Inhibitory VEGFR a PDGFR u pokročilého renálního karcinomu

Renální karcinom je mimo jiné na molekulární úrovni charakteristický ztrátou aktivity VHL (von Hippel Lindau) tumorsupresorového genu, což následně vede k vysoké expresi angiogenních růstových faktorů. Těmi jsou zejména VEGF (cévní endoteliální růstový faktor) a PDGF (destičkový růstový faktor).

U pacientů s pokročilým renálním karcinomem s metastázami byl testován molekulární inhibitor s vysokou vazebnou aktivitou k receptorům těchto růstových hormonů (VEGFR a PDGFR). Inhibitorem byla látka označená jako SU11248 (sunitinib malát) a účelem testu bylo ověřit klinickou aktivitu přípravku u těchto pacientů.

Metodika

Pacienti s metastázami renálního karcinomu, u kterých byla pozorována progrese onemocnění i po léčbě cytokinovou terapií (IFN-alfa, IL-2), se zapsali do druhé fáze multicentrické studie. Monoterapie SU11248 proběhla v opakovaných cyklech trvajících 6 týdnů. Cyklus sestával ze 4 týdnů denní terapie SU11248 per os a 2 týdnů, kdy byl sunitinib vysazen. Primárním cílem byla celková odpověď na léčbu a sekundárním cílem čas do progrese nemoci a bezpečnost.

Výsledky

Celkem u 25 ze 63 pacientů (40 %) léčených SU11248 se podařilo dosáhnout částečné odpovědi. U dalších 17 pacientů (27 %) bylo dosaženo po dobu nejméně 3 měsíců stabilizace nemoci. Medián času do progrese nemoci u těchto 63 pacientů byl 8,7 měsíce.

Závěr

SU11248 jako inhibitor tyrozinkinázové aktivity receptorů pro VEGF a PDGF prokázal protinádorovou aktivitu u pokročilého renálního karcinomu ve stadiu metastáz, a to jako terapie druhé linie. Oproti neúčinné systémové terapii v této fázi nemoci slibuje pokrok v oblasti ovlivnění receptorem pro VEGF a PDGF zprostředkované signální cesty efektivnější a cílenější léčbu renálního karcinomu.

(ercp)

Zdroj: J Clin Oncol 2006(Jan 1);24(1):16–24.