Management terapie Bechtěrevovy nemoci
Ankylozující spondylitida je chronické zánětlivé revmatické onemocnění, jehož průběh je velmi variabilní. Přesto skoro ve třetině případů progreduje až k fyzickému handicapu či invaliditě. Proto je základním cílem terapie této nemoci omezit bolest a zlepšit celkovou funkčnost.<
Ankylozující spondylitida je chronické zánětlivé revmatické onemocnění, jehož průběh je velmi variabilní. Přesto skoro ve třetině případů progreduje až k fyzickému handicapu či invaliditě. Proto je základním cílem terapie této nemoci omezit bolest a zlepšit celkovou funkčnost.
Třemi ústředními principy léčby jsou pak úleva od symptomů, funkčnost úměrná denním aktivitám a v neposlední řadě snaha zamezit strukturálnímu poškození, které je zodpovědné za vznik deformit. V následujícím textu je sepsán souhrn doporučení, která byla publikována v roce 2008.
Stanovení diagnózy vychází z tzv. newyorských kritérií. Nezbytnou podmínkou je radiograficky potvrzená přítomnost sakroiliitidy, přičemž tíže postižení sakroiliakálních kloubů je dělena do čtyř stupňů. Grade I a II jsou charakterizovány iniciálním rozšířením kloubní štěrbiny s jejím následným zúžením, grade III a IV zahrnují kostní destrukci a konečné znehybnění kloubu. Pro diagnózu AS svědčí přítomnost grade ≥ II oboustranně nebo grade III a IV jednostranně.
Kromě sakroiliitidy musí být přítomna 2 z následujících 3 klinických kritérií pro stanovení diagnózy morbus Bechtěrev:
- bolest dolní části zad a ztuhlost trvající ≥ 3 měsíce s úlevou při cvičení a naopak bez úlevy při odpočinku
- omezení pohybu bederní páteře v sagitální a koronární rovině
- omezení expanzí hrudní stěny
Dalším podstatným prvkem péče o pacienty je monitorace choroby. Zde vycházíme z přítomnosti symptomatologie, terapie strukturálního poškození a odpovědi na terapii. Ke zhodnocení tzv. stagingu choroby jsou preferovány určité sérové markery. Sem patří zejména CRP a FW, u pacientů podstupujících imunoterapii navíc antinukleární protilátky a jaterní testy. Hodnotí se i progrese nálezu na páteři, a to rentgenologicky nebo magnetickou rezonancí.
Součástí péče o pacienty je terapie jako taková. Ta v první linii zahrnuje zejména fyzikální léčbu a nesteroidní antirevmatika, přičemž jako nezbytná se zde jeví gastroprotektiva. V další fázi přichází na řadu biologická léčba ve formě inhibitorů tumor nekrotizujícího faktoru (TNFα), které v současné době zaznamenávají značné úspěchy. Odpověď na terapii by se měla dostavit velmi rychle, nejdéle však do 6 měsíců, a pacienti by měli podstoupit screening na tuberkulózu. Kortikoidy či DMARDs (= chorobu modifikující léky) nejsou u axiální formy účinné, stejně jako radioterapie.
(pes)
Zdroj: Neurosurgery Focus, 2008. 24 (1): E4.
Páčil sa Vám článok? Radi by ste sa k nemu vyjadrili? Napíšte nám − Vaše názory a postrehy nás zaujímajú. Zverejňovať ich nebudeme, ale radi Vám na ne odpovieme.
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Ne každé mimoděložní těhotenství musí končit salpingektomií
- Somatizace stresu – typické projevy a možnosti řešení