Když tělo práci s inzulinem nezvládá, má člověk velký problém
Cukrovka II. typu či metabolický syndrom – to jsou příklady chorob, kterým můžeme předejít, pokud včas zastavíme rozvoj inzulinové rezistence. O co se jedná a jak tomuto stavu předcházet, to prozradí následující řádky.
Inzulin je hormon produkovaný speciálními buňkami ve slinivce břišní. Jeho hlavním úkolem je zprostředkovat přestup glukózy neboli krevního cukru z krve do tkání. Naše buňky díky tomu získávají energii nezbytnou ke správnému fungování. Svůj úkol tento hormon plní tak, že se na buňkách váže na zvláštní receptory a tím jim dává signál ke vstupu glukózy. Když receptory mizí, třeba v reakci na zvýšenou hladinu inzulinu, nemůže fungovat ani sám inzulin. Nic naplat, že hormon stále cirkuluje v krvi, buňky jej zkrátka „nevidí“. A tomuto stavu říkáme neodpovídavost na inzulin, odborně inzulinová rezistence.
Vše končí diabetem
Důsledkem inzulinové rezistence pochopitelně stoupá hladina glukózy v krvi. Na to reaguje slinivka produkcí většího a většího množství inzulinu. V počátečních fázích onemocnění může tato kompenzace stačit, protože receptory na buňkách stále jsou, i když ve sníženém množství. Když se ale rozvine těžká forma rezistence nebo se slinivka vyčerpá, problém se stává závažným – vzniká diabetes II. typu.
Metabolický syndrom: moderní metla lidstva
Hovoří se o něm i jako o „syndromu inzulinové rezistence“ a postihuje skoro třetinu obyvatel vyspělých zemí! Jde o soubor příznaků, které se často vyskytují společně a spolu také vedou k typickým onemocněním. Hlavně těm kardiovaskulárním (ateroskleróza, infarkt, mozková mrtvice), která tvoří celosvětově nejčastější příčinu úmrtí. Většina, ne-li všechny příznaky vznikají složitými metabolickými procesy v důsledku inzulinové rezistence. Patří k nim:
- obezita, hlavně v oblasti břicha,
- zvýšená hladina krevních triglyceridů (jednoho z typů tuků v krvi),
- snížená hladina HDL cholesterolu – „hodného“ cholesterolu, který brání vzniku aterosklerózy,
- vysoký krevní tlak,
- zvýšené množství glukózy v krvi.
Většinu z těchto problémů na sobě bohužel nepoznáme, a tak kvůli určení diagnózy nezbývá než se nechat poslat na jednoduché krevní testy. Na základě nich vám pak lékař může předepsat léky, ať už proti jednotlivým příznakům, či proti inzulinové rezistenci jako takové. Daleko lepší je však samozřejmě metabolickému syndromu předcházet.
Stačí změnit životní styl
Podle vědeckých odhadů by se prevencí dalo zabránit až 90 % všech úmrtí na kardiovaskulární choroby. Jak na to?
- Hýbejte se. Doporučováno je 30 minut středně těžké aktivity (např. rychlé chůze) 5× týdně.
- Jezte zdravě. Ovoce a zelenina, celozrnné výrobky, luštěniny, libové maso či ryby by ve vašem jídelníčku měly nahradit sladkosti a tučné potraviny.
- Získejte a udržujte si zdravou hmotnost. Pokud si nejste jisti, jak na to, poraďte se s lékařem, s certifikovaným výživovým poradcem či osobním trenérem.
K rozvoji inzulinové rezistence a metabolického syndromu navíc přispívají i věk a genetické faktory. Ty samozřejmě ovlivnit nelze. Přesto však můžeme udělat mnohé – stačí si uvědomit, jak důležité je zdravé tělo pro náš život, a podle toho se k němu i chovat.
(luko)
Páčil sa Vám článok? Radi by ste sa k nemu vyjadrili? Napíšte nám − Vaše názory a postrehy nás zaujímajú. Zverejňovať ich nebudeme, ale radi Vám na ne odpovieme.