Úvodem

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

v právě dokončeném dvojčísle Časopisu lékařů českých je hlavním tématem klinická farmacie. Ta již dávno není popelkou klinické medicíny, ale získala své pevné místo v komplexní péči o nemocné na lůžkových odděleních nejen fakultních nemocnic.

Hned tři z příspěvků předních klinických farmaceutů a farmakologů se týkají polypragmazie –⁠ jednoho z nejzávažnějších problémů farmakoterapie obecně. Podávání většího počtu léků současně nemůže být automaticky považováno za něco negativního, nebo dokonce nesprávného. Nejčastější a z hlediska zdraví populace nejvýznamnější choroby jsou chronické a vyžadují dlouhodobou medikamentózní, většinou kombinovanou terapii. Pokud si jako modelovou situaci vezmeme třeba nemoci sdružené v tzv. metabolickém syndromu, snadno se dopočítáme minimálně pěti, ale i osmi plně indikovaných účinných látek. A to často ti samí pacienti ještě potřebují antiarytmika, antikoagulancia, analgetika… Tento souběh nepochybně zvyšuje pravděpodobnost (riziko) nežádoucích účinků i lékových interakcí, ale prostě nelze některou nemoc neléčit. Co však lze a je zapotřebí, je identifikovat neindikované a neúčinné přípravky, zamezit duplicitám a nahradit více léků kombinovanými přípravky, které zvyšují adherenci pacientů k navržené léčbě.

Také další dvě témata –⁠ nežádoucí účinky a rezistence k antibiotikům –⁠ patří k zásadním problémům farmakoterapie.

Z ostatního obsahu upozorňuji na zevrubné zpracování problematiky zdravotních obvodů –⁠ u nás právem zatracených, ale jinde stále fungujících.

Během několika málo týdnů odešlo hned několik významných postav české medicíny; tři z nich jsem znal osobně. Profesor Přemysl Frič byl skutečnou legendou české gastroenterologie, ještě po devadesátce řešil výzkumné úkoly a účastnil se mezinárodních kongresů. A profesorka Kyra Michalová sice nebyla lékařka, ale v oblasti nádorové cytogenetiky byla pro řadu lékařských fakult a dalších institucí zakladatelskou osobností.

Petr Sucharda