Ceny ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj

Ministr zdravotnictví v demisi prof. MUDr. Vlastimil Válek, MBA, EBIR, ocenil 9. prosince 2025 deset vynikajících výsledků řešení grantových projektů Agentury pro zdravotnický výzkum (AZV) ČR. Čtyři z nich mají přímou souvislost s pediatrií. Jako každoročně i tentokrát jsme řešitele těchto čtyř oceněných projektů požádali o krátkou anotaci jejich výsledků pro naše čtenáře.

Klinická a biologická problematika BCR-ABL1-pozitivních leukemií

Hlavní řešitel: prof. MUDr. Jan Zuna, Ph.D., 2. lékařská fakulta UK

Spoluřešitel: prof. MUDr. Jan Starý, DrSc., Fakultní nemocnice v Motole

Další členové týmu: prof. MUDr. Tomáš Kalina, Ph.D., prof. MUDr. Jan Zuna, Ph.D., MUDr. Markéta Žaliová, Ph.D., Ing. Lucie Winkowska, Ph.D., Mgr. Lenka Hovorková, Ph.D.

Hlavním cílem projektu bylo odhalení podrobného biologického pozadí a jeho důsledků u různých podtypů BCR::ABL1-pozitivních leukemií, detailnější popis námi dříve definovaného podtypu ležícího na pomezí mezi akutní lymfoblastickou leukemií (ALL) a chronickou myeloidní leukemií (CML), který jsme nazvali „CML-like“, a především odhalení dopadu popsaných odlišností na klinickou péči o tyto pacienty, optimální terapii a léčebné výsledky.

V průběhu projektu jsme provedli analýzy významu a prognostické relevance monitorování odpovědi na léčbu různými přístupy, ukázali klinicky významné biologické rozdíly mezi jednotlivými podtypy, podrobně jsme zkoumali biologickou podstatu a klonální architekturu těchto leukemií, i s využitím single-cell přístupů.

Celkově věříme, že řešení našeho projektu bylo úspěšné. Kromě prestižních publikací v časopisech nejvyšší mezinárodní úrovně (které jsou již i bohatě citované) jsme upřímně rádi, že naše výsledky vyvolávají vysoce pozitivní odezvu mezi kolegy zabývajícími se těmito leukemiemi po celém světě a že naše definice nové podskupiny ALL byla akceptována v mezinárodní klasifikaci lymfoidních malignit. Největší význam ovšem přikládáme tomu, že naše výsledky jsou důležité i klinicky a že mají vliv na volbu léčebného postupu a na zlepšování prognózy pacientů.

Identifikace a charakterizace genetických faktorů dědičného tubulointersticiálního onemocnění ledvin II

Hlavní řešitelka: Mgr. Martina Živná, Ph.D., Laboratoř pro výzkum vzácných nemocí, Klinika pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. lékařské fakulty UK a VFN

Spoluřešitelka: MUDr. Silvie Rajnochová-Bloudíčková, Ph.D. DBA, Institut klinické a experimentální medicíny

Další členové týmu: prof. Ing. Stanislav Kmoch, CSc., Ing. Petr Vyleťal, Ph.D., Mgr. Veronika Barešová, Ph.D.

Projekt byl zaměřen na identifikaci genetických příčin, mechanismů rozvoje a vývoje terapie pro specifickou skupinu chronických selhání ledvin označovaných jako dědičné tubulointersticiální onemocnění ledvin (TKD). TKD vede k selhání ledvin pacientů mezi 30.–70. rokem života. Ve spolupráci s prof. Bleyerem (Wake Forest University) jsme shromáždili světově největší kohortu pacientů s TKD a identifikovali kauzální mutace v genech UMOD, MUC1, REN a SEC61A1.

V průběhu řešení projektu jsme náš registr rozšířili o dalších 740 pacientů. Dále jsme kombinací genetických a funkčních studií definovali pět nových genetických příčin TKD u 74 jedinců: mutace genů APOA4, ALG5, SAA1, mitochondriálně kódované tRNA MT-TF a MT-TW. Navíc jsme u pacientů s Fabryho chorobou a zachovalou aktivitou α-galaktosidázy A ukázali, že mutovaná α-galaktosidáza A je obdobně jako u pacientů s mutací v genu UMOD zadržována v ledvinných buňkách v důsledku interakce s proteinem TMED9.

Naše poznatky umožnily genetické testování a poradenství, ukázaly hlavní mechanismy rozvoje onemocnění, umožnily zavedení úspěšné léčby a odhalily další patogenetické mechanismy, které mohou být cílem léčby. Na základě systematické analýzy pacientů s onemocněním ledvin se ukázalo, že TKD je třetí nejčastější formou dědičných onemocnění ledvin. Výsledky projektu byly publikovány ve 20 odborných publikacích s celkovým impakt faktorem > 140.

Skryté zoonózy –⁠ odhalování nových patogenů z volné přírody

Hlavní řešitel: prof. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D., Ústav biologie obratlovců AVČR, v.v.i.

Spoluřešitel: RNDr. Jiří Salát, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i.

Projekt si kladl za cíl odhalování diverzity širokého spektra virových a bakteriálních agens se zoonotickým potenciálem (v obratlovcích a hematofágních členovcích jako přenašečích) v rámci místních ekosystémů. Hlavním cílem projektu bylo současné využití metod kultivačních a metod na kultivaci nezávislých jako nástrojů pro objevování nových virových a bakteriálních patogenů zoonotického původu z volné přírody. Za největší přínos projektu považujeme objev nové linie viru klíšťové encefalitidy ve střední Evropě, záchyt pravděpodobně nového druhu Leptospira spp. v netopýrech, detailní genetický popis nového rodu a tří nových druhů spirochét u komárů, detekci nových genetických variant Brucella spp. u volně žijících hlodavců a klíšťat a také detekci potenciálně nových druhů Bartonella spp. u hlodavců, netopýrů, muchniček či netopýřích štěnic. Projekt potvrdil hypotézu, že včasná molekulární surveillance je nezbytnou podmínkou pro vyhledávání nových infekčních hrozeb z volné přírody. Odhalování nových zoonotických patogenů je také výzvou pro jejich rychlou a přesnou diagnostiku s cílem potlačení rizika jejich šíření a nastavení preventivních a kontrolních opatření.

Genetické predispozice u dětských pacientů s nádory centrálního nervového systému

Hlavní řešitel: doc. MUDr. Michal Zápotocký, Ph.D., Klinika dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice v Motole a 2. lékařské fakulty UK

Řešitelský tým: MUDr. Aleš Vícha, Ph.D., Mgr. Petr Brož, MUDr. David Sumerauer, Ph.D., MUDr. Lucie Slámová, Ph.D., MUDr. Marie Kopecká, Ph.D., Mgr. Lucie Štolová –⁠ všichni z Kliniky dětské hematologie a onkologie, a RNDr. Lenka Krsková, Ph.D., a prof. MUDr. Josef Zámečník, Ph.D. –⁠ z Ústavu patologie a molekulární medicíny

Mozkové nádory patří k nejčastějším solidním nádorům u dětských pacientů a zároveň jsou nejčastější příčinou úmrtí na nádorové onemocnění v dětském věku. Příčiny vzniku těchto nádorů nejsou zcela objasněny –⁠ vedle genetických predispozic hrají roli i vnější vlivy, jako je například předchozí radioterapie. V rámci našeho projektu jsme pomocí moderních molekulárně genetických metod (např. sekvenování celého exomu) vyšetřili více než 170 dětí s nově diagnostikovaným nádorem mozku. U každého šestého dítěte jsme odhalili vrozenou genetickou mutaci, která zvyšuje riziko vzniku nádoru –⁠ a to často i v případech bez jakékoliv rodinné zátěže. Výsledky studie navíc ukázaly, že nádory u dětí s genetickou predispozicí se mohou biologicky chovat odlišně než běžné formy onemocnění, což může mít vliv na výběr léčby. Na základě výsledků projektu jsme ve Fakultní nemocnici v Motole zavedli genetické testování (metodou sekvenování nové generace) pro všechny nově diagnostikované děti s nádorem CNS. Tento přístup umožňuje včasné záchyty rizika u dalších členů rodiny a účinnější prevenci. Zároveň nám zásadně pomáhá vybírat vhodnou léčbu a případně i cílená terapeutika nebo imunoterapii pro pacientky s predispozicí.