Zpráva z XVI. sjezdu Psychiatrické společnosti ČLS JEP v Mikulově

Ve dnech 27.–29. května 2026 proběhl v příjemném prostředí hotelového komplexu Galant v Mikulově v pořadí již XVI. sjezd Psychiatrické společnosti ČLS JEP. Letošní ročník, jehož hlavním mottem bylo „Psychiatrická péče versus duševní zdraví“, reagoval na vysoce aktuální otázky: Kam směřuje moderní psychiatrie v době, kdy se stále více mluví o komunitní péči, multidisciplinaritě či prevenci, ale obor zároveň čelí stigmatu, nedostatku personálu a narůstající psychické zátěži v celé společnosti?

Prezidentem sjezdu a hlavním garantem odborného programu byl předseda společnosti prof. MUDr. Tomáš Kašpárek, Ph.D. O úspěchu sjezdu svědčí i letošní statistiky: z celkového počtu 624 registrovaných se akce osobně zúčastnilo 613 osob. Velmi potěšující byla hojná účast mladé generace –⁠ sjezdu se zúčastnilo 52 lékařů do 35 let věku a 6 studentů lékařských fakult. Sjezd měl i mezinárodní přesah, o čemž svědčí účast 10 kolegů ze Slovenska.

Hranice psychiatrie a fenomén psychiatrizace

Konferenci zahájilo sympozium Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno, které se zamýšlelo nad tím, kde leží hranice psychiatrie s hlavním závěrem, že psychiatrie musí hledat rovnováhu mezi včasným rozpoznáním a léčbou duševních poruch na jedné straně a respektem k přirozené variabilitě lidského prožívání a schopnosti zvládat životní obtíže na straně druhé. Ida Kupcová ukázala, že hranice mezi normálním dospíváním a duševní poruchou není dána jednotlivými příznaky, ale především jejich intenzitou, trváním a dopadem na fungování mladého člověka, což vyžaduje citlivé a kontextuální klinické posouzení. Pavla Linhartová zdůraznila, že rostoucí výskyt emočních obtíží u mladých lidí nelze řešit pouze rozšiřováním psychiatrické péče a že účinná pomoc vyžaduje kombinaci preventivních, psychosociálních a zdravotnických přístupů při současném vyvarování se nadměrné psychiatrizace běžných životních problémů. Eliška Bartečková upozornila, že psychické utrpení je neoddělitelnou součástí lidské zkušenosti a že úkolem psychiatrie není odstraňovat veškeré negativní emoce, ale rozpoznat situace, kdy utrpení překračuje adaptační rámec a stává se projevem duševní poruchy. Tomáš Kašpárek poukázal na to, že ani u závažných psychotických poruch nelze očekávat plné řešení pouze od farmakoterapie a že dlouhodobé výsledky léčby významně závisí na správné indikaci psychosociálních intervencí, s významným dopadem práce s rodinami a blízkými pacientů a na individualizaci péče.

Na toto téma plynule navázal prof. Vevera, který na základě kazuistik a lingvistických studií ukázal, jak se mění interpretace psychického distresu, funkčního narušení i samotné klinické významnosti obtíží. Stále více lidí splňuje diagnostická kritéria především proto, že se posouvá práh toho, co považujeme za „klinicky významné“. Nárůst psychiatrických diagnóz se týká zejména pacientů s neurotickými poruchami, kteří tvoří téměř 78 % všech uživatelů psychiatrické péče. Ambulance i lůžková zařízení jsou přetíženy klienty, kteří vyžadují jiné než psychofarmakologické intervence, zatímco psychiatři zatížení touto péčí nemají dostatek času na pacienty s těžkými duševními poruchami (SMI), kteří by z psychiatrických intervencí měli největší prospěch.

Zásadním mezinárodním obohacením tohoto bloku byla plenární přednáška sociologa Sanne te Meermana a psychiatra Tima Beekera. Ti se věnovali dynamice efektu zpětné vazby (looping effect) a psychiatrizace, kdy popsali, jak moderní psychiatrie od zavedení klasifikace DSM-III v roce 1980 do jisté míry spoluvytváří své vlastní pacienty a mění zpočátku marginální diagnózy v masové společenské fenomény.

Odvaha ke kritickému myšlení a duševní zdraví mladých

Že psychiatrie není jen o doporučených postupech, ale také o schopnosti kriticky přemýšlet o vlastních terapeutických rozhodnutích, připomnělo sympozium Kliniky psychiatrie Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci s názvem „Vanity Fair v psychiatrii“. Název nebyl zvolen náhodou. Přednášející se zaměřili na situace, které zná každý zkušený psychiatr –⁠ pacient stále trpí, léčebných pokusů přibývá a hranice mezi promyšlenou intervencí a snahou „udělat ještě něco“ se začíná nebezpečně stírat. V průběhu sympozia zazněly přednášky věnované farmakorezistentní obsedantně-kompulzivní poruše, schizofrenii, generalizované úzkostné poruše i hraniční poruše osobnosti. Přestože šlo o velmi odlišné diagnózy, všechny spojovalo jedno téma: co dělat ve chvíli, kdy standardní léčebné postupy selhávají a každá další změna medikace přináší více nadějí než skutečných výsledků. Diskuze se tak netočila pouze kolem nových léčebných možností a augmentačních strategií, ale také kolem odvahy přiznat si limity současné psychiatrie. Sympozium nabídlo osvěžující pohled na farmakorezistenci bez zjednodušení a falešného optimismu. Místo hledání zázračných řešení vybízelo k zamyšlení nad tím, zda někdy není větší známkou odbornosti schopnost léčbu dále nekomplikovat než přidávat další preparáty do již tak dlouhého seznamu. „Vanity Fair v psychiatrii“ tak připomnělo, že skutečné mistrovství nespočívá v počtu vyzkoušených léčebných strategií, ale v rozpoznání okamžiku, kdy je třeba změnit nikoli medikaci, ale způsob, jak o pacientovi a jeho léčbě přemýšlíme.

Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze pod vedením prof. MUDr. Martina Anderse, Ph.D., za metodického vedení Martiny Sebalo Vňukové, Ph.D., představila projekt Mladí dospělí. Jedná se o rozsáhlou observační studii realizovanou na vzorku 1 049 mladých dospělých ve věku 18–30 let (průměrný věk 24,9 ± 2,3 roku; 55 % žen), získaném prostřednictvím agenturního dotazníkového šetření. Projekt systematicky zkoumá determinanty duševního zdraví této generace napříč několika klíčovými oblastmi. Na konferenci výsledky prezentovaly tři doktorandky pracoviště –⁠ PhDr. Monika Nováková, PhDr. Viktorie Fomínová a MRes. Kateřina Bošková. V oblasti zvládání stresu se ukázalo, že nejsilnějším prediktorem celkového psychického distresu je sebeobviňování (b = 0,305; r = 0,39–0,42; p < 0,001). Jeho negativní dopad na depresivní symptomatiku a interpersonální senzitivitu výrazně převyšoval vliv externalizace viny na okolí (b = 0,156) i strategie úniku od problému (b = 0,111). V oblasti digitálního chování výsledky naznačují, že čas strávený na platformě TikTok vykazuje nejsilnější souvislost s depresivní (ρ = 0,158) i úzkostnou symptomatikou (ρ = 0,183). Negativní asociace s kvalitou života byla zaznamenána také u využívání YouTube (ρ = −0,155) a Facebooku (ρ = −0,082). Výzkum přitom přesahuje pouhé měření času stráveného na sociálních sítích a zaměřuje se rovněž na charakter konzumovaného obsahu a míru aktivního či pasivního zapojení uživatele. V oblasti fyzického prostředí projekt jako první v České republice testuje, zda subjektivně vnímaná kvalita zelených ploch zachycená vlastní psychometrickou škálou hodnotící čistotu, bezpečnost, estetiku a dostupnost prostředí, vysvětluje vztah mezi přírodním prostředím a duševním zdravím lépe než dosud používané objektivní satelitní ukazatele.

Koncepční změny, legislativa a forenzní psychiatrie

Naprosto stěžejním bodem organizační agendy bylo jednání výboru společnosti s řediteli psychiatrických nemocnic, které zdůraznilo potřebu koordinovaného postupu v dalším vývoji oboru. V bloku věnovaném koncepčním změnám v psychiatrii následně vystoupili zástupci MZ a VZP, kteří shrnuli zejména projektové aktivity, ukázali vývoj financování psychiatrické péče z veřejného zdravotního pojištění a představili plán změny koncepce personální vyhlášky podle inspirace z Německa, kde se vychází ze závažnosti klientely zařízení a která umožňuje větší pružnost v definování personálního standardu.

V navazujícím bloku věnovaném změnám v ústavní ochranné léčbě a akutní péči nejprve ministr spravedlnosti Tejc seznámil posluchače se svými představami změn ve znalecké oblasti a s možnými legislativními úpravami nařízení ochranné léčby ještě před dokončením soudního řízení. Následně Jana Toufarová představila návrh metodického pokynu pro výkon ochranného léčení v ústavní formě a diskutovala jeho silné stránky i možné problematické oblasti k dořešení, Andrea Miklovičová mluvila o potřebách změny ochranného léčení v oblasti závislostí, Jan Tuček představil komplexní změny systému poskytování akutní péče v psychiatrii, které mají vést ke zvýšení její dostupnosti, a Petr Šilhán představil koncept akutní psychiatrické ambulance, jejíž provoz začíná být ověřován v rámci pilotních projektů.

Na politické záměry Ministerstva spravedlnosti úzce navázalo sympozium Sekce pro soudní psychiatrii. MUDr. Marek Páv v něm představil nové poradní sbory zřízené pro znalecké obory, které mají fungovat jako odborná platforma přispívající k vyšší kvalitě, předvídatelnosti a stabilitě znalecké činnosti. Metodologický pohled doplnil Mgr. Marek Navrátil s daty o predikční validitě nástrojů strukturovaného odborného posouzení (HCR-20, SAPROF a SVR), které se v podmínkách komunitních týmů (CDZ-OL) ukazují jako praktický „společný jazyk“ napomáhající transparentnímu multidisciplinárnímu rozhodování o rizicích násilného chování.

Důležitá byla rovněž diskuze se zástupci spolku Nová Sympathea, který sdružuje aktivity neformálních pečujících. Jeho zástupci představili svépomocné aktivity pro rodiny duševně nemocných i možnosti spolupráce na komplexní péči o pacienty.

Mezinárodní přesah: Slovenská a vídeňská stopa

Významný byl blok přednášek kolegů ze Slovenska. Předseda společnosti Michal Patarák se zamýšlel nad současnou rolí psychiatrie v kontextu společenských změn, Jozef Dragašek představil souvislosti a kontext snahy o standardizaci elektrokonvulzivní léčby na Slovensku, Eva Katrlíková referovala o své praxi dětského psychiatra a způsobu, jak rozlišovat fyziologický adolescentní vývoje s jeho krizemi od disharmonického vývoje s vyčerpáním vlastních zdrojů zvládání. Tatiana Magová reflektovala svou zkušenost s psychiatrickými systémy v několika evropských zemích s různými způsoby fungování komunitních týmů. Za velké osobní prozření označila uvědomění si, jak významnou roli má široce dostupný systém ambulantní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění v komunitní péči v SR i v ČR, což je prvek, který v mnoha evropských zemích chybí a komunitní týmy pak hrají analogickou roli včasné a v komunitě dostupné péče.

Dalšími hosty konference byli přednosta vídeňské psychiatrické kliniky prof. Rujescu a jeho předchůdce prof. Kasper, kteří v bloku věnovaném farmakorezistentní depresi mluvili o farmakoterapeutických možnostech a celkovém klinickém managementu i o roli genetického, resp. farmakogenetického testování v klinické praxi.

Ocenění, křesty a Shromáždění členů

Po mnoha letech opět proběhla soutěž o Cenu výboru Psychiatrické společnosti pro její mladé členy formou prezentace originální práce. Vojtěch Pišl upozornil, že stále častější interpretace běžného lidského utrpení prostřednictvím kategorií duševních poruch a traumat nemusí vést ke zlepšení duševního zdraví populace, ale může naopak oslabovat psychickou odolnost a podporovat vnímání sebe sama jako zranitelného jedince vyžadujícího odbornou intervenci. Pavel Kubíček prezentoval data naznačující, že systematické rozpoznávání typu agrese a jejích spouštěčů může vést k bezpečnější a efektivnější péči o pacienty s organickými duševními poruchami. Rachel Zelinka Sajdlová prezentovala data podporující párově orientovaný přístup k léčbě předčasné ejakulace, protože zlepšení sexuální funkce u mužů bylo spojeno se současným zlepšením sexuálního zdraví jejich partnerek. Ján Pasztor prezentoval výsledky naznačující, že i relativně krátký, intenzivně vedený a strukturovaný psychoterapeutický program založený na principech schématerapie a KBT může vést k významnému zmírnění symptomů hraniční poruchy osobnosti a současně ke zlepšení depresivních, úzkostných obtíží i vztahu pacientů k sobě samým. A konečně Karolina Mladá ukázala, že u značné části dětí a dospívajících je psychofarmakologická léčba zahajována bez předchozí psychoterapie, ačkoli doporučené postupy u řady diagnóz upřednostňují psychoterapeutické intervence jako léčbu první volby. Výbor společnosti následně udělil cenu Pavlovi Kubíčkovi.

V rámci odborné agendy byl představen vznik sítě akademického psychiatrického výzkumu DONET organizované národní infrastrukturou CZECRIN a koordinované z NUDZ, proběhlo setkání mladých psychiatrů se zkoušejícími atestací a kmenových zkoušek, autorský kolektiv Hosák, Hrdlička, Masopust, Látalová a Libiger pokřtil nové vydání učebnice Psychiatrie a pedopsychiatrie a byla předána Kuffnerova cena za publikaci Psychofarmakoterapie autorského kolektivu kolem Pavla Mohra. Cenu za nejlepší poster sjezdu z velké konkurence 12 prezentovaných posterů získal projekt s názvem „Od signálu k rozhodnutí: EEG pro cílenější léčbu deprese (ketamin, antidepresiva a predikce odpovědi) “, jehož autorem je MUDr. Martin Brunovský, Ph.D. Diskuze nad panely byla velmi živá a ukázala vysokou metodologickou úroveň přihlášených projektů.

Během sjezdu se uskutečnilo také řádné Shromáždění členů Psychiatrické společnosti ČLS JEP, na kterém předseda výboru Tomáš Kašpárek, pokladník společnosti Martin Hollý a předseda revizní komise Jan Tuček přednesli zprávy o činnosti společnosti a její finanční kondici. Vzhledem k fyzické přítomnosti necelých 40 členů shromáždění sice nebylo usnášeníschopné, nicméně přednesené zprávy jasně deklarovaly stabilitu a úspěšný běh organizace.

Společenský program a poděkování partnerům

Nedílnou součástí mikulovského sjezdu byl i společenský program, který nabídl vítaný prostor pro uvolnění a neformální diskuze. Společenskou večeři nejprve příjemně podkreslovala hudba v podání Trio coloré, profesionálního dámského klavírního tria, na které následně navázal DJ. Skvělá atmosféra nenechala nikoho chladným a účastníci v družných hovorech a tanci pokračovali dlouho do noci. Mikulov se tak opět osvědčil jako místo, kde odborný dialog potřebuje nejen přednáškové sály, ale i prostor pro neformální setkávání, inspiraci a klid k přemýšlení.

Uspořádání takto rozsáhlé odborné akce by nebylo možné bez významné podpory našich partnerů. Upřímné poděkování patří platinovému partnerovi, společnosti Johnson & Johnson, stříbrným partnerům (Egis, Krka, Swixx BioPharma, Zentiva), bronzovým partnerům (Angelini, Gedeon Richter, Akeso, Libella, Sandoz, Teva, Vipharm) a také všem dalším vystavovatelům (CareComm, CGM, Desitin, Deymed, GLPharma, Grada, MagnaPharm, NeuraxPharm, OrionPharma a Viatris), kteří přispěli k vysoké úrovni kongresu.

Zvláštní a velké poděkování za přípravu, osobní nasazení a hladký průběh celého sjezdu patří ředitelce kanceláře Psychiatrické společnosti ČLS JEP paní Lence Knesplové a pořádající agentuře MH Consulting. Díky jejich skvělé organizaci proběhl letošní Mikulov v naprosté pohodě.

prof. MUDr. Tomáš Kašpárek, Ph.D.

prof. MUDr. Jan Vevera, Ph.D.

Lenka Knesplová