Posttraumatická stresová porucha – až znepokojivý postintezivní výskyt

Waver E, Viprey M, Floccard B, Saoud M, Subtil F, Wafa H, et al. Early Detection of Patients at Risk of Developing Post‑Traumatic Stress Disorder After an ICU Stay. Crit Care Med 2020; 48(11): 1572–1579.

Posttraumatická stresová porucha (dále PTSD) vzniká s obrazem stresu, agitovaného vědomí a odmítavosti v době 1–3 měsíce po akutním inzultu s prožitím kritického stavu a obav ze smrti. Vzbuzuje stále větší pozornost, významně omezuje rekondici, kvalitu života a pocit obnoveného zdraví.

Uvedená multicentrická francouzská studie se věnovala v období září 2017 až duben 2018 souboru 208 dospělých pacientů –⁠ 8 dnů po propuštění z alespoň dvoudenního pobytu na ICU a poté telefonicky další tři měsíce v opakovaném termínu.

Soubor představovali zejména muži ve věku (medián) 61 a 62 let; 25 % z nich mělo vyšší vzdělání a téměř dvě třetiny pozitivní psychiatrickou anamnézu.

Akutní stres přiznalo 43 % pacientů. Po 3 měsících ještě 13 % bývalých pacientů vykazovalo podle dotazníku Impact Event Scale‑Revisited středně vysoké hodnoty a 17 % pacientů mírně zvýšené hodnoty nepříznivého prožívání. Zlepšení se projevilo do 3 měsíců u 55,2 % bývalých akutních pacientů. Hlavními a statisticky potvrzenými prediktivními rizikovými faktory vývoje PTSD s dlouhodobým průběhem byly úzkostnost pacientů a intenzivní prožití akutního stresu.

Již v iniciální fázi po inzultu je nutno se aktivně zaměřit na hrozbu nepříznivé prognózy následného vývoje PTSD, na riziko omezení duševního zdraví, a to vždy a u všech pacientů.

doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.

jarmila.drabkova@fnmotol.cz