Pancreaticopleural fistula
Pankreatikopleurální píštěle
Onemocnění pankreatu jsou často doprovázeny pleuropulmonálními komplikacemi. Akutní pankreatitida může vyvolávat řadu patologických stavů v oblasti respiračního systému, mezi které patří hypoxemie, snížení transfer-faktoru (DLCO), snížení transfer-koeficientu (DLCO/VO), snížení maximálního středního výdechového průtoku ve střední polovině vydechnuté usilovné vitální kapacity (FEF25-75 %), elevace a/nebo paréza části bránice, atelektázy bazálních partií plic, jednostranné nebo oboustranné plicní infiltráty, mediastinální pseudocysta a pleurální výpotek. Nejnebezpečnější komplikací akutní pankreatitidy je syndrom akutního dechového selhání. U chronické pankreatitidy je někdy přítomen rozsáhlý, rekurentní pleurální výpotek s velmi vysokou koncentrací amylázy v pleurální tekutině. Nejčastější příčinou tohoto pleurálního výpotku je pankreatikopleurální píštěl (PPP). Popisujeme náš soubor 3 pacientů s PPP a pleurálním výpotkem, hodnotíme klinické příznaky, diagnostiku a léčbu.
Klíčová slova:
akutní pankreatitida - chronická pankreatitida - pleurální výpotek - pankreatikopleurální píštěl
Authors:
P. Jakubec 1; V. Kolek 1; V. Procházka 2
; M. Konečný 2; T. Jakubcová 1
Authors‘ workplace:
Klinika plicních nemocí a tuberkulózy Lékařské fakulty UP a FN Olomouc, přednosta prof. MUDr. Vítězslav Kolek, CSc.
1; II. interní klinika Lékařské fakulty UP a FN Olomouc, přednosta doc. MUDr. Vlastimil Procházka, Ph. D.
2
Published in:
Vnitř Lék 2007; 53(2): 135-142
Category:
Original Contributions
Overview
Pancreatic diseases are often accompanied by pleuropulmonal complications. Acute pancreatitis may induce a number of various pathological findings in respiratory tract including hypoxemia, decrease of transfer-factor (DLCO), decrease of transfer-coefficient (DLCO/VO), decrease in forced expiratory flow 25 % – 75 % of forced vital capacity (FEF25–75 %), elevated and/o immobile diaphragm, basal atelectasis, unilateral or bilateral pulmonary infiltrations, mediastinal pseudocyst and pleural effusion. Acute respiratory distress syndrome (ARDS) is the most dangerous complication of acute pancreatitis. Large, recurrent pleural effusion is sometimes present in chronic pancreatitis, typically with a very high concentration of amylase in pleural fluid. Pancreaticopleural fistula (PPF) is the most common cause of this type of pleural effusion. We describe a study group of 3 patients with PPF and pleural effusion, their clinical symptoms, diagnostics and management.
Key words:
acute pancreatitis – chronic pancreatitis – pleural effusion – pancreaticopleural fistula
Labels
Diabetology Endocrinology Internal medicineArticle was published in
Internal Medicine
2007 Issue 2
-
All articles in this issue
- Paradoxical Embolization and Patent Foramen Ovale in scuba divers: screening possibilities
- Clinically manifest gastrointestinal bleeding in patients subject to coronary angiography
- Long term effectiveness of surgical cryoMAZE ablation for chronic atrial fibrillation in patients undergoing surgery for severe mitral valve regurgitation
- Dysfunction of transjugular intrahepatic portosystemic shunt (TIPS) and applicable solutions
- Encapsulating peritoneal sclerosis
- Fever of unknown origin – etiology and diagnostic algorithm
- Czech Atherosclerosis Society Guidelines for the Diagnosis and Treatment of Dyslipidemias in Adults
- Residual echocardiographic findings and NT-proBNP in asymptomatic adult patients after radical correction of Fallot’s tetralogy
- The impact of secondary insertion of ePTFE-coated stent on sustainable TIPS patency
- Low-dose thalidomid in refractory and relapsing multiple myeloma
- Pancreaticopleural fistula
- Internal Medicine
- Journal archive
- Current issue
- Online only
- About the journal
Most read in this issue
- Fever of unknown origin – etiology and diagnostic algorithm
- Czech Atherosclerosis Society Guidelines for the Diagnosis and Treatment of Dyslipidemias in Adults
- Encapsulating peritoneal sclerosis
- Long term effectiveness of surgical cryoMAZE ablation for chronic atrial fibrillation in patients undergoing surgery for severe mitral valve regurgitation