Přítomnost a budoucnost léčby hemofilie B –⁠ se zaměřením zejména na rekombinantní faktory

Hemofilie B je druhou nejčastější formou tohoto dědičného krvácivého  onemocnění. Základem je chybění funkčního faktoru IX (FIX), což je jedna ze serinových proteáz účastnící se koagulační kaskády. FIX je  syntetizován hepatocyty jako polypeptidový řetězec, který podstupuje  poměrně rozsáhlou posttranslační modifikaci.

První koncentrát FIX  odvozený z plazmy byl do klinické praxe uveden v roce 1992. Dostupnost  takovéto léčby významně zlepšila kvalitu a také délku života jedinců  s tímto onemocněním. V současné době je k dispozici poměrně velké  spektrum koncentrátů FIX odvozených z plazmy (pdFIX) o vysoké čistotě. Gen pro FIX byl klonován v roce 1982, rekombinantní produkt (rFIX) se  stal komerčně dostupným v roce 1998. Dosud je užíván jen jeden jediný  produkt rFIX, zejména v některých západních zemích.

Mezi pdFIX a rFIX existují určité rozdíly. rFIX má přibližně o 30 % sníženou recovery v plazmě při ekvivalentním dávkování s pdFIX. Některé farmakokinetické  studie ukazují, že existuje jakýsi faktor konverze mezi rFIX a pdFIX (1,5 u jednotlivé dávky, a dokonce 2 profylaktického dávkování –⁠ tedy  zvýšená potřeba dávkování rFIX k dosažení stejného efektu). Nicméně  nelze zapomenout na interindividuální farmakokinetické rozdíly mezi  jednotlivými pacienty, což by mělo ovlivňovat dávkování daleko více.

Jaká je budoucnost rekombinatních produktů u hemofilie B? V současné době se výzkum ubírá zejména cestou prodloužení poločasu FIX s cílem snížit  frekvenci infuzí. K tomu se užívají strategie pegylace či technologií  proteinových fúzí. Nedávno byla dokončena fáze I klinické studie  s glycoPEGylovaným rFIX a výsledky jsou slibné. Další možností je fúze  Fc-porce imunoglobulinu G s molekulou rFIX, což také prodlouží poločas  cirkulace (u zvířecích modelů až na 48 hodin oproti standardním cca 18 hodinám). Molekula je aktuálně posuzována ve fázi II/III klinické  studie. Technologie užívající fúzi rFIX s albuminem dokonce  v preklinických studiích vedla až k pětinásobnému prodloužení poločasu  ve srovnání s licencovaným rFIX. Aktuálně probíhá fáze III klinické  studie.

Aktuální výzkum u hemofilie B a její farmakoterapie se  tedy ubírá směrem k dosažení snížení frekvence infuzí zejména u profylaktické léčby. Řada dalších klinických studií je tedy nezbytná  k potvrzení bezpečnosti a účinnosti takového přístupu.

(eza)

Zdroj: Franchini M. et al. Treatment of hemophilia B: focus on recombinant factor IX. Biologics. 2013; 7 : 33–8; doi: 10.2147/BTT.S31582.