tím je zajištěno, že zničeny budou pouze nádorové tkáně.

Jako první agens navrhují vědci využít buď 2, 6-diaminopurin, 6-methylpurin, nebo 2-fluoroadenin. Využít je možné i thioguanin nebo fluorouracil, přičemž oba se již v klinické praxi používají. Jako druhý preparát potom navrhli použití 5-deoxy-5'-methylthioadenosinu, substrátu pro enzym methylthioadenosinfosforylázu, který se vyskytuje pouze v nenádorových buňkách.

Funguje to?

Tato strategie byla vyzkoušena jak in vitro, tak i in vivo na pokusných zvířatech k zahubení MTAP-negativních buněk nádoru plic. Kontrolní vzorek pak tvořily MTAP-pozitivní lidské fibroblasty, které byly díky dodávání 5-deoxy-5'-methylthioadenosinu před účinkem prvního preparátu chráněny. Výsledky byly ohromující.

Růst nádorových buněk s deficitem MTAP byl velmi omezen, popř. buňky léčbu nepřežily, naopak MTAP-pozitivním fibroblastům léčba vůbec neuškodila. To ukazuje velký potenciál této nové strategie a dává velkou naději pacientům se zatím velmi obtížně léčitelnými nádory.

(kam)

Zdroj: Lubin et al. Selective Killing of Tumors Deficient in Methylthioadenosine Phosphorylase: A Novel Strategy. PLoS ONE, 2009; 4 (5).