Co jsme psali

Odkud jdeme a kam směřujeme? Cestu pediatrie naznačí ohlédnutí prostřednictvím vybraných textů, které uveřejnil náš časopis před 75, 50 a 25 lety.

Co psal náš časopis před 75 lety, v roce 1951
Epstein B, Zeman L. Příspěvek k systému umělé výživy kojence

(…) V prvních dnech po porodu je mateřské mléko jedinou vhodnou výživou. Nemůžeme-li toto opatřiti, přejdeme k výživě podmáslím (Teixeira de Mattos 1905). U nás aplikujeme sušené podmáslí: Eledon. Považujeme však Eledon za výživu přechodnou. Dlouhotrvající aplikace vede k poklesu obranných látek organismu, proto obvykle již ve 2. měsíci převádíme dítě na mléko. Přednost dáváme mléku sušenému pro jeho čistotu.

Mléko ředíme zásadně odvary, z počátku 3–5% hlenovými. Jejich výběrem můžeme upravovat stolice dítěte. Nepřibývá-li dítě při přípustném množství mléka, doplňujeme jeho kalorickou i kvalitativní hodnotu v jedné neb několika dávkách 3–5% odvarem ze sucharové moučky.

Při uvedeném postupu máme dobré výsledky u naprosté většiny dětí. Zvláštní úpravu výživy vyžadují:

a) děti s nadměrnou potřebou, které při obvyklé výživě dobře neprospívají.

b) děti hospitalisované a děti v ohroženém prostředí, u nichž jsou kladeny větší požadavky na odolnost organismu. U těchto dětí musíme ve zvýšené míře respektovat individuální potřeby ve výživě. V uvedených případech můžeme koncentrovat výživu jíškovým odvarem podle Czerny-Kleinschmidta a různými druhy okyseleného mléka.

Jíškový odvar podáváme jedině dětem zdravým, protože klade na zažívací trakt kojence zvýšené nároky. Klademe zvláštní důraz na jeho přesnou ordinaci (na gramy) a na přesnou přípravu. Nesprávná aplikace může vést k těžkým poruchám výživy. K výhodám jíškového odvaru patří možnost přesné manipulace základními živinami kojeneckého věku: tukem, bílkovinou a cukrem. Vzájemný poměr jednotlivých jeho složek můžeme měniti podle individuální potřeby. Začínáme poměrem: 3 g másla, 3 g mouky, 4 g cukru na 100 g vody. Při dobré snesitelnosti stoupáme k poměru 5 : 5 : 4, resp. 7 : 7 : 5. Ordinace jíškového odvaru je vhodná jen v těch případech, kde můžeme u matky předpokládat ochotu a schopnost k přesné přípravě jídla. (…)

Pediatrické listy 1951; 6(1): 34–37.

Co psal náš časopis před 50 lety, v roce 1976
Havelka S, Hoza J, Rubín A. Nové možnosti farmakoterapie juvenilní revmatoidní artritidy

(…) Neobyčejný rozmach farmaceutického průmyslu přinesl a přináší celou řadu tzv. nesteroidních antirevmatik s účinky antiflogistickými, analgetickými i antipyretickými. Chemicky běží o velmi různorodou skupinu. Ohromná většina velmi početných prací o těchto nových preparátech se týká ovšem dospělých nemocných s RA a s jinými revmatickými chorobami. Chtěli bychom zde upozornit na ty z nich, jež by přicházely v úvahu u juvenilní formy RA. (…)

Velice populárním se stal v posledních letech v revmatologii indometacin (Indocid Merck, Amuno Sharp and Dohme, náš Indren, polský Metindol). Jde o kyselinu 1-(p-chlórbenzoyl)-5-metoxy-2-metylindol-3-octovou. Dodává se v kapslích a čípcích. Je to přípravek především antiflogistický, méně analgetický. Denní dávka u dospělých obvykle nepřesahuje 150 mg. Nežádoucí účinky postihují zažívací ústrojí, především žaludek (ulkus) a centrální nervový systém (bolesti hlavy, závratě apod.). Indocid se nesmí brát nalačno. Nejvhodnější indikací u dětské RA se zdá být kloubní syndrom, zejména exsudace, jak ukázaly Stoeberová a Sängerová, jejichž zkušenosti jdou do stovek dětí tak léčených. Dávky se pohybovaly mezi 3 a 4 mg/kg váhy/den; vedlejších účinků bylo málo, nejspíše nevolnost a bolesti hlavy, sporná byla spoluúčast na vyvolání žaludečního vředu. Ve Francii a ve Spojených státech není však indometacin stále považován pro dětský věk za vhodný. Ansellová jej dávkovala 1–2,5 mg/kg/den a též jej dosti chválí. Sami jsme přípravek podávali po měsíce skupině pacientů s JRA a naše zkušenosti jsou dobré.

Kyselina 4-izobutyl-fenyl-octová, ibuprofen (Brufen Boots) je jiný nový preparát. Vyrábí se ve formě tablet. Působí dobře analgeticky a protizánětlivě. Jeho tolerance je vysoká. Pro dospělé činí denní dávka až 1200 mg. Vynikající snášenlivost i dobrý efekt uvádí recentní zpráva o terapii JRA ibuprofenem. Můžeme také potvrdit jeho dobrý klinický účinek i chybění vedlejších projevů u našich nemocných s JRA při dlouhodobém podávání až 25 mg/kg/den. (…)

Československá pediatrie 1976; 31(3): 167–168.

Co psal náš časopis před 25 lety, v roce 2001
Rákosníková V, Lebl J, Průhová Š, Votava F. Individualizace léčby diabetické ketoacidózy

10–40 % dětí s nově zjištěným diabetes mellitus přichází v diabetické ketoacidóze, jejíž mortalita ve vyspělých zemích činí 1–2 %. O úspěšném zvládnutí akutního stavu rozhoduje přiměřené dávkování inzulínu a kalia v kontinuální infuzi a prevence edému mozku.

Potřeba inzulínu a kalia během úvodních 48 hodin léčby byla analyzována u 26 dětí s novou manifestací diabetu 1. typu ve věku 1,0–16,5 roků (medián 10,2). Léčba byla řízena podle standardního protokolu. Vstupní glykémie pacientů byla 13,9–43,0 mmol/l (medián 27,1), kalémie 3,2–6,8 mmol/l (medián 4,6), hladina HCO₃⁻ 4,7–30,5 mmol/l (medián 16,2) a HbA1c 7,1–14,5 % (medián 9,4). Potřeba inzulínu zůstávala stabilní (1.–24. hodina i 25.–48. hodina léčení –⁠ medián 0,06 I.U./kg/h). Potřeba kalia významně klesala z 4,6 mmol/kg/24 h (medián) v 1.–24. hodině na 3,6 mmol/kg/ 24 h v 25.–48. hodině léčení. Individuální potřeba inzulínu byla ovlivněna tíží úvodní acidózy, která byla vyjádřena hladinou HCO₃ ^−⁠ (1.–24. hodina, r = 0,71, p < 0,0001; 25.–48. hodina, r = 0,60, p = 0,001) a v prvních 24 hodinách také úvodní kalémií (r = 0,51, p = 0,007) a glykémií (r = 0,45, p = 0,02). Statistické zhodnocení ukázalo, že potřeba inzuínu je v prvních 48 hodinách léčby více než z poloviny predikovatelná na základě vstupních laboratorních hodnot. Při analýze potřeby kalia byla prokázána vyšší potřeba u mladších dětí v 1.–12. hodině léčení (r = 0,55, p = 0,003) a vyšší potřeba u dětí s vyšší hladinou HbA1c v 25.–48. hodině léčení (r = 0,40, p = 0,04), což naznačuje vliv tíže a trvání hyperglykémie na celkovou kaliovou depleci.

Využití těchto poznatků při sestavení léčebného plánu může přispět k rychlejší a účinnější úpravě závažné metabolické poruchy.

Česko-slovenská pediatrie 2001; 56(2): 83–87.