Cílená léčba rakoviny vaječníků

Rakovina vaječníků je obtížně diagnostikovatelná a vzhledem k tomu je bohužel často odhalena až v pokročilých stadiích. Na poli léčby rakoviny vaječníků bylo dosaženo velkého pokroku, a to se zaměřením na replikaci DNA nebo dělení buněk. Avšak navzdory senzitivitě na chemoterapii dojde u většiny pacientek k recidivě nemoci.

K léčbě rakoviny vaječníků byla do dnešní doby vyvinuta již řada léků. V současnosti se využívají následující:

• monoklonální protilátky HER2/Neu a ostatní receptory pro epidermální růstový faktor EGFR (trastuzumab, pertuzumab, EMD);
• inhibitory tyrozinkinázy, které jsou zacílené na receptory EGFR (gefitinib, erlotinib);
• monoklonální protilátky nasměrované na vaskulární endoteliální růstový faktor VEGF (bevacizumab);
• inhibitory tyrozinkinázy zacílené na receptor VEGF.

Nedávno se však do popředí dostalo také několik nových přípravků, které by potenciálně mohly být v léčbě rakoviny vaječníků využitelné. Jedná se o monoklonální protilátky folátového receptoru, trojité inhibitory angiokinázy, inhibitory PARP (= poly-ADP-ribóza polymeráza), inhibitory aurorakinázy, inhibitory signální dráhy HH (Hedgehog), antagonisty folátového receptoru a inhibitory MTOR (= mammalian target of rapamycin).

Studie s tyrozinkinázou jsou sice zatím na svém počátku, ale už teď poskytují základ pro budoucí výzkum. Do budoucna je rovněž cílem lepší pochopení biochemických drah, které existují v buněčné signalizaci, nápadité zacílení signálních drah, identifikace ostatních prediktorů k lepšímu rozpoznání cílových subpopulací pacientek, které budou na léčbu odpovídat, a také ozřejmení výchozích mechanismů rezistence.

(pes)

Zdroj:
Journal of Oncology 2010;2010. Article ID 149362, 11 pages; doi:10.1155/2010/149362