COVID-19: specifika péče u osob s vrozenou krvácivou poruchou

Dosavadní obavy a zkušenosti

Velkou obavu zejména na počátku pandemie vzbuzovala možnost snížení dostupnosti léčiv. Dosavadní zkušenost naštěstí ukázala, že v ekonomicky vyspělých zemích, včetně Česka, k tomu nedochází. Nicméně v řadě hemofilických center došlo k omezení péče, s větším zaměřením na kontroly po telefonu nebo dalšími distančními formami. Pokud jde o zvažované úpravy léčby, v mnoha případech byly oddáleny s ohledem na nejistotu stran možnosti pečlivého sledování pacienta po změně léčby.

Zkušenost v tuto chvíli nenaznačuje vyšší náchylnost pacientů s hemofilií k onemocnění COVID-19 nebo jeho horšímu průběhu. Nicméně pro hemofiliky se specifickými přidruženými onemocněními (hypertenze, infekce HIV či hepatitidy) může COVID-19 znamenat větší ohrožení.

Otázky spojené s krvácivými poruchami a COVID-19

V souvislosti s možnými komplikacemi provázejícími těžký průběh COVID-19 se nabízí několik otázek, které jsou pro management péče o hemofiliky důležité:

• Existují specifické komplikace COVID-19 spojené s vrozenou krvácivou poruchou? V obecné populaci nebyly popsány zásadnější krvácivé komplikace spojené s touto infekci, ale u těžkých průběhů se odhadují na cca 3 %. U osob s krvácivou poruchou lze očekávat vyšší riziko krvácivých komplikací (například krvácení z oblasti nosu a krku, z gastrointestinálního traktu, případně spojené s výkony jako kanylace, intubace ad.). Je tedy nesmírně důležité informovat ošetřující tým o krvácivé poruše ihned při přijetí k hospitalizaci. V případě nutnosti provedení invazivních výkonů je nezbytné zohlednit deficit koagulačních faktorů. Další rizikovým faktorem pro krvácení může být medikace typu nesteroidních protizánětlivých léčiv z důvodu inhibice některých funkcí krevních destiček.
• Existuje i u hemofiliků zvýšené riziko tromboembolických komplikací? A platí i pro ně často používaná antitrombotická profylaxe? K dispozici nejsou jasná doporučení, nicméně platí, že standardní profylaktické dávky heparinu jsou považované za bezpečné u osob s hemofilií a hladinou faktoru VIII či IX > 5 %. Při plné antikoagulaci jsou nutné vyšší hladiny, obvykle > 20−30 %. V případě zvažované antitrombotické profylaxe či léčby je nutno nastavit substituční terapii tak, aby antikoagulace probíhala co nejbezpečněji.

Vakcinace jako možnost prevence

Vakcinace je Světovou hemofilickou federací (WFH) jednoznačně doporučena jako možná prevence závažného průběhu COVID-19 i u pacientů s hemofilií. Podání vakcíny intramuskulárně je za podmínek netraumatické aplikace a profylaxe koncentrátem faktoru VIII či IX obecně považováno za možnou. Podrobněji s k vakcinaci hemofiliků vyjadřuje doporučení sestavené mezinárodními odbornými společnostmi, jehož základní body shrnujeme zde.

Závěr

Data týkající se rizikovosti průběhu infekce COVID-19 u osob s hemofilií jsou stále omezená. Je tedy vždy nezbytné zohlednit specifika hemofilie zejména v případě závažného průběhu a péče o takto nemocného hemofilika vyžaduje multioborový tým.

(eza)

Zdroje:
1. Coppola A., Tagliaferri A., Rivolta G. F. et al. Confronting COVID-19: issues in hemphilia and congenital bleeding disorders. Semin Thromb Hemost 2020 Oct; 46 (7): 819–822, doi: 10.1055/s-0040-1712961.
2. COVID-19 vaccination guidance for people with bleeding disorders. World Federation of Hemophilia, 2020 Dec 22. Dostupné na https://news.wfh.org/covid-19-vaccination-guidance-for-people-with-bleeding-disorders