NÁDORY PROSTATY –TERAPIE

Nález pozitivního chirurgického okraje po robotické radikální prostatektomii představuje pro pacienta nižší prognostické riziko ve srovnání s otevřenou operací

Veselý Š., Zdobinská T., Příman O., Novák A., Schmidt M., Jarolím L., Babjuk M.

Urologická klinika 2. LF UK a FNMH Praha

 

Diskutovaný poster

 

Úvod: Ze studií pacientů po otevřené radikální prostatektomii (RP) jasně vyplývá, že přítomnost pozitivního chirurgického okraje (PSM) je špatným prognostickým faktorem a dle některých doporučení dokonce i přímou indikací k adjuvantní radioterapii. Robotická RP dává možnost precizní preparace na samém povrchu prostaty s možností volby správné vrstvy, vrácení se o krok zpět, tahu za prostatu pomocí robotického ramene atd. To může mít společně s vývojem techniky patologického zpracování finálního preparátu za následek vyšší podíl falešně PSM, které pak mají pouze minimální vliv na riziko recidivy onemocnění. Naším cílem bylo ověřit tuto hypotézu srovnáním prognostické hodnoty PSM u pacientů operovaných otevřenou a robotickou technikou na jednom pracovišti.

Materiál a metody: Do analýzy bylo zařazeno 438 po sobě jdoucích pacientů, kteří na našem pracovišti podstoupili otevřenou RP v letech 2011–2015 a následně i dalších 465 po sobě jdoucích pacientů, kteří podstoupili robotickou RP v letech 2018–2021. Vstupními kritérii byl lokalizovaný karcinom prostaty a negativní uzlinový nález. Selhání RP bylo definováno jako dosažení biochemické recidivy (prostatický specifický antigen (PSA) 0,2 ng/ml) nebo indikace sekundární terapie.

Výsledky: Zastoupení patologického nálezu T3 a ISUP (International Society of Urological Pathology) grade 4–5 bylo v obou skupinách téměř totožné (otevřená RP 33 a 38 %, robotická RP 32 a 36 %). Celkový počet pacientů s PSM byl vyšší ve skupině robotické RP (37 %) oproti skupině otevřené RP (30 %; p < 0,03). Nicméně během dlouhodobého sledování zaznamenalo významně (p < 0,001) nižší procento pacientů selhání RP ve skupině robotické RP (32,2 %) proti skupině otevřené RP (56,8 %). Také podíl pacientů s PSM, kteří dosáhli pooperačně PSA nadir pod 0,01 ng/ml bylo signifikantně (p < 0,001) vyšší ve skupině robotické RP (41,9 %) proti skupině otevřené RP (22,2 %).

Závěr: Naše výsledky dle očekávání potvrdily vyšší četnost PSM u robotické RP ve srovnání s otevřenou RP. Nicméně stran prognostického významu se nález PSM u robotické RP jeví ve srovnání s otevřenou operací jako výrazně méně rizikový.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Ne.

 

Roboticky asistovaná Retzius-sparing radikální prostatektomie na platformě da Vinci Xi –⁠ standardizovaný operační postup při zavádění nové metody

Študent V. jr., Hromčíková N., Česák O., Herman J., Žemla P.

Urologická klinika LF UP a FN Olomouc

 

Video

 

Úvod: Retzius-sparing roboticky asistovaná radikální prostatektomie (RS-RARP) představuje alternativní přístup k radikální prostatektomii se zachováním anatomických struktur Retziova prostoru. Zavedení této techniky vyžaduje standardizaci operačních kroků.

Kazuistika: Video prezentuje zavedení RS-RARP na našem pracovišti po zkušenostech s > 3 700 transperitoneálně provedenými roboticky asistovanými radikálními prostatektomiemi. Operační technika byla standardizována na základě prvních pěti po sobě jdoucích výkonů provedených jedním chirurgem v červnu 2026 pomocí robotického systému da Vinci Xi. Demonstrována je preparace a vyvěšení chámovodů a semenných váčků, vytvoření posteriorního tunelu, preparace apexu, selektivní ošetření dorzálního venózního komplexu, vezikouretrální anastomóza technikou Van Velthoven dvěma stehy V-Loc 4-0, uzávěr peritonea stehem Monocryl 3-0 bez zavedení drénu a kontrola vodotěsnosti anastomózy naplněním močového měchýře 120 ml fyziologického roztoku. Všech pět výkonů bylo dokončeno roboticky bez konverze. Medián operačního času činil 143 min, krevní ztráty 300 ml, délka hospitalizace 7 dní a katetrizace 5 dní. Zaznamenali jsme jednu komplikaci Clavien-Dindo II (hematom vyžadující krevní transfuzi).

Závěr: Standardizovaný operační postup umožnil bezpečné zavedení RS-RARP do klinické praxe a může usnadnit implementaci této techniky na dalších robotických pracovištích.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Podpořeno MZ ČR –⁠ RVO (FNOL, 00098892).

 

Retzius šetřicí roboticky asistovaná radikální prostatektomie

Šonský J., Nencka P., Klézl P., Gregušová A., Grill R.

Urologická klinika 3. LF UK a FNKV Praha

 

Video

 

Úvod: Retzius šetřicí přístup představuje jednu z možných technik roboticky asistované radikální prostatektomie.

Kazuistika: Muž, 56 let (BMI 26,6 kg/m²), s komorbiditami –⁠ arteriální hypertenzí, hyperlipidemií a hyperurikemií –⁠ byl vyšetřen pro hodnotu iPSA 8,093 ng/ml. Transperineální fúzní biopsie prokázala adenokarcinom prostaty Gleason skóre 3+3, přičemž 3 ze 4 cílených vzorků z ložiska v levém apexu byly pozitivní. Pacient podstoupil roboticky asistovanou radikální prostatektomii Retzius šetřicím přístupem. Délka operace činila 86 min při krevní ztrátě do 100 ml. Definitivní histologické vyšetření potvrdilo adenokarcinom prostaty postihující přibližně 15 % tkáně, stadium pT2c, Gleason skóre 3+4, s perineurální invazí (Pn1) a fokálně pozitivním chirurgickým okrajem v rozsahu 1 mm (R1). Permanentní močový katetr byl odstraněn 8. pooperační den. Jeden měsíc po operaci pacient udával pouze lehkou stresovou inkontinenci I. stupně s únikem několika kapek moči při kašli a větší fyzické námaze.

Závěr: Retzius šetřicí přístup je jednou z možností provedení roboticky asistované radikální prostatektomie, která je spojena s příznivými funkčními výsledky.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Ne.

 

Funkční výsledky u pacientů po „Retzius-sparing“ roboticky asistované radikální prostatektomii

Nencka P., Šonský J., Gregušová A., Klézl P., Grill R.

Urologická klinika 3. LF UK a FNKV Praha

 

Diskutovaný poster

 

Úvod: Cílem naší práce je zhodnocení funkčních výsledků, jako je úroveň kontinence a četnost erektilní dysfunkce u pacientů, kteří absolvovali roboticky asistovanou radikální prostatektomii technikou „Retzius-sparing“ (Retzius-sparing RARP).

Materiál a metody: Na našem pracovišti jsou prováděny robotické protatektomie metodou „Retzius-sparing“, tedy za šetření prevezikálního Retziova prostoru od června 2025. V souboru pacientů byla hodnocena kontinence po vytažení permanentního katetru a úroveň erektilní dysfunkce. Na úroveň kontinence byli dotazováni všichni pacienti, byl hodnocen typ a stupeň případné inkontinence. Erektilní funkce byly hodnoceny dotazem, pacienti byli rozděleni do dvou kategorií –⁠ 1. pacienti schopni, ať už sami nebo s pomocí farmakologických přípravků, dosáhnout uspokojivé erekce; 2. pacienti neschopni dosáhnout erekce.

Výsledky: V hodnoceném období bylo na našem pracovišti provedeno 52 roboticky asistovaných radikálních prostatektomií metodou Retzius-sparing. Plné kontinence dosáhlo 42 pacientů (80,8 %), přičemž průměrná doba do jejího dosažení činila 2,5 týdne. Občasnou stresovou inkontinenci s používáním jedné vložky denně udávali čtyři pacienti (7,7 %), dvě vložky denně používali čtyři pacienti (7,7 %) a více než dvě vložky denně dva pacienti (3,8 %). Zachovaná erektilní funkce byla zjištěna u 13 pacientů (25,0 %), z toho spontánní erekci udávali dva pacienti (3,8 %), deset pacientů (19,2 %) dosahovalo uspokojivé erekce při léčbě inhibitory fosfodiesterázy  5 a jeden pacient (1,9 %) po intrakavernózní aplikaci alprostadilu. Erekce nebyla dosažitelná u 39 pacientů (75,0 %).

Závěr: Retzius-sparing RARP představuje alternativní chirurgický přístup s velmi uspokojivými funkčními výsledky, zejména z hlediska časné obnovy kontinence. Výskyt erektilní dysfunkce v časném pooperačním období je srovnatelný s výsledky publikovanými jinými autory.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Ne.

 

Extraperitoneální robotická radikální prostatektomie

Kočárek J.^1–3, Fišer L.³, Nechvátalová N.³, Čermák M.^3,4

¹ Urologická klinika 1. LF UK a VFN Praha
² Urologická klinika 3. LF UK a FNKV Praha
³ Urologické oddělení, Oblastní nemocnice Kladno
⁴ Urologická klinika 1. LF UK a ÚVN Praha

 

Video

 

Úvod: Od prosince 2005 máme možnost pacientům s karcinomem prostaty nabízet robotický radikální výkon. Do července 2026 bylo provedeno jedním konzolovým chirurgem 3 011 radikálních prostatektomií. Byly použity americké systémy da Vinci Standard, Si, X, Xi a britský Versius Plus. Extraperitoneálním přístupem bylo operováno 1 619 pacientů. Průměrný konzolový čas byl dle aplikace My Intuitive 58 min, dle aplikace Versius Connect 64 min.

Kazuistika: Ve videu prezentujeme případ 47letého pacienta po apendektomii a laparoskopické operaci levostranné tříselné kýly. Pro prostatický specifický antigen (PSA) 5,9 byla provedena magnetická rezonance, na které bylo popsáno ložisko PI-RADS 4 apikálně vlevo. Z fúzní perineální biopsie adenokarcinom prostaty Gleasonovo skóre 3+4, 5+/15 (3× ložisko, 2× levý lalok) IIEF-5 25, objem prostaty 45 ml. Multidisciplinární tým rozhodl o aktivní léčbě. Z navržených modalit pacient zvolil radikální prostatektomii. Pro operaci jsme vybrali nejnovější modulární robotický systém Versius Plus. Operace byla provedena extraperitoneálním přístupem NS technikou. K založení kapnopreperitonea byla použita digitální technika. Výkon byl proveden čtyřmi 5mm robotickými nástroji. Konzolový čas 56 min, krevní ztráta 100 ml. Pacient byl propuštěn do domácího léčení 2. pooperační den. Katetr byl odstraněn 7. pooperační den. Peroperační i pooperační průběh byl bez komplikací. Inkontinenční pomůcky pacient nepožadoval. Histologie adenokarcinom prostaty T2c, GS 3+4, R0. PSA/3M < 0,01 ng/ml.

Závěr: Extraperitoneální robotická radikální prostatektomie je technika bezpečná a reprodukovatelná. Výhodná je především pro pacienty po předchozích intraabdominálních chirurgických výkonech.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Ne.

 

Vliv elektivního ozáření pánevních lymfatických uzlin na léčebné výsledky pacientů s vysoce rizikovým lokalizovaným karcinomem prostaty –⁠ multicentrická retrospektivní analýza

Palkovský M.^1,2, Krupa P.³, Matzenauer M.⁴, Paulíková S.⁵, Vančurová J.⁶, Bergendyová T.⁷, Argalácsová S.⁸,
Majerčák M.^9,10, Kuchár M.¹⁰, Čermáková Z.^11,12,
Kořená A.^1,2, Kindlová E.^1,2, Lohynská R.⁷, Soumarová R.^1,2

¹ Onkologická klinika FNKV Praha
² 3. LF UK Praha
³ Klinika radiační onkologie, Masarykův onkologický ústav, Brno
⁴ Komplexní onkologické centrum, Nemocnice Agel, Nový Jičín
⁵ Onkologická klinika LF UK a FN Hradec Králové
⁶ Onkologické oddělení, Nemocnice České Budějovice
⁷ Onkologická klinika 1. LF UK a FTN Praha
⁸ Onkologická klinika 1. LF UK a VFN Praha
⁹ Urologická klinika FNMH Praha
¹⁰ 2. LF UK Praha
¹¹ LF OU, Ostrava
¹² Onkologická klinika LF OU a FN Ostrava

 

Diskutovaný poster

 

Úvod: Přínos elektivního ozáření pánevních lymfatických uzlin (ELNI) u pacientů s lokalizovaným a lokálně pokročilým karcinomem prostaty zůstává kontroverzní. Cílem studie je zhodnotit vliv ELNI na biochemickou a radiografickou kontrolu onemocnění a celkové přežití (OS) v podmínkách běžné klinické praxe.

Materiál a metody: Retrospektivně byla analyzována data 1 034 pacientů léčených kurativní radioterapií na devíti českých pracovištích. Pacienti byli rozděleni podle ELNI (ELNI+ vs. ELNI−). Primárními sledovanými parametry byly biochemické přežití bez recidivy (BCRFS), přežití bez radiografické progrese (rPFS) a OS. K analýze byly použity Kaplan-Meierovy křivky, log-rank test a multivariabilní Coxův regresní model zahrnující věk, vstupní prostatický specifický angigen (PSA), Gleasonovo skóre, vstupní cT klasifikaci, délku hormonální léčby a délku radioterapie.

Výsledky: 556 pacientů ELNI podstoupilo a 478 nepodstoupilo. Medián sledování činil 45 měsíců. Pacienti léčení ELNI častěji vykazovali pokročilejší lokální nález (cT3–4 : 44,4 vs. 30,1 %; p < 0,001). V neadjustované analýze bylo ELNI spojeno s lepším BCRFS (log-rank p = 0,0004) a rPFS (p < 0,0001), bez rozdílu v OS (p = 0,3412). V multivariantní analýze zůstalo ELNI nezávislým faktorem příznivě ovlivňujícím BCRFS (HR 0,47; 95% CI 0,28–0,77; p = 0,003) a rPFS (HR 0,38; 95% CI 0,21–0,67; p < 0,001). Naopak nebyl prokázán vliv na OS (HR 1,04; 95% CI 0,69–1,56; p = 0,852). Mezi další významné prognostické faktory patřily vyšší vstupní PSA a Gleasonovo skóre ≥ 8. V interakčních modelech nebyla prokázána statisticky významná interakce mezi ELNI a odhadovaným rizikem uzlinového postižení podle Roachovy formule (> 30 %; p = 0,399) ani Yale skóre (> 20 %; p = 0,333), což naznačuje konzistentní efekt ELNI napříč analyzovanými rizikovými skupinami. Akutní ani pozdní toxicita G3–4 nebyla signifikantně zvýšena ve skupině pacientů s ELNI.

Závěr: V této rozsáhlé multicentrické retrospektivní analýze bylo ELNI spojeno s významným a na ostatních prognostických faktorech nezávislým zlepšením BCRFS a rPFS. Přínos v celkovém přežití nebyl při současné délce sledování prokázán. Výsledky podporují využití ELNI zejména u pacientů s vyšším rizikem mikrometastatického postižení pánevních uzlin.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Ne.

 

Roboticky asistovaná radikální prostatektomie u pacienta po transplantaci ledviny –⁠ videokazuistika

Balík M., Špaček J., Pacovský J.

Urologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

 

Video

 

Úvod: Radikální prostatektomie u pacientů po transplantaci ledviny představuje technicky náročný výkon vzhledem k přítomnosti štěpu v malé pánvi a riziku poranění transplantovaného ureteru či cévního zásobení štěpu. Video demonstruje techniku roboticky asistované radikální prostatektomie u transplantovaného pacienta.

Kazuistika: Pacient, 68 let, s polycystózou ledvin podstoupil v září 2020 transplantaci kadaverózní ledviny a v březnu 2022 bilaterální nefrektomii pro recidivující pyelonefritidy. Pro vzestup prostatického specifického antigenu (PSA) z 12 na 17 ng/ml byla v březnu 2025 provedena biopsie prostaty s nálezem adenokarcinomu Gleasonova skóre 7a. Riziko lymfatického postižení dle Brigantiho nomogramu činilo 2 %, proto nebyla indikována pánevní lymfadenektomie. V červnu 2025 byla provedena roboticky asistovaná radikální prostatek-
tomie. Po identifikaci transplantované ledviny a jejího ureteru pokračoval výkon standardní technikou. Operační čas činil 3 hod 19 min, krevní ztráta 20 ml. Definitivní histologie prokázala adenokarcinom prostaty pT3a, Gleasonovo skóre 7a, PSM 0. Katetr byl odstraněn 7. pooperační den. Tři měsíce po operaci byl pacient plně kontinentní. Hodnota PSA dosáhla 0,021 ng/ml v září 2025, 0,034 ng/ml v lednu 2026 a 0,059 ng/ml v květnu 2026.

Závěr: Roboticky asistovaná radikální prostatektomie je u vybraných pacientů po transplantaci ledviny bezpečně proveditelná. Přetrvávající nízký, pozvolna narůstající PSA navzdory příznivým předoperačním parametrům vyžaduje další onkologické sledování a případné doplnění PSMA-PET/CT vyšetření.

 

Konflikt zájmů: Hlavní autor je proctorem robotické chirurgie v urologii.

Grantová podpora: Podpořeno projektem Cooperatio 207043.

 

Salvage roboticky asistovaná pánevní lymfadenektomie pro recidivu karcinomu prostaty po radikální prostatektomii –⁠ videokazuistika

Balík M., Krejčí V.

Urologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

 

Video

 

Úvod: S narůstající dostupností vyšetření PSMA-PET/CT je stále častěji diagnostikována oligometastatická recidiva karcinomu prostaty při velmi nízkých hodnotách prostatického specifického antigen (PSA). Salvage pánevní lymfadenektomie představuje jednu z možností léčby u pečlivě vybraných pacientů. Video prezentuje techniku roboticky asistované salvage pánevní lymfadenektomie pro izolovanou uzlinovou recidivu karcinomu prostaty po radikální prostatektomii.

Kazuistika: U 58letého pacienta byl v dubnu 2024 diagnostikován karcinom prostaty při hodnotě PSA 5,19 ng/ml. Biopsie prokázala adenokarcinom Gleasonova skóre 6 v jednom z 12 vzorků, předoperační magnetická rezonance byla bez suspektního nálezu. V září 2024 byla provedena roboticky asistovaná radikální prostatektomie. Definitivní histologie prokázala adenokarcinom prostaty Gleasonova skóre 7b, pT2c, R0. Následně došlo k pozvolnému vzestupu PSA až na 0,19 ng/ml. PSMA-PET/CT zobrazilo dvě suspektní uzlinová ložiska za levou zevní ilickou cévou. V dubnu 2026 byla provedena roboticky asistovaná salvage pánevní lymfadenektomie. Histologicky byly potvrzeny metastázy ve 2 z 10 odstraněných uzlin. Operační čas činil 125 min, krevní ztráta byla nulová. Pooperační průběh byl nekomplikovaný a pacient byl propuštěn 2. pooperační den. Dva měsíce po výkonu poklesla hladina PSA pod mez detekce (< 0,006 ng/ml).

Závěr: Roboticky asistovaná salvage pánevní lymfadenektomie představuje bezpečnou a efektivní léčebnou možnost u vybraných pacientů s izolovanou uzlinovou recidivou karcinomu prostaty detekovanou pomocí PSMA-PET/CT.

 

Konflikt zájmů: Hlavní autor je proctorem robotické chirurgie v urologii.

Grantová podpora: Podpořeno projektem Cooperatio 207043.

 

Skutečně nesignifikantní karcinom prostaty? Finální histologie u pacientů s bioptickým ISUP 1

Příman O., Zdobinská T., Dušková K., Veselý Š.

Urologická klinika 2. LF UK a FNMH Praha

 

Diskutovaný poster

 

Úvod: Současná diagnostika karcinomu prostaty (KP) se opírá o stále přesnější zobrazovací metody a cílený odběr vzorků při biopsii prostaty. Pacienti s biopticky verifikovaným KP ISUP 1 (International Society of Urological Pathology Grade Group) jsou často považováni za vhodné kandidáty k aktivnímu sledování (AS). U pacientů po radikální prostatektomii (RARP) umožňuje finální histologie zpětně posoudit riziko podhodnocení nálezu. Cílem práce bylo zhodnotit četnost upgradingu, upstagingu a výskyt nepříznivých či agresivních histopatologických znaků.

Materiál a metody: Retrospektivně jsme analyzovali pacienty z období září 2024 až květen 2026, kteří podstoupili biopsii prostaty s nálezem ISUP 1 a následně RARP. Celkem bylo zařazeno 136 pacientů. Nepříznivé znaky byly definovány jako ISUP 3 a/nebo pT3a, agresivní znaky jako ISUP ≥ 4 a/nebo pT3b. Dále jsme porovnali pacienty s předoperační magnetickou rezonancí (MR) a fúzní biopsií se skupinou bez MR. Pacienti v AS, u kterých byl předpoklad upgradingu nebo upstagingu důvodem k ukončení sledování, byli z analýzy vyřazeni.

Výsledky: Ve výsledné histologii po RARP zůstalo pouze 18 z 136 pacientů (13,2 %) v kategorii ISUP 1. Upgrading na ISUP 2 byl zaznamenán u 86 z 136 pacientů (63,2 %) a na ISUP ≥ 3 u 31 z 136 pacientů (22,8 %). Nepříznivé histopatologické znaky byly přítomny u 36 z 136 pacientů (26,5 %) a agresivní znaky u 15 z 136 pacientů (11,0 %). Při srovnání skupin s MR a bez MR nebyl prokázán statisticky významný rozdíl ve výskytu nepříznivých znaků (28,7 vs. 21,4 %; p = 0,409) ani agresivních znaků (11,7 vs. 9,5 %; p = 1,000). Orientační srovnání s kohortou pacientů operovaných pro ISUP 1 v letech
2008–2011 rovněž neukázalo zásadní rozdíl ve výskytu nepříznivých a agresivních znaků.

Závěr: Pacienti s bioptickým ISUP 1 tvoří i v éře moderní diagnostiky heterogenní skupinu. Ve sledované kohortě byl pozorován častý upgrading a nezanedbatelný výskyt nepříznivých i agresivních histopatologických znaků. Tyto výsledky je vhodné zohlednit při indikaci AS i při individuálním rozhodování o dalším postupu.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Ne.

 

Význam multidisciplinární konzultace u karcinomu prostaty –⁠ subanalýza celonárodní retrospektivní studie v České republice (ANTARES)

Čapoun O.¹, Stejskal J.², Adamcová V.³, Papirek J.⁴, Trávníček I.⁵, Zdobinská T.⁶, Mikula M.⁷, Palkovský M.⁸, Špaček J.⁹, Matzenauer M.¹⁰, Kopová A.¹¹, Tomková L.¹²,Kvita V.¹³, Štěpánová R.¹⁴, Kolenčík D.¹⁵, Soukup V.¹, Richter I.¹⁶

¹ Urologická klinika 1. LF UK a VFN Praha
² Urologická klinika 1. LF UK a ÚVN Praha
³ Urologická klinika 3. LF UK a FTN Praha
⁴ Urologická klinika LF MU a FN Brno
⁵ Urologická klinika LF UK a FN Plzeň
⁶ Urologická klinika 2. LF UK a FNMH Praha
⁷ Oddělení urologické onkologie, Masarykův onkologický ústav,
  Brno
⁸ Urologická klinika 3. LF UK a FNKV Praha
⁹ Urologická klinika LF UK a FN Hradec Králové
¹⁰ Komplexní onkologické centrum, Nemocnice Agel, Nový Jičín
¹¹ Onkologická klinika LF UP a FN Olomouc
¹² Onkologicko-chirurgické oddělení, FN u svaté Anny, Brno
¹³ Pharmacovigilance, NextPV Services s.r.o., Praha
¹⁴ Biostatistics, Anova CRO s.r.o., Praha
¹⁵ Medical Affairs Department, AstraZeneca Czech Republic s.r.o.,
   Praha
¹⁶ Oddělení radiační onkologie, Krajská nemocnice Liberec

 

Diskutovaný poster

 

Úvod: Multidisciplinární tým (MDT) je doporučovanou součástí rozhodovacího procesu u pokročilého karcinomu prostaty (KP), zejména v éře narůstající komplexity systémové léčby. Cílem této subanalýzy bylo zhodnotit využití MDT v reálné klinické praxi v České republice (ČR) a jeho vztah k intenzifikaci léčby.

Materiál a metody: V rámci multicentrické retrospektivní observační studie ANTARES byla analyzována data 869 pacientů ze 13 onkologických a urologických center v ČR, kteří v letech 2018–2023 zahájili androgenní deprivační terapii (ADT) pro pokročilý nebo relabující KP. Hodnoceno bylo využití MDT před zahájením léčby, důvod zahájení ADT, typ systémové léčby a variabilita mezi centry. Byla provedena deskriptivní a komparativní statistická analýza.

Výsledky: Konzultace na MDT proběhla u 527 pacientů (60,6 %). Pacienti diskutovaní v MDT byli významně častěji léčeni intenzifikovanou systémovou léčbou (ADT v kombinaci s inhibitorem signální dráhy androgenního receptoru (ARPI) nebo chemoterapií) oproti pacientům bez MDT konzultace (61,7 vs. 49,7 %; p = 0,0005; OR 1,63; 95% CI 1,24–2,14). Míra využití MDT se nelišila podle důvodu zahájení ADT (primárně metastatické onemocnění, relaps po radikální léčbě nebo lokálně pokročilé onemocnění; p = 0,387). V čase byl pozorován absolutní nárůst využití MDT z 57,1 % v roce 2018 na 67,3 % v roce 2023 (p = 0,192), zatímco míra léčebné intenzifikace vzrostla významně z 42,1 na 73,0 % (p < 0,0001). Mezi jednotlivými centry byla zjištěna výrazná variabilita ve využití MDT (16,9–88,7 %; p < 0,0001). V podskupině pacientů s primárně metastatickým onemocněním nesouviselo využití MDT s věkem, vstupní hodnotou prostatického specifického antigenu ani ISUP (International Society of Urological Pathology) Grade Group (vše p > 0,05).

Závěr: Využití MDT je spojeno s vyšší pravděpodobností intenzifikace systémové léčby u pokročilého KP. Výsledky této analýzy podporují význam MDT jako klíčové součásti moderní péče o pacienty s KP.

 

Konflikt zájmů: Finanční podpora společnosti AstraZeneca Czech Republic s.r.o. (Externally Sponsored Research) –⁠ organizace a provoz studie.

Grantová podpora: Projekt S-032-22701 (VFN).