′ PATOLOGIE SERÓZNÍCH POVRCHŮ

… imunodetekce cyklinu D1 s vysokou specificitou a střední citlivostí umožňuje odlišovat benigní a maligní mezotelové proliferace

Odlišení benigních a maligních proliferací mezotelu má zásadní význam pro postup další péče o pacienta, představuje nicméně náročný úkol pro histopatologa; v posledních letech došlo sice k posunu v pomocných metodách (např. imunodetekce BAP1 a MTAP, či in situ hybridizace CDKN2A a NF2), ale žádná z těchto metod nevedla k zásadnímu průlomu v zařazování těchto obtížných lézí. Novým poznatkem je skutečnost, že maligní mezoteliomy vykazují mutace v signální dráze Hippo, které vedou, mimo jiné, i ke zvýšené tvorbě cyklinu D1.

Skupina kanadských autorů z Vancouveru na souboru 52 reaktivních mezotelových proliferací, 51 reaktivních vřetenobuněčných mezotelových proliferací, 54 epiteloidních mezoteliomů a 22 sarkomatoidních / desmoplastických mezoteliomů stanovila imunohistochemicky expresi cyklinu D1, společně s imunotetekcí BAP a MTAP.

Z výsledků vyplývá, že většina reaktivních mezotelových proliferací byla negativní, nebo pouze fokálně (do 25 % buněčnosti) pozitivní v průkazu cyklinu D1; většina (72 %) epiteloidních mezoteliomů vykazovala pozitivitu cyklinu D1 ve více než 25 % buněk. U reaktivních vřetenobuněčných mezotelových proliferací a sarkomatoidních / desmoplastických mezoteliomů byly výsledky detekce cyklinu D1 méně konzistentní.

Závěrem autoři konstatují, že v epiteloidních mezotelových proliferacích představuje záchyt imunohistochemické pozitivity cyklinu D1 ve více než 50 % buněk důležitý podpůrný znak, svědčící pro možnost epiteloidního mezoteliomu.

-⁠ T. Jirásek -