NÁDORY LEDVIN

Klinicko-patologické charakteristiky renálních tumorů u pacientů do 45 let věku

Stránský P. jr.¹, Kula D.¹, Šiková D.¹, Pivovarčíková K.^2,3,
Ondič O.^2,3, Fiala O.^4,5, Hora M.¹

¹ Urologická klinika LF UK a FN Plzeň
² Šiklův ústav patologie, LF UK a FN Plzeň
³ Bioptická laboratoř, s. r. o. Plzeň
⁴ Onkologická a radioterapeutická klinika LF UK a FN Plzeň
⁵ Biomedicínské centrum, LF UK Plzeň

 

Diskutovaný poster

 

Úvod: Renální tumory (RCC) diagnostikované v mladém věku mohou vykazovat neobvyklé klinicko-patologické charakteristiky, vzácnější histologické subtypy a častější známky hereditární predispozice. Dostupné údaje o young-onset renálních tumorech jsou omezené. Cílem práce je zhodnotit klinicko-patologické charakteristiky RCC u pacientů ≤ 45 let.

Materiál a metody: Retrospektivně byli hodnoceni pacienti s RCC diagnostikovaným ve věku ≤ 45 let v období od ledna 2016 do prosince 2025. Analyzovány byly demografické a klinické charakteristiky (histologický typ, patologické stadium, multifokalita, bilateralita a extrarenální manifestace syndromů asociovaných s RCC), výsledky molekulárně-genetického vyšetření a genetického poradenství.

Výsledky: Z 2 170 pacientů operovaných či bioptovaných pro renální tumor bylo do analýzy zařazeno 104 (4,79 %) pacientů ve věku ≤ 45 let, kohortu tvořilo 60 mužů (57,69 %) a 44 žen (42,31 %). Medián věku při diagnóze činil 41,79 let (IQR 35,67–43,59), 43 pacientů (41,35 %) bylo mladších 40 let. Nejčastějším histologickým subtypem byl světlobuněčný RCC (n = 51; 49,04 %), následovaný angiomyolipomem (n = 14; 13,46 %), chromofobním RCC (n = 9; 8,65 %) a papilárním RCC (n = 7; 6,73 %). Molekulárně definované RCC byly diagnostikovány u sedmi pacientů (6,73 %). Multifokalita, bilaterální postižení a extrarenální manifestace syndromů asociovaných s RCC byly přítomny u šesti (5,77 %), deseti (9,62 %) a 12 pacientů (11,54 %). Pokročilé onemocnění (≥ pT3, pN1 nebo M1) bylo přítomno u 22 pacientů (21,15 %). Molekulárně-genetické vyšetření z nádorové tkáně bylo provedeno u 17 pacientů (16,45 %), genetické poradenství absolvovalo 12 pacientů (11,54 %) a hereditární syndrom byl potvrzen u tří pacientů (2,88 %). U všech pacientů s potvrzeným hereditárním syndromem byly tumory vícečetné, bilaterální a provázené extrarenálními manifestacemi.

Závěr: Renální tumory diagnostikované v mladém věku představují heterogenní skupinu onemocnění zahrnující vzácné histologické subtypy i hereditárně podmíněné formy. Multifokalita, bilateralita a syndromová prezentace mohou představovat ukazatele hereditární predispozice, avšak genetické dovyšetření podstupuje pouze omezený počet pacientů a potvrzený hereditární syndrom je zachycen u menší části z nich.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Podpořeno MZ ČR –⁠ RVO (Fakultní nemocnice Plzeň –⁠ FNPl, 00669806) a programem Cooperatio, vědní oblasti SURG.

 

Resekce nádoru ledviny –⁠ dlouhodobé onkologické výsledky a význam chirurgických okrajů

Lounová V., Študent V. jr.

Urologická klinika LF UP a FN Olomouc

 

Diskutovaný poster

 

Úvod: Resekce ledviny je v současné době standardní operační technikou indikovanou u lokalizovaných cT1 tumorů. Klinický význam pozitivního chirurgického okraje po této operaci stále zůstává předmětem diskuze. Cílem této studie bylo vyhodnotit dlouhodobé onkologické výsledky pacientů, kteří podstoupili resekci ledviny pro renální karcinom (RCC), se zvláštním důrazem na výskyt a klinický dopad pozitivních chirurgických okrajů.

Materiál a metody: Do retrospektivní analýzy bylo zahrnuto celkem 216 pacientů, kteří v letech 2013–2015 podstoupili resekci ledviny pro RCC. Minimální doba sledování činila 10 let. Mezi hodnocené parametry patřila incidence lokální recidivy, vzdálené metastázy, přežití specifické pro nádor (CSS), míra pozitivních chirurgických okrajů a souvislost mezi pozitivními chirurgickými okraji a následnou recidivou onemocnění.

Výsledky: Lokální recidiva byla pozorována u 17 pacientů (7,9 %). Medián doby do lokální recidivy činil 48 (rozmezí 4–120) měsíců. Vzdálené metastázy se vyskytly u devíti pacientů (4,2 %). Šest pacientů (2,8 %) zemřelo na metastatický RCC. Pozitivní chirurgický okraj v době primární operace byl zjištěn u 21 pacientů (9,7 %), z nichž u šesti (28,6 %) následně došlo k lokální recidivě. CSS pro celou kohortu činilo 97,2 %. Srovnání pacientů s pozitivními a negativními chirurgickými okraji odhalilo statisticky významně vyšší výskyt lokální recidivy ve skupině s pozitivními okraji (28,6 vs. 5,6 %; p < 0,01).

Závěr: Resekce ledviny pro karcinom je onkologicky bezpečný zákrok spojený s dlouhodobým přežitím specifickým pro daný typ nádoru. Naše údaje ukazují, že pozitivní chirurgický okraj zvyšuje riziko lokální recidivy.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Ne.

 

První využití magnetické navigace Sirius Pintuition v české urologii při chirurgické léčbě implantačních metastáz světlobuněčného renálního karcinomu

Študent V. jr.¹, Hruška F.¹, Hromčíková N.¹, Varhaník L.², Veverková L.²

¹ Urologická klinika LF UP a FN Olomouc
² Radiologická klinika LF UP a FN Olomouc

 

Diskutovaný poster

 

Úvod: Přesná peroperační lokalizace drobných nehmatných metastatických ložisek může být při reoperacích v jizevnatém terénu technicky obtížná. Magnetický lokalizační systém Sirius Pintuition představuje novou navigační technologii umožňující cílenou resekci předoperačně označených lézí. V urologii jsou zkušenosti s jeho využitím zatím minimální.

Kazuistika: Video prezentuje případ 71letého muže po roboticky asistované parciální nefrektomii pravé ledviny pro světlobuněčný renální karcinom pT3a G4 s pozitivním chirurgickým okrajem. Pacient odmítl doporučenou adjuvantní onkologickou léčbu. Kontrolní CT vyšetření 18 měsíců po operaci prokázalo dvě lokální recidivy v lůžku ledviny a tři drobné implantační metastázy ve svalu m. rectus abdominis. Všechny implantační metastázy byly předoperačně označeny magnetickými zrny Sirius Pintuition pod ultrazvukovou navigací. Následně byla provedena otevřená pravostranná radikální nefrektomie se současnou metastazektomií. Pomocí magnetické sondy byly všechny tři peroperačně nehmatné a makroskopicky obtížně identifikovatelné metastázy přesně lokalizovány a resekovány en bloc se zdravým lemem. Operační čas činil 146 min, krevní ztráta 150 ml, pooperační průběh byl bez komplikací a pacient byl propuštěn 6. pooperační den. Histologické vyšetření potvrdilo histologii světlobuněčného renálního karcinomu.

Závěr: Magnetická navigace pomocí systému Sirius Pintuition umožnila rychlou a přesnou identifikaci peroperačně nehmatných implantačních metastáz a usnadnila jejich radikální odstranění. Technologie představuje slibný navigační nástroj pro chirurgickou léčbu obtížně lokalizovatelných ložisek v urologické onkochirurgii.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Podpořeno MZ ČR –⁠ RVO (FNOL, 00098892).

 

Mnohopočetný karcinóm oboch obličiek, možnosti liečby –⁠ kazuistika

Fillo J.¹, Levčíková M.²

¹ Urologická ambulancia, UN Staré Mesto, Bratislava, Slovensko
² Urologické oddelenie, Nemocnica sv. Michala, Bratislava,
  Slovensko

 

Nediskutovaný poster

 

Úvod: Výskyt rakoviny obličiek (RCC) na Slovensku prekračuje priemer Európskej únie (EU). Každoročne na Slovensku pribudne 900–1 200 nových prípadov. S touto diagnózou aktuálne na Slovensku žije 5 000–8 000 pacientov a ročne na ňu zomrie približne 350–450 ľudí. Obojstranný výskyt viacerých nádorov je vzácny.

Materiál a metódy: Pacientka, 68 rokov, v minulosti liečená pre pyelonefritídu vpravo a opakovane pre uroinfekty. Pri kontrole v 2022 na na ultrazvukovom vyšetrení zistené vyklenutie na pravej obličke v strednom segmente veľkosti 25 mm a na hornom póle ľavej obličky 25 × 30 mm. V marci 2022 doplnené CT vyšetrenie s nálezom ložiska vpravo na rozhraní strednej a dolnej tretiny (v.s. papilárny typ RCC) a ložísk podobného charakteru obojstranne –⁠ v dif. dg. multifokálne papilárne RCC, renálna adenomatóza. Bola konzultovaná na Urologickej klinike, kde bola ponúknutá obojstranná nefrektómia s následnou dialýzou. Rozhodla sa pre Rádiofrekvenčnú abláciu (RFA). Tá bola aplikovaná 12× na všetky ložiská. Pacientka ostala v sledovaní urológom a onkológom. Po 4 rokoch od zákroku nachádzame na MR malé reziduá po RFA. Laboratórne obličkové parametere sú v medziach normy.

Výsledky: RCC predstavuje približne 3–4 % zo všetkých onkologických ochorení. Slovensko patrí medzi krajiny so zvýšeným výskytom, ktorý prevyšuje priemer EU. U našej pacientky parciálna nefrektómia vzdľadom na CT potvrdené viacpočetné ložiská obojstranne neprichádzala ako riešenie do úvahy. Obojstranná nefrektómia by viedla k nutnosti dialýzy. RFA obličiek je metóda, ktorá využíva tepelnú energiu. Je určená primárne pre malígne tumory obličiek malých rozmerov (štádium T1a, zvyčajne do 3–4 cm). RFA sa v tomto prípade ukázala ako správna a vhodná metóda (obr. 1).

Záver: Liečba RFA sa ukazuje ako sľubná alternatíva liečby malých nádorov obličiek. Pacientka je v dobrom zdravotnom stave, má plnohodnotný život a je naďalej pravidelne sledovaná.

 

Konflikt záujmov: Nie.

Grantová podpora: Nie.

 

Miniinvazivní operace u pacientů s von-Hippel-Lindau syndromem

Novák K.¹, Fiala V.¹, Macek P.¹, Pešl M.¹, Zelinka T.²

¹ Urologická klinika 1. LF UK a VFN Praha
² III. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha

 

Diskutovaný poster

 

Úvod: Von Hippel-Lindau syndrom (VHL) je autozomálně dominantně dědičné onemocnění s multiorgánovým postižením, urologie se týkají adenokarcinomy ledvin a mnohočetné ledvinové cysty, feochromocytomy, cystadenomy nadvarlete. Prezentujeme šest pacientů s VHL řešených na naší klinice (laparoskopická adrenalektomie –⁠ LA, laparoskopická resekce ledviny –⁠ LRL, robotická resekce ledviny –⁠ RRL).

Materiál a metody: Od dubna 2013 června 2026 jsme operovali šest pacientů s různými projevy VHL syndromu (pět mužů a jedna žena) ve věku 23–47 let, dva pacienti byli sourozenci. Celkem bylo odstraněno 15 tumorů ledviny a pět nadledvin, jeden pacient měl celkem šest operací (2× LRL, 4× RRL) s odstraněním deseti tumorů, jeden měl kromě jednostaranné LA pouze biopsii ledviny.

Výsledky: LRL byly u tří pacientů provedeny bez ischemie. Histologicky šlo vždy o světlobuněčný karcinom pT1a, grade 1–2. U tří pacientů po LA (u dvou oboustranná LA) byl histologicky potvrzen feochromocytom (váha 12–60 g) –⁠ u dvou pacientů benigního chování (PASS skóre 2/20 a 3/20), u jednoho s nejistým biologickým chováním (PASS 6/20). Doba trvání operací byla od 64 do 259 min, krevní ztráta 80–1 800 ml. Doba hospitalizace byla 3–7 dní, pooperačně byli všichni pacienti bez významných komplikací. U pacienta po LA s biopsii ledviny s oboustranným tumorem neřešitelným záchovným výkonem je aktuálně zvažována oboustranná nefrektomie.

Závěr: VHL je závažné hereditární onemocnění vyžadující multioborové sledování a léčbu. Úloha urologa spočívá zejména v operačním řešení feochromocytomů nadledvin a nádorů ledvin. Jsou prezentovány možnosti miniinvazivní operativy u těchto pacientů, u kterých je často nutno provést i oboustranný a kombinovaný výkon v jedné době.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Podpořeno MZ ČR –⁠ RVO-VFN64165.

 

Opakované roboticky asistované resekce ledvin pro recidivující světlobuněčný renální karcinom u pacienta s von Hippel-Lindauovým syndromem

Krausová L., Novák K.

Urologická klinika 1. LF UK a VFN Praha

 

Nediskutovaný poster

Úvod: Von Hippel-Lindauův syndrom (VHL) je vzácné autozomálně dominantní nádorové onemocnění charakterizované vznikem mnohočetných lézí v různých orgánových systémech vč. multifokálních renálních karcinomů. Léčba renálního postižení je založena především na ledvinu šetřicích výkonech s cílem zachování renálních funkcí při dlouhodobé onkologické kontrole onemocnění.

Kazuistika: Prezentujeme případ 33letého pacienta s geneticky verifikovaným VHL (mutace c.340+2T>C v genu VHL). V osobní anamnéze figurují bilaterální feochromocytomy řešené kůru šetřicí adrenalektomií, serózní cystadenom pankreatu, hemangioblastomy sítnice a centrální nervové soustavy vč. operace hemangioblastomu mozečku. Po urologické stránce je pacient od roku 2017 sledován pro multifokální bilaterální renální tumory. Dosud podstoupil šest ledvinu šetřicích výkonů, laparoskopických i roboticky asistovaných resekcí ledvin, celkem deset ložisek, histologicky světlobuněčné renální karcinomy pT1a různého gradingu (G1–G3). Na CT v lednu 2026 byla prokázána bilaterální recidiva bez známek vzdálené generalizace. Dle závěru multidisciplinárního týmu bylo zvoleno postupné řešení –⁠ v březnu 2026 roboticky asistovaná resekce vlevo (dva tumory), v červnu 2026 vpravo. Pooperační průběh byl nekomplikovaný, renální funkce zůstaly zachovány.

Závěr: Pacienti s VHL syndromem představují specifickou skupinu nemocných vyžadující celoživotní multidisciplinární sledování. Opakované ledvinu šetřicí výkony umožňují dlouhodobou kontrolu multifokálního a recidivujícího renálního postižení při zachování dostatečné funkce ledvin. Kazuistika dokládá význam individualizovaného chirurgického přístupu u nemocných s hereditární predispozicí ke vzniku renálních nádorů.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: RVO-VFN64165.

 

Robotický přístup k extirpaci retroperitoneální metachronní metastázy renálního karcinomu předním přístupem v supinační Trendelenburgově poloze –⁠ video

Trávníček I.^1,2, Kula D.¹, Sedláčková H.¹, Ürge T.¹, Fiala O.², Vojtová H.³, Pivovarčíková K.^4,5, Hora M.¹

¹ Urologická klinika LF UK a FN Plzeň
² Onkologická a radioterapeutická klinika LF UK a FN Plzeň
³ Klinika zobrazovacích metod LF UK a FN Plzeň
⁴ Šiklův ústav patologie, LF UK a FN Plzeň
⁵ Bioptická laboratoř, s. r. o., Plzeň

 

Video

 

Úvod: Prezentujeme video robotické paraaortální lymfadenektomie pro metachronní uzlinovou metastázu po předchozí ipsilaterální levostranné otevřené nefrektomii s adrenalektomií a modifikované regionální lymfadenektomii pro renální karcinom. Většina operačních výkonů v retroperitoneu v pooperačním terénu byla dosud prováděna otevřeně. Robotický přístup byl volen pro minimalizaci pooperační morbidity a pro příznivější přístup k operované oblasti.

Materiál a metody: Od ledna 2016 do června 2026 bylo operačně řešeno 15 pacientů s metachronní retroperitoneální (uzlinovou nebo měkkotkáňovou) metastázou renálního karcinomu. U všech proběhla metastazektomie nebo retroperitoneální lymfadenektomie (RPLND) otevřeně, u dvou pacientů byly výkony opakované. Ve třech případech byl výkon proveden cévním chirurgem. Nyní 74letý muž podstoupil před 3 lety subkostálním přístupem transperitoneální nefrektomii vlevo s adrenalektomií a perihilozní lymfadenektomií pro papilární renální karcinom NOS pT1a pN1 (1/1) cM0, následně plastiku kýly v jizvě prolenovou síťkou. Při dispenzárním CT v odstupu 3 let byla zjištěna solitární patologická uzlina paraaortálně v úrovni L3. V rámci multidisciplinárního týmu bylo rozhodnuto o provedení lymfadenektomie. Zvolili jsme přístup přední transperitoneální (užívaný mj. pro RPLND u testikulárních tumorů), výkon byl proveden roboticky asistovaně.

Výsledky: Z transperitoneálního přístupu v supinační Trendelenburgově poloze s použitím čtyř robotických ramen a jednoho asistentského portu byla provedena roboticky asistovaná paraaortální lymfadenektomie s odstraněním postižené uzliny a přilehlé lipolymfatické tkáně od úrovně bifurkace aorty až po pahýl renální tepny vlevo. Přístup do retroperitonea mediálně od descendetního colon. Při výkonu byly použity nevstřebatelné uzamykatelné klipy na lymfatické cévy a robotický pečeticí nástroj SynchroSeal®. Díky rozložení portů v podbřišku jsme se vyhnuli extenzivním peritoneálním srůstům v mezo -⁠ a epigastriu. Operační čas byl 135 min, krevní ztráta 10 ml, kapilární drén na 2 dny. Pacient byl časně mobilizován a propuštěn 4. pooperační den. Histologicky byla verifikována metastáza sarkomatoidního papilárního renálního karcinomu (1/3 uzlin). Nadále bude probíhat pečlivá dispenzarizace pomocí CT.

Závěr: Robotický nízký transperitoneální přístup je u vybraných pacientů aplikovatelnou metodou k operacím v retroperitoneu i po předchozích operačních výkonech na ipsilaterální ledvině.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Podpořeno MZ ČR –⁠ RVO (Fakultní nemocnice Plzeň –⁠ FNPl, 00669806) a programem Cooperatio, vědní oblasti SURG.

 

Roboticky asistovaná parciální nefrektomie hilového nádoru ledviny

Schmidt M., Novák V., Nekula M., Strhárska L., Štekrtová A., Veselý Š., Babjuk M.

Urologická klinika 2. LF UK a FNMH Praha

 

Video

 

Úvod: Parciální nefrektomie je v současné době preferovanou léčebnou modalitou u nádorů ledviny T1 pro větší pravděpodobnost celkového přežití než u radikální nefrektomie. Data z metaanalýz a retrospektivních studií vykazují podobné výsledky nádorově specifického přežití, celkového přežití, intervalu bez recidivy onemocnění, stejně jako podobné riziko výskytu pozitivních chirurgických okrajů.

Kazuistika: Video prezentuje roboticky asistovanou parciální nefrektomii u 69leté ženy s nálezem tumoru levé ledviny 25 mm, lokalizovaného v hilu, s intimním vztahem k větvím renálních cév. Resekce byla provedena v celkové ischemii 22 min, s šetřením cévního zásobení. Zasahovala hluboko do parenchymu ledviny, intimně k strukturám sinu. Rekonstrukce defektu a Gerotovy fascie byla provedena standardním způsobem. Krevní ztráty činily cca 20 ml, operační čas 2 hod 25 min, hospitalizace 6 dnů. Pooperační průběh byl bez komplikací. Histopatologické vyšetření prokázalo světlobuněčný karcinom z renálních buněk, grade 1, 36 mm v největším rozměru, s negativním chirurgickým okrajem. Ve vyšetřeném vzorku byla identifikována přítomnost zlomu v chromozomální oblasti Xp11.23 (gen TFE3). Pacientka je 51. den po operaci bez klinických obtíží a bez průkazu recidivy onemocnění.

Závěr: Komplexní, v hilu ledviny lokalizované nádory s intimním vztahem k renálním cévám mohou být indikovány k záchovným výkonům. Miniinvazivní, pokročilá technika umožňuje šetření hilových struktur a funkční rekonstrukci resekované ledviny při zachování onkologické radikality.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Ne.

 

Možnosti přerušení hilových cév při roboticky asistované nefrektomii –⁠ video

Hora M.¹, Voráčková J.¹, Pernický J.², Bartoš Veselá A.¹, Trávníček I.¹, Stránský P. jr.¹, Šiková D.¹, Ürge T.¹, Ferda J.², Ondič O.³, Pivovarčíková K.³

¹ Urologická klinika LF UK a FN Plzeň
² Klinika zobrazovacích metod LF UK a FN Plzeň
³ Šiklův ústav patologie, LF UK a FN Plzeň

 

Video

 

Úvod: Cílem je prezentovat formou jednotlivých videosekvencí možnosti přerušení hilových renálních cév při roboticky asistované (RA) nefrektomii či nefroureterektomii, což je zásadní krok při daném operačním výkonu.

Materiál a metody: V období od zavedení robotické chirurgie na pracovišti (2020) až do června 2026 bylo v jednom centru provedeno 104 RA přerušení hilu, přesné počty vč. udání ceny dané modality uvádí tab. 1.

Výsledky: Výsledky jsou uvedeny v tab. 1.

Závěr: Nejrychlejší a bezpečnou variantou je přerušení hilových renálních cév en bloc robotickým staplerem. Je to bohužel metoda finančně náročná. Druhou nejčastější modalitou je přerušení pomocí klipů aplikovaných asistentem. Je třeba rozpreparovat hilus (což je ale vítaná dovednost nutná pro provádění záchovných výkonů u nádorů ledvin), asistent musí být schopen klipy bezpečně aplikovat. Modifikací této varianty je aplikace klipu robotickým nástrojem operatérem.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Karlova univerzita Praha, Lékařská fakulta Plzeň (Cooperatio Program, SURG), Institucionální výzkum Fakultní nemocnice Plzeň (FNPl 00669806).

 

Laparoskopická radikální nefrektomie s trombektomií ektopické retroaortální renální žíly

Čirčová T.¹, Čermák M.^1,2, Fišer L.1, Kočárek J.^1–3

¹ Urologické oddělení, Oblastní nemocnice Kladno
² Urologická klinika 1. LF UK a ÚVN Praha
³ Urologická klinika 3. LF UK a FNKV Praha

 

Video

 

Úvod: U pacientů s lokalizovaným nádorem ledviny představuje laparoskopická radikální nefrektomie standardní terapeutický přístup. Přítomnost nádorového trombu v kombinaci s raritní anatomickou variantou renální žíly významně zvyšuje technickou náročnost výkonu a vyžaduje pečlivé předoperační plánování.

Kazuistika: Ve videu prezentujeme případ 65leté pacientky, která byla odeslána ze spolupracující urologické ambulance, kde byla dispenzarizována pro recidivující infekce močových cest. Při ultrazvuku byl zjištěn suspektní nález, který byl při doplnění CT verifikován jako objemný tumor levé ledviny s kompresí levé renální žíly. Pacientka byla asymptomatická, bez makroskopické hematurie a bez elevace renálních parametrů. Po prezentaci obrazové dokumentace na multidisciplinárním indikačním semináři bylo vysloveno podezření na tumorózní růst vycházející z levé renální žíly. Pacientka byla indikována k laparoskopické radikální nefrektomii s trombektomií. Operační čas činil 120 min, krevní ztráta byla 450 ml. Preparát zahrnoval levou ledvinu vč. nádorového trombu v renální žíle. Třetí pooperační den byl odstraněn drén, 4. den močový katetr a 5. den byla pacientka propuštěna do domácí péče. Histopatologické vyšetření prokázalo středně diferencovaný leiomyosarkom ledviny, grade 2, R0.

Závěr: Vzhledem k histologické povaze nádoru představuje kompletní chirurgická resekce jediné kurativní terapeutické řešení. S ohledem na raritní výskyt a agresivní biologické chování leiomyosarkomu a absenci robustních klinických dat podporujících přínos adjuvantní léčby je nezbytná pečlivá dispenzarizace pacientky.

 

Konflikt zájmů: Ne.

Grantová podpora: Ne.