Prof. MUDr. Jiří Šnajdauf, DrSc. (5. 1. 1949 – 21. 1. 2026)

M. Rygl

S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu, že dne 21. ledna 2026 po krátké vážné nemoci zemřel prof. MUDr. Jiří Šnajdauf, DrSc., jedna z nejvýznamnějších osobností české dětské chirurgie, respektovaná napříč Evropou i světem.

Prof. Jiří Šnajdauf se narodil 5. ledna 1949 v Praze. Vystudoval fakultu všeobecného lékařství v Praze a po promoci v roce 1973 nastoupil na chirurgické oddělení prof. Kosteleckého v Českých Budějovicích. Na tomto oddělení získal pevné základy klasické chirurgie, z nichž čerpal po celý další profesní život. Na českobudějovickou chirurgii nikdy nezapomněl a dlouhodobě udržoval přátelské vztahy s tamním primářem MUDr. Vojtěchem Loudou.

Od roku 1977 spojil prof. Šnajdauf svou celoživotní odbornou dráhu s Klinikou dětské chirurgie 2. LF UK a FN Motol. Tady pod vedením prof. Miroslava Kabelky postupně rozvinul svůj talent dětského chirurga, učitele i organizátora. V letech 1990–2016 působil jako přednosta kliniky, kterou vedl více než 26 let. Pod vedením prof. Šnajdaufa se profilovala jako špičkové centrum novorozenecké a komplexní dětské chirurgie, vč. hrudní chirurgie, proktologie, traumatologie, onkochirurgie a urologie. V roce 2017 předal vedení svému nástupci a dále na pracovišti zůstal jako konzultant.

Prof. Šnajdauf byl výborný chirurg –⁠ technicky precizní, rozhodný a zároveň mimořádně citlivý k potřebám dítěte a rodiny. Těžiště jeho odborného zájmu představovaly operace vrozených vad, dětská onkochirurgie a zejména operace nádorů jater u dětí. Výsledky FN Motol v léčbě hepatoblastomu patří k nejlepším v Evropě. Zásadně přispěl k rozvoji hepatobiliární a pankreatické chirurgie v dětském věku. Do praxe dětské chirurgie uvedl duodenum šetřící resekci hlavy pankreatu, výkon dnes často citovaný v učebnicích i odborné literatuře. K jeho trvalému odkazu patří i rozvoj operativy vrozených deformit hrudní stěny. Po stovkách pacientů operovaných klasickou otevřenou technikou podle Welche/Ravitche rozšířil spektrum výkonů o miniinvazivní korekci vpáčeného hrudníku dle Nusse. Otevřel tak cestu metodě, která se stala standardní součástí péče o děti s touto deformitou hrudní stěny.

Mimo vlastní úlohu chirurga vždy zdůrazňoval, že úspěch operace –⁠ zejména u novorozenců –⁠ stojí na hlubokém porozumění patofyziologii, intenzivní péči a mezioborové spolupráci. Kolektiv chirurgů rozšířil o neonatology a oddělení JIP pro dětské chirurgické novorozence se stalo prestižní součástí kliniky, která propojuje kontinuitu péče od porodního a operačního sálu až po neonatologickou resuscitační péči. Prosazoval také extramurální operace extrémně nezralých novorozenců přímo na jednotkách neonatologické péče porodnických oddělení. V tomto duchu zavedl ve spolupráci s Neonatologickým oddělením Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze­‑Podolí program odložené operace vrozené brániční kýly. Zásluhou tohoto programu se přežití novorozenců dosahované v 90. letech 50 % zvýšilo na současných 80 %, tedy na úroveň nejlepších současných evropských center.

Neméně výrazná byla jeho role vysokoškolského pedagoga. Na univerzitě patřil mezi charizmatické učitele; působil jako proděkan byl členem vědeckých rad fakulty i univerzity. Vychoval generace dětských chirurgů, kteří v jeho práci pokračují –⁠ a v době zásadních společenských proměn otevřel svým žákům cestu k volné odborné výměně se „svobodnou Evropou“, k zahraničním zkušenostem i partnerské spolupráci. Pod vedením prof. Šnajdaufa klinika cílevědomě budovala podmínky pro moderní postgraduální přípravu dětských chirurgů –⁠ od standardizace diagnosticko­‑terapeutických postupů přes rozvoj spektra výkonů až po systematické vedení mladých lékařů a podporu týmové práce. Tato dlouhodobá koncepční práce kliniku pevně ukotvila v evropském kontextu a vytvořila předpoklady pro pozdější získání evropské akreditace U.E.M.S. European Board of Paediatric Surgery pro specializační výcvik v dětské chirurgii (2006), která byla dosud udělena jedinému pracovišti dětské chirurgie v České republice.

Prof. Šnajdauf byl uznávanou autoritou i v zahraničí. Přednášel na mezinárodních kongresech, publikoval v zahraniční literatuře, byl členem mezinárodních asociací dětských chirurgů (European Association of Paediatric Surgeons –⁠ EUPSA, British Association of Paediatric Surgeons –⁠ BAPS) a také čestným členem Rakouské společnosti dětských chirurgů. Udržoval úzké odborné i lidské vazby s předními evropskými dětskými chirurgy, mimo jiné s profesory Pepe Boixem Ochoou, Michaelem Holwarthem, Juan Tovarem, Premem Purim a Lewisem Spitzem, s nimiž jej pojilo opravdové přátelství. Výrazně se podílel také na odborném životě doma. Opakovaně stál v čele České pediatricko­‑chirurgické společnosti ČLS JEP a dlouhodobě prosazoval vysoké odborné standardy i spolupráci mezi pracovišti. Stejnou energii věnoval udržování a rozvoji vztahů mezi českými a slovenskými dětskými chirurgy. Podporoval tradici společných kongresů se Slovenskou spoločnosťou detskej chirurgie, traumatológie a endoskopickej chirurgie SLS, které se staly důležitou odbornou platformou a také generační kontinuitou vzájemných vztahů.

Za celoživotní přínos oboru dětské chirurgie a péči o novorozence obdržel řadu ocenění, mimo jiné Kafkovu medaili ČPCHS ČLS JEP (2014), Zlatou medaili Univerzity Karlovy (2022) a mezinárodní ocenění Lifetime Achievements Award udělované Světovou federací dětských chirurgů (WOFAPS; 2022). V roce 2024 mu byla udělena také Cena purpurového srdce za mimořádné zásluhy v péči o novorozence se závažnými komplikacemi.

Mimo každodenní náročnost klinické práce se prof. Šnaj­dauf plně a s radostí věnoval své rodině. Právě v kruhu nejbližších, s manželkou Evou a třemi dětmi Evou, Martinem a Janem, nacházel potřebnou rovnováhu i klid. Na stránkách odborného časopisu je zcela přirozené, s úctou k jeho odkazu, připomenout syna MUDr. Martina Šnajdaufa, Ph.D., který v rodinné tradici chirurgického povolání úspěšně pokračuje, a to ve specializaci dospělé chirurgie.

Vedle medicíny měl prof. Šnajdauf rád sport a týmového ducha. Miloval hokej a fotbal, v obou sportech byl dlouholetým kapitánem týmů dětské chirurgie v tradičních utkáních s mediky i s kolegy z jiných klinik. V této roli, stejně jako v práci, přirozeně spojoval energii, nadhled, férovost a schopnost „táhnout“ ostatní. Byl skalním fanouškem fotbalového klubu Slavia Praha a sám fotbal dlouhodobě aktivně hrál za fotbalový klub TJ Olympie Kožlany.

Odchod prof. Šnajdaufa znamená ztrátu pro českou dětskou chirurgii, pro jeho pracoviště, spolupracovníky, žáky i širokou odbornou komunitu. Avšak zůstává po něm nejen mimořádné dílo, ale také stále živá a příkladná škola přístupu k nemocnému dítěti, spojení špičkové operativy, mezioborového myšlení a hluboké lidskosti.

Čest jeho památce.

prof. MUDr. Michal Rygl, Ph.D.

Klinika dětské chirurgie  2. LF UK a FN Motol a Homolka, Praha