#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Editorial


Published in: Čes-slov Pediat 2026; 81 (4): 183.
Category: Editorial

Vážení kolegové, dámy a pánové,

konstatování, že prožíváme krizi adolescentního duševního zdraví, pediatra nepřekvapí. Její důsledky vnímáme ve svém profesním životě každodenně –⁠ a naši mladí sekundární lékaři si už nedokáží představit, že ještě před osmi či deseti lety bylo přijetí akutně „non-akcidentálně“ intoxikované adolescentky či adolescenta neobvyklou událostí.

Na letošním Pediatrickém kongresu ČPS, který se uskuteční ve dnech 17.–19. září v Hradci Králové, bude hledání příčin a řešení této krize stěžejní programovou linkou. K tématu zazní jednotlivé plenární přednášky i několik sympozií. Mimo jiné budou hledat odpověď na otázky, zda viníkem krize jsou digitální média, zda a jak je regulovat a jak působit na tvůrce i konzumenty sociálních sítí i umělé inteligence.

Nedávno publikovaná metaanalýza v JAMA Pediatrics (Schweitzer K, JAMA 2026: doi 10.1001/jama.2026.3974) přináší dosud nejkomplexnější pohled na vztah mezi užíváním digitálních médií a duševním zdravím. Studie spojila data ze 153 longitudinálních studií s celkovým počtem 363 000 účastníků ve věku 2–19 let a pokusila se překonat omezení dřívějších, převážně průřezových analýz.

Hlavním zjištěním této metaanalýzy je konzistentní asociace mezi užíváním digitálních médií a mírným, avšak statisticky významným zhoršením duševního zdraví a vývoje. I když vliv na individuální úrovni není velký, kumulativní dopad na populační úrovni může být významný. Výsledky poukazují zejména na zvýšené riziko depresivních a úzkostných symptomů a narušení socio-emočního vývoje. 

Zásadním metodologickým přínosem této studie je využití longitudinálních dat, která umožňují lépe posoudit časovou posloupnost mezi expozicí digitálním médiím a následnými změnami duševního zdraví. Kauzalitu však přesto nelze jednoznačně prokázat a zůstává otázkou, do jaké míry jsou a priori zranitelnější jedinci predisponováni k vyššímu užívání médií. 

Analýza rozlišovala různé typy digitálních médií. Nejvýraznější negativní asociace byla zjištěna u sociálních sítí, jejichž nadměrné užívání je spojeno se zhoršením ve všech sledovaných oblastech –⁠ od behaviorálních problémů přes sebepojetí až po školní výkonnost a rizikové chování, do kterého patří sebepoškozování a užívání návykových látek. Naopak videohry vykazovaly smíšené výsledky: jsou spojeny s vyšší agresivitou, ale současně i s lepšími exekutivními funkcemi a pozorností. 

Významným zjištěním je, že síla asociace digitálních médií s negativními vlivy na zdraví je podobná jako u dalších proměnných faktorů životního stylu –⁠ nezdravé stravy, nedostatku pohybu či poruch spánku. 

Studie rovněž ukázala, že dopad médií se liší podle věku a vyvíjí se v čase. Silnější negativní vztahy jsou zřejmé u adolescentů (zejména ve věkové skupině 12–15 let), což odpovídá období zvýšené neurobiologické vnímavosti na sociální podněty. Dále se ukázalo, že po roce 2012 –⁠ spolu s rozšířením smartphonů a algoritmicky řízených platforem –⁠ jsou negativní efekty výraznější. 

Důležitým závěrem je, že nerozhoduje pouze čas strávený u obrazovky, ale také kontext užívání. Edukativní obsah má odlišné dopady než pasivní „doomscrolling“ na sociálních sítích. 

Z hlediska prevence a intervence autoři zdůrazňují potřebu komplexnějšího přístupu. Dosavadní strategie zaměřené na individuální odpovědnost rodin nestačí. Narůstá význam legislativních opatření a právní odpovědnosti technologických firem díky důkazům o cíleně návykovém designu digitálních platforem. 

Pro klinickou praxi studie doporučuje začít rutinně hodnotit užívání digitálních médií u adolescentů, obdobně jako se posuzuje délka spánku, fyzická aktivita či výživa. Klíčový je otevřený a pozitivně laděný dialog s dospívajícím, zaměřený nejen na kvantitu, ale také na obsahovou stránku užívání médií. 

V závěru studie zdůrazňuje, že digitální média již neoddělitelně patří k životu mladé generace. Lze ale hledat vyvážený přístup, který bude minimalizovat rizika a současně zachová všechna pozitiva digitálního prostředí.

Více se společně dozvíme na Pediatrickém kongresu ve dnech 17.–19. září. Budeme se těšit na setkání s Vámi v Hradci Králové!

 

Jan Lebl a Jiří Bronský


Labels
Neonatology Paediatrics General practitioner for children and adolescents

Article was published in

Czech-Slovak Pediatrics

Issue 4

2026 Issue 4
Popular this week
Most read in this issue
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#