V uplynulých desetiletích došlo k významnému vývoji v péči o nemocné s hemofilií. V současnosti je pro pacienty s nejtěžší formou onemocnění považována za standard péče profylaktická léčba. Primárním cílem preventivní léčby je prevence krvácení, zejména do důležitých orgánů a do kloubů. Opakované krvácení do kloubů vede k nevyhnutelnému postižení kloubů, tzv. hemofilické artropatii.
I přes zavedení profylaxe do péče o hemofiliky v rozvinutých zemích nadále zůstává k dořešení řada otázek týkajících se komfortu a také efektivity tohoto přístupu. Jedná se zejména o vhodnou velikost jednotlivé dávky, frekvenci dávek, variabilitu v krvácivosti mezi jednotlivými nemocnými s podobnou tíží onemocnění a dalšími parametry (množství zbytkového FVIII, věk, celkový stav kloubů, životní styl, denní aktivity) a v neposlední řadě jde i o compliance pacienta s předepsaným schématem léčby. Navíc se farmakokinetické parametry při stejném dávkování taktéž významně liší při srovnáních mezi jednotlivými pacienty.
V posledních letech se pozornost více zaměřila na dostupnost farmakokinetického vyšetření u jednotlivých pacientů. Získání představy o farmakokinetickém profilu léku u daného jednotlivce (tzv. individuální farmakokinetická studie) je velmi důležité. Data jasně ukazují, že znalost farmakokinetického profilu týkajícího se daného léku významně přispívá k výběru vhodného léčivého přípravku a „šití léčby na míru“ potřebám daného pacienta. Lékaři zabývající se terapií hemofiliků by měli parametry farmakokinetiky využívat ve svém rozhodování o ideální léčbě – zejména v době, kdy tzv. metodika limitovaného počtu odběrů umožňuje sestavit farmakokinetickou křivku na základě jen několika vzorků krve.
V současnosti jsou již pro pacienty dostupné nástroje, které velmi dobře demonstrují, jak se daný lék v jejich těle chová. Příkladem je aplikace MyPKFiT, kterou mohou používat jak zdravotníci, tak také pacienti ve formě mobilní aplikace.
(eza)
Zdroje:
