#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Úvodník


Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 75, 2023, No. 1-2, s. 3-4.
Kategória: Úvodník

Vážení a milí čtenáři,

jak už uvedla v úvodníku k předchozímu číslu časopisu paní doc. MUDr. Nakládalová, Ph.D., rozhodla redakční rada časopisu Pracovní lékařství o zachování úvodníků v podobném rozsahu, jak jste na něj byli zvyklí z předchozích čísel časopisu. Podstatnou změnou však bude střídání autorů těchto úvodníků, které dle našeho názoru přispěje k pestrosti náhledu na aktuální problematiku pracovnělékařských služeb a zprostředkuje poznatky a zkušenosti různých autorů. Bude tak i podnětem pro diskusi a tříbení názorů našich čtenářů. Před dokončením je dvojčíslo časopisu Pracovní lékařství. Ve svém úvodníku bych se chtěl zamyslet nad tím, co přináší z mého pohledu našim střediskům řada změn, které proběhly a probíhají v našem oboru i ve společnosti jako celku.

Již třetím rokem patří mezi nejčastější nemoci z povolání covid-19. Přestože současná epidemiologická situace je příznivá a z hlediska dopadů na společnost i na každého z nás neporovnatelná s obdobím let 2020–2022, v naší práci stále dominuje posuzování covid-19 jako nemoci z povolání vzniklé nejčastěji u zaměstnanců zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb. Je to práce časově a administrativně velmi náročná, takové počty žádostí o posouzení nemocí z povolání (a jejich odškodnění) naše střediska nikdy v minulosti nezažila. Počty vydávaných posudků o nemoci z povolání a následně posudků o odškodnění za nemoc z povolání se na střediscích počítají ve stovkách, celostátně v tisících. Stále ještě posuzujeme nemoci vzniklé od roku 2020, a není výjimkou, kdy současně dostáváme žádosti o šetření několika nemocí z povolání diagnostikovaných u jednoho zaměstnance v různých časových obdobích. Přibývají i žádosti osob pracujících v jiných profesích, které se zřejmě dozvěděly o možnosti odškodnění za tuto nemoc z povolání a „zkoušejí“ pružnost a toleranci nastavených kritérií. Evidujeme i žádosti pozůstalých o šetření nemoci z povolání u jejich blízkých rodinných příslušníků, kdy někteří právníci bohužel využívají často nepříznivé ekonomické situace rodiny a slibují za právní zastoupení při podání podnětu k šetření nemoci z povolání často nereálné finanční odškodnění. Stále častěji se setkáváme i se žádostmi o odškodnění trvalých následků po prodělaném onemocnění covid-19. Zde je posuzování nesmírně náročné, často se jedná o osoby se závažným poškozením zdraví a není jednoduché posoudit, které z poškození, případně do jaké míry, je nebo může být skutečně následkem prodělané nemoci z povolání. Vysvětlit poškozenému, že ne všechny zdravotní obtíže, vzniklé následně po prodělaném covid-19, jsou v příčinné souvislosti s touto prodělanou nemocí, vyžaduje citlivý a empatický přístup k pacientovi. Přestože doba, kdy bylo k nemoci covid-19 společností přistupováno jako k výjimečnému onemocnění, které přinášelo řadu omezení pro jednotlivce i celou společnost, je zřejmě již za námi, činnost našich středisek spojená s posuzováním a odškodňováním nemoci z povolání stále přetrvává, a zřejmě ještě přetrvávat bude.

Další nemocí z povolání, která je často diskutována při setkáních odborníků ze středisek posuzujících nemoci z povolání, je chronické onemocnění bederní páteře z přetěžování. Jedná se o novou položku zavedenou do seznamu nemocí z povolání od 1. 1. 2023. První zkušenosti z našich středisek naštěstí nepotvrdily obavy, že budou střediska zavalena množstvím žádostí o posouzení této nové nemoci. Žádosti o posouzení dostáváme, ale v jednotlivých střediscích se jedná spíše o jednotky, maximálně nižší desítky žadatelů. Postupně se seznamujeme s podrobnostmi metodického pokynu ministerstva zdravotnictví k posouzení klinických podmínek pro uznání nemoci z povolání. Ne zcela se vyplnily naděje, že část zodpovědnosti za posuzování klinických podmínek této nemoci z povolání převezmou praktičtí lékaři posuzovaných osob. Tito ne vždy mají přehled o celkové délce pracovních neschopností svých pacientů (DPN může být vedena i odborným lékařem), rovněž v řadě případů nejsou schopni (a někdy ani ochotni) vyjádřit se k práci vykonávané pacientem, nebo dokonce k počtům odpracovaných směn. Stávají se i případy, že ačkoliv pacient evidentně nesplňuje vstupní klinická kritéria pro uznání za nemoc z povolání, přesto je praktickým lékařem odeslán na příslušné středisko k posouzení. Přes počáteční úskalí při posuzování této nemoci z povolání část našich středisek již po ověření klinických podmínek požádala příslušný orgán ochrany veřejného zdraví o posouzení hygienických podmínek na pracovišti. V jakých termínech se výsledky hygienického šetření budou vracet zpět na střediska zatím nejsme schopni odhadnout. Postupně budeme získávat zkušenosti a posouzení nové nemoci z povolání se bude stávat obvyklou součástí naší práce.

Řada našich lékařů poskytuje svým zaměstnavatelům či smluvním firmám pracovnělékařské služby. Novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách, přinesla některé důležité změny v náplni pracovnělékařských prohlídek, a především část prohlídek u zaměstnanců zařazených do první a druhé kategorie přešla do režimu dobrovolnosti. Asi je ještě brzy hodnotit celkové dopady uvedených změn jak na zdraví pracujících, tak na činnost našich středisek, pokusím se proto pouze o několik prvních postřehů. Z naší praxe poskytovatele pracovnělékařských služeb vyplývá, že řada zaměstnavatelů z různých důvodů pokračuje v předchozí praxi poskytování pracovnělékařských služeb pro své zaměstnance v „nerizikových“ pracovních zařazeních v původním rozsahu a frekvenci. Na našem středisku jsme zatím v celkovém počtu provedených pracovnělékařských prohlídek významnější pokles nezaznamenali. Řada zaměstnavatelů si uvědomuje jednak přínos těchto prohlídek jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance, jednak možné dopady, které by neprovádění prohlídek mohlo do budoucna přinést. Jistě je i část zaměstnavatelů, kteří uvedenou změnu přivítali a pro své zaměstnance pracovnělékařské prohlídky nepožadují, z našich zkušeností jde ale o menší část firem, které i před zavedením „dobrovolné“ pracovnělékařské péče význam prohlídek spíše podceňovali. Z našich zkušeností v poslední době přibylo mimořádných prohlídek, které jsou co do náplně a rozhodování složitější, a v řadě případů se při nich řeší i dlouhodobě se vyvíjející poruchy zdraví s následným omezením pracovní schopnosti zaměstnanců, které by se v minulosti posuzovaly při pravidelných prohlídkách. Dle našich informací ministerstvo zdravotnictví hodlá pokračovat v omezování pracovnělékařských služeb a rozšíření „dobrovolnosti“ i na vstupní prohlídky na „neriziková“ pracoviště. Z našeho pohledu se jedná o další nesystémový krok ministerstva zdravotnictví, kterým se sníží kvalita péče o veřejné zdraví ve společnosti a který vystavuje zaměstnance zvýšené možnosti poškození zdraví při absenci jakéhokoliv odborného posouzení jejich zdravotní způsobilosti pro konkrétní pracovní zařazení a zaměstnavatele zvýšenému nebezpečí pracovněprávních sporů.

Obecným jevem, který se stále více promítá do práce zdravotnických pracovníků, a zvýšenou měrou i do práce středisek posuzujících nemoci z povolání, je stále se zvyšující administrativní náročnost naší práce. Práce s dokumentací, elektronickými informačními systémy, datovými schránkami, digitálními podpisy se stává běžnou součástí naší činnosti. Část zdravotnických zařízení přechází na dokumentaci vedenou pouze v elektronické podobě. Přitom ne ve všech případech elektronizace a digitalizace práci usnadňuje. V našich podmínkách, kdy vystavujeme různé dokumenty se závažnými právními dopady pro zaměstnance, zaměstnavatele, případně i další instituce, je přechod na plnou digitalizaci procesů obtížný a přináší řadu těžko řešitelných problémů. Abychom tuto práci zvládli, přijímáme další administrativní pracovníky, případně omezujeme čas, který bychom mohli věnovat pacientům. Takové trendy jsou pro práci zdravotnických pracovníků nepřijatelné.

Ve vycházejícím dvojčísle časopisu najdete informace o připravovaném Kongresu pracovního lékařství, která zajišťuje partnerská Společnost pracovního lékařství ČLS JEP ve dnech 24.–25. října 2023 v Plzni. Po dlouhém období, kdy nebylo možné podobná odborná setkání pořádat, se jedná o mimořádnou příležitost k výměně zkušeností, prezentaci odborných sdělení i diskusím o dalším směřování oboru, a v neposlední řadě neformálnímu setkávání přátel. Věřím, že tuto možnost v široké míře využijete k prezentaci svých odborných prací a aktivně nebo alespoň jako posluchači se tohoto kongresu zúčastníte. Odborná náplň kongresu bude záviset na nás všech, na kvalitě a množství publikací, které na kongresu budou prezentovány. Součástí bude i sekce ošetřovatelství, kde si pozorně vyslechneme i zkušenosti našich spolupracovníků v nelékařských profesích. Přeji pořadatelům, aby se podařilo naplnit očekávání účastníků a odborná i společenská náplň kongresu navázala na úspěšný průběh předchozích ročníků.

Tento úvodník píšu v době prázdnin a dovolených. Přeji Vám všem příjemné prožití (nejen) letošního léta, mnoho pěkných zážitků z dovolených a zaslouženou relaxaci, tolik potřebnou ve vypjaté době dlouhodobě trvajícího pracovního přetížení našich pracovišť.

doc. MUDr. Jiří Chaloupka, CSc.

předseda Společnosti nemocí z povolání ČLS JEP


Štítky
Hygiena a epidemiológia Hyperbarická medicína Pracovné lekárstvo
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#