Ovlivňuje generativní umělá inteligence adolescentní zdraví?

Overview

Příchod generativní umělé inteligence (AI) mění digitální scénu a stává se jejím klíčovým prvkem. Adolescenti a mladí dospělí si snadno osvojují nové digitální technologie a generativní AI se stává běžnou součástí jejich života. Z předešlých fází šíření digitálních technologií je známo, že právě adolescentním uživatelům mohou nové modely chování přinášet zvýšená zdravotní rizika. O zdravotních dopadech generativní AI zatím nemáme dostatek ani empirických, ani vědecky podložených pozorování. Přinášíme souhrn prvních poznatků a úvah o možném vlivu generativní AI na zdraví a duševní stav adolescentů v oblasti zdravotních informací, kognitivních schopností, kritického myšlení, duševního zdraví, návykovosti, vnímání vlastního těla, sociálních interakcí, fyzické aktivity a spánku.

Klíčová slova:

digitální technologie – umělá inteligence – adolescence – generativní AI – zdravotní rizika

Úvod

Digitální technologie nepochybně ovlivňují adolescentní zdraví. V současné době považujeme za klíčový faktor především všudypřítomné působení sociálních sítí.⁽¹⁾ S nástupem generativní umělé inteligence (AI) se ale digitální scéna proměňuje: AI se v určitém smyslu stává klíčovým prvkem digitálního světa.

Generativní umělá inteligence je podsystém umělé inteligence založený na modelech (např. hlubokých neuronových sítích), které se učí distribuci a strukturu tréninkových dat a na základě uživatelského podnětu automaticky vytvářejí nový obsah. Tento obsah může mít formu textu, obrazu, audia, videa, kódu nebo syntetických dat. Vytvořený obsah sdílí vlastnosti s původními daty, avšak není jejich pouhou kopií.

Pro adolescenty a mladé dospělé, kteří si snadno osvojují nové digitální technologie, se generativní AI začíná stávat běžnou součástí života. Nejčastější jsou interakce v systému ChatGPT, konverzace s AI-chatboty či setkání s prvky AI nově integrovanými do tradičních nástrojů. Mezi nimi se nejviditelněji prosazují AI přehledy ve vyhledávači Google.⁽²⁾
Generativní AI nezahrnuje všechny formy současného využití umělé inteligence –⁠ vedle vytváření nového obsahu (generativní forma) se AI uplatňuje také v algoritmech sociálních sítí či v doporučovacích systémech. Generativní AI je ale velmi významnou součástí nových technologií a dospívající ji hojně využívají.

Úkolem této úvahy není posuzovat význam a perspektivy generativní AI –⁠ o její budoucí nezastupitelnosti v jednotlivých oblastech medicíny jsme psali nedávno.^(3–7) Naším cílem je zamyslet se nad možnými pozitivními i negativními dopady generativní AI na zdraví uživatelů, zejména adolescentů, a připravit se na řešení případných zdravotních problémů. Vycházíme přitom z komentáře nedávno publikovaného v JAMA Pediatrics.⁽²⁾

Adolescenti procházejí citlivým obdobím svého somatického i psychosociálního zrání. Z předešlých etap vývoje a šíření digitálních technologií víme, že právě adolescentním uživatelům přinášejí nové modely chování spojené s digitálními technologiemi zvýšená zdravotní rizika.⁽⁸⁾ Stoupající čas strávený u obrazovky a živá interakce na sociálních sítích vyvolávají u dospívajícího řadu psychických příznaků, způsobují spánkový deficit a zhoršují fyzickou a kardiometabolickou kondici.⁽⁹⁾ Zkoumat vliv generativní AI na adolescentní zdraví je tedy aktuální téma –⁠ také proto, že generativní AI je ve srovnání s jinými formami digitální interakce ještě více interaktivní a ve svém důsledku návyková.

Technologie generativní AI je nová. O jejích zdravotních dopadech nemáme zatím ani dostatek empirických, natož vědecky podložených poznatků. Odborníci se pokusili zhodnotit možný vliv generativní AI na zdraví a duševní stav adolescentů v řadě oblastí: zdravotních informacích, kognitivních schopnostech, kritickém myšlení, duševním zdraví, návykovosti, vnímání vlastního těla, sociálních interakcích, fyzické aktivitě a spánku.

Zdravotní informace, kognice a kritické myšlení

Chatboty s AI poskytují snadno dostupné a zpravidla spolehlivé zdravotní informace. Podle některých dat dostupných na internetu mohou tyto poznatky přispět k poklesu BMI, tělesné hmotnosti i podílu tělesného tuku. Ale i naopak –⁠ AI může někdy nabídnout informace v daném kontextu nevhodné a nepřesné. Pokud je uživatel nechce nebo neumí kriticky zhodnotit a spoléhá jen na odpovědi AI, mohou být takové informace škodlivé.

Do tzv. tréninkových dat AI mohou proniknout dezinformace. Modely AI mohou následně šířit nesprávné a zavádějící informace, a zvyšovat tak kognitivní šum. AI může například dospívající či dospívajícímu s narušeným vnímáním vlastního těla doporučit restriktivní dietu, přestože ji nepotřebuje –⁠ vlivem chybně zadaného promptu. Pokud mladí lidé nejsou dostatečně zdravotně gramotní a neověřují si fakta, mohou takové rady vyvolat nevhodné až škodlivé jednání.

Na druhou stranu AI jednoznačně šetří čas při řešení rutinních zadání. Díky tomu umožňuje věnovat se přednostně tvůrčím aktivitám. Softwaroví inženýři budou pravděpodobně průběžně zlepšovat tréninková data a zavádět filtry s cílem omezit šíření chybných informací a dezinformací a také podpořit kritické myšlení mladých lidí.

Duševní zdraví

AI otevírá cestu k podpoře duševního zdraví, ale představuje také riziko. Podle současných údajů asi 12–13 % dospívajících využívá AI jako prostředníka k řešení problémů vlastního duševního zdraví a jako nástroj emocionální podpory.⁽¹⁵⁾
AI může pomoci s diagnostikou a doporučit vhodná zdrojová data,⁽¹⁰⁾ avšak terapie a poradenství v oblasti duševního zdraví jsou tradičně založeny na mezilidském kontaktu, ve kterém je intervence modulována dle aktuální emoční reakce pacienta a poskytována v souladu s etickými principy terapie. To u AI do značné míry chybí.

Při využití generativní AI pro terapeutické intervence vzbuzuje obavy skutečnost, že chatboty na sdělení o duševních potížích reagují často nepřiměřeně, a mohou dokonce podpořit sebepoškozování či sebevražedné chování.^(11,12,16)
Chatboty sice prokázaly relativně dobrou výkonnost v krátkých interakcích, ale jejich výkon se výrazně zhoršoval v průběhu delších konverzací, které spíše odpovídají reálnému užívání adolescenty.⁽¹⁶⁾ Metaanalýza 13 studií analyzující odpovědi vedoucích AI chatbotů (ChatGPT-5, Claude, Gemini 2.5 Flash, Meta AI) na otázky týkající se sebevraždy a sebepoškozování zjistila, že chatboty vykazovaly „nepřijatelnou“ úroveň rizika pro duševní zdraví adolescentů.⁽¹⁶⁾ Tragickým, a nikoliv jediným příkladem je případ 16letého studenta, který svěřil své sebevražedné myšlenky ChatGPT (OpenAI). Model jej v určitých momentech odrazoval od vyhledání odborné pomoci a validoval vše, co chlapec vyjádřil, včetně sebevražedných myšlenek. Mladík následně v důsledku dokonané sebevraždy zemřel.⁽⁶⁾

Naproti tomu vyhledávací dialogové systémy (retrieval-based dialogue systems) –⁠ tedy dialogové systémy založené na vyhledávání vhodných odpovědí v předem připravené databázi –⁠ vykazují středně silný až silný intervenční efekt na depresivní symptomy u mladých lidí, přičemž jsou obzvláště účinné u subklinických obtíží.⁽¹⁷⁾ Metaanalýza 16 studií zahrnujících 1974 účastníků prokázala, že AI chatboty založené na vyhledávání mohou významně zmírnit depresivní symptomy, zatímco efekt na úzkostné symptomy je méně robustní.⁽¹⁷⁾

Psychologická závislost a formování vazby na AI

Longitudinální studie adolescentů prokázala, že 17,1 % dospívajících vykazovalo závislost na AI v první vlně měření a již 24,2 % v následující druhé vlně, což naznačuje narůstající trend.⁽¹⁸⁾ Důležité je zjištění, že problémy v oblasti duševního zdraví, jako jsou úzkost a deprese, pozitivně predikovaly následnou závislost na AI.⁽¹⁸⁾ Dospívající popisovali intenzivní emocionální vazbu a simulovanou intimitu, která tuto formu závislosti odlišuje od dříve studovaných forem nadužívání digitálních technologií –⁠ hraní her nebo sociálních sítí.⁽¹⁹⁾ Mezi nepříznivé důsledky patří nedostatek spánku, zhoršení školního prospěchu a narušení reálných vztahů.⁽¹⁹⁾

Vnímání vlastního těla

Generativní AI může zásadně ovlivňovat vnímání vlastního těla. Umí vytvářet hyperrealistické archetypy postav, jaké jsou v běžném životě nedosažitelné a opomíjejí běžnou rozmanitost somatotypů.⁽²⁰⁾ To může zvýšit nespokojenost s vlastním vzhledem, tak typickou pro adolescenci. Například studie mezi studenty v Pákistánu zjistila, že expozice AI-generovaným vizuálům negativně korelovala se sebeúctou a spokojeností s vlastním tělem, přičemž sociální srovnávání bylo významným mediátorem tohoto vztahu.⁽²¹⁾ Obsahová analýza „ideálních“ tělesných obrazů produkovaných AI odhalila, že většina jich zobrazovala nízký podíl tělesného tuku a vysokou muskulaturu, přičemž muži byli zobrazováni jako svalnatější a ženy jako více objektifikované.⁽²¹⁾ Analýza odpovědí chatbotů ChatGPT a Claude.AI na dotazy adolescentů ohledně jídla, hmotnosti a vzhledu identifikovala problematické aspekty: rady byly často zarámovány v kontextu společenských ideálů týkajících se stravování a tělesné hmotnosti.⁽²²⁾ Chatboty sice odkazovaly na důvěryhodné dospělé a zdravotníky, ale neposkytovaly odkazy na regulované zdroje, což může vést k tomu, že zranitelní adolescenti obdrží neužitečné informace nebo nedosáhnou adekvátní podpory.⁽²²⁾ Na druhé straně může AI úpravou fotografií či videí („retuší“) přispět k sebeuspokojení nad tím, jak jedinec vypadá či jak se může v online prostředí prezentovat.

Sociální interakce

Interakce s generativní AI nemůže plně nahradit mezilidské vztahy, a může je dokonce narušovat. Přibližně třetina dospívajících využívá AI pro sociální kontakt.⁽¹⁶⁾ Přestože AI dokáže napodobit empatii, při takovém kontaktu chybí fyzická přítomnost druhého člověka, která je pro vztahy zásadní.^(11,12)
Chatboty obvykle s uživateli souhlasí a tím potlačují schopnost vyjednávat, hledat kompromisy a řešit rozpory. To jsou přitom důležité dovednosti pro rozvoj sociálních vztahů.⁽¹¹⁾ Hovory s AI se tak mohou stát náhražkou skutečné sociální interakce. Doporučení American Psychological Associa-
tion (APA) z roku 2025 upozorňují, že adolescenti oproti dospělým obtížněji odlišují simulovanou empatii AI chatbota od skutečného lidského porozumění.⁽²³⁾ Výzkumy dále naznačují, že silné vazby k AI-generovaným postavám mohou přispívat k obtížím s učením sociálních dovedností a rozvojem emocionálních vazeb a mohou negativně ovlivňovat schopnost adolescentů vytvářet a udržovat reálné vztahy.⁽²³⁾

Fyzická aktivita a spánek

Dostatek spánku a tělesného pohybu jsou klíčové podmínky zdravého tělesného i duševního vývoje v adolescenci. Užívání AI může prodlužovat celkovou dobu strávenou u obrazovky na úkor spánku a fyzické aktivity. Na druhou stranu lze doporučení AI dobře využít k podpoře zdravých návyků a modelů chování cestou vzdělávacích programů v oblasti spánku a pohybu.

Cesty budoucího výzkumu

Mladí lidé se s novými technologiemi sžívají rychle –⁠ v současné době patří mezi nejatraktivnější právě generativní AI. Výzkum by měl udržet krok s těmito trendy s cílem zmapovat vliv AI na zdraví adolescentů a spoluvytvářet vhodné podmínky pro její bezpečné používání. Bude důležité zůstat objektivní a předejít minulým chybám –⁠ například zjednodušenému přístupu, který určité nové technologie označí za jednoznačně škodlivé či prospěšné. AI takto jistě a priori klasifikovat nelze.⁽²⁴⁾

Je možné, a dokonce pravděpodobné, že generativní AI postupně vytěsní jiné formy negativního mediálního chování (např. tzv. doomscrolling, jak se označuje opakované nekonečné procházení negativních zpráv na sociálních sítích a na internetu). Díky tomu může mít ve výsledku neutrální, nebo dokonce pozitivní efekt. Cílený výzkum pozitivních i negativních dopadů AI přinese možnost podpořit zdravý vývoj dospívajících a minimalizovat rizika. Výsledky výzkumů také pomohou softwarovým inženýrům vylepšovat tréninková data modelů generativní AI, zákonodárcům zvolit vhodná regulační opatření a specialistům v pediatrii a veřejném zdraví zavést ochranná pravidla pro bezpečné využívání generativní AI mezi mladými lidmi. |