#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Percepce pracovní zátěže a dalších rizikových faktorů vzniku cévní mozkové příhody


Perceptions of workload and other risk factors of stroke

Stroke is a severe disease, a worldwide medical and economic problem. Despite reducing mortality in the Czech Republic, the incidence is still high. The main aim of our research was to focus on the comprehensive prevention of ischemic stroke in people living in the Czech Republic; a sub-objective was to evaluate the psychological burden of work as a possible risk factor for stroke. A combination of a non-standardized stroke prevention questionnaire, a non-standardized questionnaire to assess occupational and psychological strain, and a standardized general health literacy questionnaire (HLSQ-16) were used to collect data. These factors were then analyzed about each sociodemographic characteristic and then compared by mean values with each other to determine the strength of their influence. The field survey was conducted throughout the CR using the technique of a standardized personal interview between the interviewer and the respondent from November to December 2019. The sample of citizens was constructed as a quota sample and was structured to match the composition of all citizens of the Czech Republic in terms of regions, gender, and age. These characteristics were intended to be representative. In total, the sample consists of 1004 citizens. The assessment of psychological stress was carried out on respondents involved in the work process. 66.0% (N = 663) of respondents participated in this assessment. Statistical data processing was done using SASD 1.4.12 (Statistical Analysis of Social Data) and SPSS (Statistical Package for the Social Sciences). In evaluating the non-standardized questionnaire for assessing psychological distress, in some cases, the power of the test was weakened by the insufficient number of observations in the three fields of the contingency table, so Yates correction was applied. According to the results, factors representing the most significant psychological strain include time pressure and the fact that the work is so demanding that it cannot be done for years with the same performance. Conversely, according to our respondents, the least burdensome factors were the ability to maintain attention at work and the presence of conflicts and problems at work.

Keywords:

risk factors – comprehensive prevention – psychological workload


Autori: A. Hudáčková 1;  S. Bártlová 1;  F. Dolák 1;  L. Rolantová 1;  O. Shivairová 2;  L. Šedová 1
Pôsobisko autorov: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné, péče, České Budějovice, vedoucí prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph. D. 1;  Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, Ústav humanitních studií v pomáhajících profesích, České Budějovice, vedoucí prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph. D. 2
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 75, 2023, No. 1-2, s. 5-12.
Kategória: Původní práce

Súhrn

Cévní mozkové příhody (dále CMP) patří mezi velmi závažná onemocnění, představující celosvětový medicínský i ekonomický problém. Přesto, že v České republice dochází ke snížení mortality, je jejich výskyt nadále vysoký. Hlavním cílem našeho výzkumu bylo zaměření se na problematiku komplexní prevence cévní mozkové příhody ischemického typu u lidí žijících v České republice, dílčím cílem bylo zhodnocení pracovní psychické zátěže jako možného rizikového faktoru vzniku CMP. Ke sběru dat byla použita kombinace nestandardizovaného dotazníku, týkajícího se prevence CMP, nestandardizovaného dotazníku k hodnocení psychické zátěže při práci a standardizovaného dotazníku pro zjištění celkové zdravotní gramotnosti (Standardized Overall Health Literacy Questionnaire) – HLSQ – 16. K hodnocení psychické pracovní zátěže byly využity jednotlivé otázky ze standardizovaného Meisterova1 dotazníku, které odpovídají jednotlivým faktorům psychické zátěže. Tyto faktory byly posléze analyzovány ve vztahu k jednotlivým sociodemografickým znakům a následně porovnány podle středních hodnot mezi sebou, aby bylo možné určit sílu jejich vlivu. Terénní šetření bylo provedeno v celé České republice (dále ČR) technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem (face-to-face) od listopadu do prosince 2019. Výběrový soubor občanů byl konstruován jako kvótní a byl konstruován tak, aby svou strukturou odpovídal složení všech občanů ČR z hlediska regionů (krajů), pohlaví a věku. Tyto znaky byly určeny jako reprezentativní. Celkem tvoří výběrový soubor 1 004 občanů. Hodnocení psychické pracovní zátěže bylo realizováno u respondentů zařazených do pracovního procesu. Toho se účastnilo 66 % (N = 663) respondentů. Statistické zpracování dat bylo provedeno programy SASD 1.4.12 (Statistical Analysis of Social Data) a SPSS (Statistical Package for the Social Sciences). U hodnocení nestandardizovaného dotazníku k hodnocení psychické pracovní zátěže byla v některých případech síla testu oslabena nedostatečným počtem pozorování ve třech políčkách kontingenční tabulky, byla proto aplikována Yatesova korekce. Mezi faktory představující největší psychickou zátěž dle výsledků patří časová tíseň a skutečnost, že práce je tak náročná, že ji nelze provádět po léta se stejnou výkonností. Naopak nejméně zatěžujícím faktorem byla podle našich respondentů schopnost udržet pozornost při práci a přítomnost konfliktů a problémů na pracovišti.

1 Meisterův dotazník je původně určen ke zhodnocení vlivu pracovní zátěže na psychiku pracujících osob. Výhodou, která ovlivnila výběr této
metody, je standardizace a časová nenáročnost (dotazník obsahuje 10 položek) [7]. Limitujícím faktorem je vztaženost dotazníku k zaměstnání,
není tedy vhodnou metodou pro zjišťování míry zátěže u nezaměstnaných osob.

Klíčová slova:

rizikové faktory – komplexní prevence – psychická pracovní zátěž

ÚVOD

Cévní mozková příhoda (dále CMP) je definována jako „akutní onemocnění mozku způsobené poruchou cévního zásobení“ [3], případně jako „náhle se rozvíjející klinické projevy ložiskového poškození mozku trvající déle než 24 hodin, nebo vedoucí ke smrti a současně je vyloučena jiná příčina úmrtí [9]. Cévní mozkové příhody patří mezi velmi závažná onemocnění, představující celosvětový medicínský i ekonomický problém [3]. Přesto, že v České republice dochází ke snížení mortality, je jejich výskyt nadále vysoký [22]. Pro srovnání, dle Bryndziara, Šedové a Mikulíka [1] incidence CMP standardizovaná na evropskou populaci je nejnižší v Itálii a nejvyšší v Chorvatsku a na Ukrajině. Podle dostupných dat z roku 2018 zůstávají dlouhodobě nemoci oběhové soustavy v ČR nejčastější příčinou úmrtí, v roce 2018 se podílely na standardizované úmrtnosti 44,0 % u mužů a 47,5 % u žen. Přímo na cévní mozkovou příhodu zemřelo 3 443 mužů a 4 542 žen. Nemoci oběhové soustavy byly v roce 2018 taktéž nejčastější příčinou hospitalizace v ČR, s diagnózou I60– I69 (cévní nemoci mozku/cerebrovascular diseases) bylo hospitalizováno celkem 45 969 pacientů (23 518 mužů a 22 451 žen), což je 432,6 osob na 100 000 obyvatel [26]. Problém CMP spočívá také v tom, že je prokázán stoupající trend morbidity této nemoci i ve střední a mladší věkové kategorii [10], přestože přežití a následky po prodělané CMP jsou u mladších pacientů příznivější, než je tomu u starší populace [2]. Byl prokázán trend snižujícího se věkového průměru u incidence CMP. Podle studie Lima et al. připadá 8,8 % výskytu CMP právě na mladší dospělost [15]. Cévní mozkové příhody patří mezi onemocnění, jež mají jasně známé rizikové faktory (RF), a lze tedy do jisté míry jejich incidenci ovlivnit. Mezi ty ovlivnitelné řadíme hypertenzi, diabetes mellitus, dyslipidemii, metabolický syndrom, fyzickou inaktivitu, abúzus alkoholu, hormonální substituční terapii [9], dále kouření či stres [10]. Hypertenzi řadíme mezi hlavní rizikové faktory [3]. Dle analýzy dat z Celonárodního registru pacientů s cévní mozkovou příhodou IKTA je arteriální hypertenze vůbec nejčastějším rizikovým faktorem, následovaným dyslipidemií a konzumací alkoholu [12]. Nelze opomenout ani souvislost arteriální hypertenze a chronického stresu. Dle Káry a Součka je porucha funkce autonomního nervového systému způsobená chronickým stresem velmi pravděpodobně jedním z hlavních patofyziologických mechanismů vzniku a progrese esenciální hypertenze, zejména u mladších hypertoniků [13]. Pravidelný stres při práci je spojen s vysokým rizikem vzniku ischemické mozkové příhody, zejména u žen [8]. Z tohoto vyplývá, že identifikace stresových faktorů má zásadní význam pro primární prevenci i prevenci recidivy CMP.

Hlavním cílem našeho výzkumu bylo zaměření se na problematiku komplexní prevence cévní mozkové příhody ischemického typu u lidí žijících v České republice. Dílčím cílem bylo zhodnocení pracovní psychické zátěže jako možného rizikového faktoru vzniku CMP.

SOUBOR A METODIKA

Ke sběru dat byla použita kombinace nestandardizovaného dotazníku, týkajícího se prevence CMP, nestandardizovaného dotazníku k hodnocení psychické zátěže při práci a standardizovaného dotazníku pro zjištění celkové zdravotní gramotnosti (Standardized Overall Health Literacy Questionnaire) – HLSQ-16. K hodnocení psychické pracovní zátěže byly využity jednotlivé otázky ze standardizovaného Meisterova dotazníku, které odpovídají jednotlivým faktorům psychické zátěže. Meisterův dotazník je původně určen ke zhodnocení vlivu pracovní zátěže na psychiku pracujících osob. Výhodou, která ovlivnila výběr této metody, je standardizace a časová nenáročnost (dotazník obsahuje 10 položek) [7].

Tyto faktory byly posléze analyzovány ve vztahu k jednotlivým sociodemografickým znakům a následně porovnány dle středních hodnot mezi sebou, aby bylo možné určit sílu jejich vlivu. Byla zjišťována časová tíseň, uspokojení z práce, pracovní zodpovědnost, zajímavost samotné práce, konflikty v práci, schopnost udržet pozornost, psychická náročnosti či touha po změně zaměstnání.

Terénní šetření bylo provedeno technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem (face-to-face). Konečná podoba tazatelského archu byla stanovena na základě výsledků předvýzkumu. Výzkum byl anonymní, účast v něm byla dobrovolná, vlastní šetření neobsahovalo žádné sporné etické otázky. Vlastní terénní šetření bylo uskutečněno v celé České republice od listopadu do prosince 2019. Výběrový soubor občanů byl konstruován jako kvótní tak, aby svou strukturou odpovídal složení všech občanů ČR z hlediska regionů (krajů), pohlaví a věku. Tyto znaky byly určeny jako reprezentativní. Osloveno bylo celkem 1 137 náhodně vybraných občanů se žádostí o rozhovor. Tento odmítlo poskytnout 133 respondentů (11,7 % všech oslovených). Míra odmítnutí účasti ve výzkumu byla tedy nízká. Celkem tvoří výběrový soubor 1 004 občanů. Hodnocení psychické pracovní zátěže bylo realizováno u respondentů zařazených do pracovního procesu. Toho se účastnilo 66,0 % (N = 663) respondentů, kteří pocházeli ze všech regionů.

Z hlediska pohlaví tvoří soubor 489 mužů (48,7 %) a 515 žen (51,3 %), což odpovídá analogické skladbě občanů ČR ve věku 18 let a více. Z hlediska relativních četností činí odchylka výběrového souboru od základního souboru 0,1 %. Výzkum je reprezentativní pro občany České republiky z hlediska pohlaví. Ve srovnání s věkovým členěním základního souboru nepřesahuje odchylka 0,1 %. Lze konstatovat, že výsledky výzkumu jsou reprezentativní pro jednotlivé věkové skupiny občanů ČR ve věku 18 a více let.

Statistické zpracování dat

Statistické zpracování dat bylo provedeno programy SASD 1.4.12 (Statistical Analysis of Social Data) a SPSS (Statistical Package for the Social Sciences). Zpracován byl 1. stupeň třídění a kontingenční tabulky vybraných ukazatelů 2. stupně třídění. Míra závislosti vybraných znaků byla stanovena na základě chí kvadrát, t- testu, testu nezávislosti a dalších testovacích kritérií, aplikovaných dle charakteru znaků. U hodnocení nestandardizovaného dotazníku k hodnocení psychické pracovní zátěže byla v některých případech síla testu oslabena nedostatečným počtem pozorování ve třech políčkách kontingenční tabulky, byla proto aplikována Yatesova korekce.

VÝSLEDKY

Tabulka 1

Pokud se týká obecné znalosti rizikových faktorů vedoucích k cévní mozkové příhodě, většina (61,7 %) občanů se domnívá, že tyto rizikové faktory zná. Naopak 17,0 % dotázaných uvedlo, že rizikové faktory vedoucí k cévní mozkové příhodě nezná, zbývajících 21,3 % respondentů zvolilo odpověď „nevím“.

Aplikovaná testovací kritéria identifikovala statisticky významnou souvislost mezi obecnou znalostí rizikových faktorů vedoucích k cévní mozkové příhodě a pohlavím, věkem a rodinným stavem respondenta.

Tab. 1. Znalost rizikových faktorů vyvolávajících CMP
Znalost rizikových faktorů vyvolávajících CMP

Tabulka 2

Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi obecnou znalostí rizikových faktorů vedoucích k cévní mozkové příhodě a pohlavím. Ženy významně častěji uvádějí, že tyto rizikové faktory znají, oproti mužům, kteří významně častěji volí zápornou odpověď.

Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi obecnou znalostí rizikových faktorů vedoucích k cévní mozkové příhodě a věkem. Respondenti z nižších věkových skupin do 35 let významně častěji uvádějí, že rizikové faktory vedoucí k CMP neznají, dotazovaní z vyšších věkových skupin (55 a více let) významně častěji volí odpověď „nevím“.

Dále byla identifikována statisticky významná souvislost mezi obecnou znalostí rizikových faktorů vedoucích k cévní mozkové příhodě a rodinným stavem. Ovdovělí významně častěji volí odpověď „nevím“. Zde zřejmě zprostředkovaně působí věk dotazovaného.

Tab. 2. Obecná znalost rizikových faktorů vyvolávajících CMP
Obecná znalost rizikových faktorů vyvolávajících
CMP
X2– chí kvadrát test; p – test nezávislosti; df –stupně volnosti

Tabulka 3

Za nejvíce rizikový faktor, který může vyvolat s velkou pravděpodobností cévní mozkovou příhodu, považují občané ČR vysoký krevní tlak (77,2 %). Mezi vysoce rizikové faktory řadí rovněž kouření (71,2 %), obezitu (71,0 %) a stres (70,1 %). Více než polovina občanů je rovněž toho názoru, že k cévní mozkové příhodě může vést vysoká hladina cholesterolu (50,4 %) a dědičnost (50,1 %).

Jako méně rizikové vnímají občané ČR konzumaci alkoholu (40,1 %), diabetes mellitus, tj. cukrovku (30,6 %), užívání hormonální antikoncepce (24,2 %) a drogovou závislost (18,8 %). Nejmenší riziko pro respondenty představuje pití kávy (13,1 %), přítomnost spánkové apnoe (5,9 %), migrény (5,8 %) a poruchy imunity (5,3 %).

Aplikované testy statistické významnosti neidentifikovaly žádné statisticky významné souvislosti mezi preferováním jednotlivých rizikových faktorů vyvolávajících cévní mozkovou příhodu a sledovanými sociodemografickými znaky. Znamená to, že názory jednotlivých skupin občanů členěných dle sociodemografických znaků jsou homogenní a nejsou mezi nimi statisticky významné odlišnosti.

Tab. 3. Znalost rizikových faktorů vyvolávajících CMP (N = 1004)
Znalost rizikových faktorů vyvolávajících CMP (N = 1004)
Poznámka – součet relativních četností je vyšší než 100 %, neboť respondenti měli možnost označit více faktorů; celkový počet voleb (označených odpovědí) činil 5 360 případů, tzn. že respondenti označovali v průměru více než 5 rizikových faktorů CMP.

Tabulka 4

Pracovního procesu se účastní 66,0 % respondentů (N = 663). Celkem 12,5 % občanů pracuje méně než 8 hodin denně, největší část (38,3 %) uvádí 8–10hodinovou pracovní dobu. Více než 10 hodin denně pracuje 15,2 % občanů.

Tab. 4. Rozsah pracovní zátěže populace ČR (N = 1004)
Rozsah pracovní zátěže populace ČR (N = 1004)

Tabulka 5

Z tabulky 5 vyplývá, že byla identifikována statisticky významná souvislost mezi pracovní zátěží a pohlavím. Ženy ve významně větší míře uvádějí, že nepracují nebo pracují méně než 8 hodin denně, muži významně častěji pracují 8 a více hodin denně.

Byla též identifikována statisticky významná souvislost mezi pracovní zátěží a rodinným stavem. Ovdovělí logicky ve významně větší míře uvádějí, že nepracují, ostatní pracují většinou 8–10 hodin denně. Síla testu zde však byla oslabena nedostatečným počtem pozorování ve dvou políčkách kontingenční tabulky. Byla aplikována Yatesova korekce.

Dále byla identifikována statisticky významná souvislost mezi pracovní zátěží a vzděláním. Osoby s nižším vzděláním (základní, vyučen) ve významně větší míře uvádějí, že nepracují; největší pracovní zátěž (11–12 hodin denně) uvádějí ve významně větší míře osoby s vyšším odborným vzděláním. Síla testu byla oslabena nedostatečným počtem pozorování ve třech políčkách kontingenční tabulky; aplikována Yatesova korekce.

Tab. 5. Souvislost pracovní zátěže se sociodemografickými znaky
Souvislost pracovní zátěže se sociodemografickými
znaky
p – test nezávislosti; df – stupně volnosti; Χ2 – chí kvadrát test

Tabulka 6

Platí, že čím vyšší je hodnota aritmetického průměru, modu a mediánu, tím větší psychickou zátěž v práci dle hodnocení respondentů daný faktor představuje. Mezi faktory představujícími největší psychickou zátěž patří časová tíseň a skutečnost, že práce je tak náročná, že ji nelze provádět po léta se stejnou výkonností. Naopak nejméně zatěžujícím faktorem je schopnost udržet pozornost při práci a přítomnost konfliktů a problémů v práci.

Tab. 6. Faktory psychické zátěže v práci – porovnání středních hodnot
Faktory psychické zátěže v práci – porovnání středních hodnot
Mo = modus; Me = medián; s2 = rozptyl; s = směrodatná odchylka.

Časová tíseň v práci

Podmíněný nebo úplný souhlas s časovou tísní při práci vyjádřilo 23,8 % respondentů, odpověď „nevím“ nebo „někdy ano, někdy ne“ zvolilo 37,5 % dotazovaných, podmíněný nebo úplný nesouhlas vyjádřilo 38,7 % dotázaných. Z výsledků tedy vyplývá, že větší část dotazovaných respondentů časovou tíseň nepociťuje.

Neuspokojení z práce

Podmíněný nebo úplný souhlas s neuspokojením z práce vyjádřilo jen 7,4 % respondentů, odpověď „nevím“ nebo „někdy ano, někdy ne“ zvolilo 21,7 % dotazovaných, podmíněný nebo úplný nesouhlas vyjádřilo 70,9 % dotázaných. Z výsledků tedy vyplývá, že většinu respondentů jejich vlastní práce uspokojuje.

Vysoká zodpovědnost práce

Podmíněný nebo úplný souhlas s vysokou zodpovědností v práci vyjádřilo 17,5 % respondentů, odpověď „nevím“ nebo „někdy ano, někdy ne“ zvolilo 21,6 % dotazovaných, podmíněný nebo úplný nesouhlas vyjádřilo 60,9 % dotázaných. Z výsledků můžeme konstatovat, že většinu respondentů práce pro vysokou zodpovědnost psychicky nezatěžuje.

Malá zajímavost práce

Podmíněný nebo úplný souhlas s malou zajímavostí práce vyjádřilo 7,5 % respondentů, odpověď „nevím“ nebo „někdy ano, někdy ne“ zvolilo 14,8 % dotazovaných, podmíněný nebo úplný nesouhlas vyjádřilo 77,7 % dotázaných.

Z výsledků tedy vyplývá, že pro většinu dotazovaných respondentů je vlastní zaměstnání zajímavé a nevnímají ho jako duševně otupující.

Konflikty a problémy v práci

Podmíněný nebo úplný souhlas s častými konflikty a problémy v práci, od kterých se respondent nemůže odpoutat, vyjádřilo 4,6 % respondentů, odpověď „nevím“ nebo „někdy ano, někdy ne“ zvolilo 12,1 % dotazovaných, podmíněný nebo úplný nesouhlas vyjádřilo 83,3 % dotázaných. Na základě těchto výsledků můžeme konstatovat, že většina respondentů v práci konflikty a problémy nemá.

Schopnost udržet pozornost v práci

Podmíněný nebo úplný souhlas s tezí o problémech s udržením pozornosti při práci vyjádřily 3,0 % respondentů, odpověď „nevím“ nebo „někdy ano, někdy ne“ zvolilo 9,2 % dotazovaných, podmíněný nebo úplný nesouhlas vyjádřilo 87,8 % dotázaných. Z výsledků tedy vyplývá, že většina respondentů uvádí, že v zaměstnání problémy s udržením pozornosti nemá.

Nervozita a rozechvělost v práci

Podmíněný nebo úplný souhlas s projevy nervozity a rozechvělosti při práci vyjádřilo 4,5 % respondentů, odpověď „nevím“ nebo „někdy ano, někdy ne“ zvolilo 16,6 % dotazovaných, podmíněný nebo úplný nesouhlas vyjádřilo 78,9 % dotázaných. Z výsledků tedy vyplývá, že většina respondentů v práci nervozitu a rozechvělost nepociťuje.

Přání dělat jinou práci

Podmíněný nebo úplný souhlas s tezí, vyjadřující přání změnit práci, vyjádřilo 10,5 % respondentů, odpověď „nevím“ nebo „někdy ano, někdy ne“ zvolilo 20,1 % dotazovaných, podmíněný nebo úplný nesouhlas vyjádřilo 69,4 % dotázaných. Na základě těchto výsledků můžeme konstatovat, že většina respondentů uvádí, že ani po několika hodinách práce by nechtěli dělat něco jiného.

Únava a ochablost při práci

Podmíněný nebo úplný souhlas s existencí únavy a ochablosti při práci vyjádřilo 13,0 % respondentů, odpověď „nevím“ nebo „někdy ano, někdy ne“ zvolilo 25,9 % dotazovaných, podmíněný nebo úplný nesouhlas vyjádřilo 61,1 % dotázaných. Z výsledků tedy vyplývá, že většina respondentů uvádí, že při práci únavu a ochablost nepociťuje.

Udržování stejné výkonnosti v práci

Podmíněný nebo úplný souhlas s tezí o nemožnosti udržovat po léta stejnou výkonnost při práci vyjádřilo 17,2 % respondentů, odpověď „nevím“ nebo „někdy ano, někdy ne“ zvolilo 14,8 % dotazovaných, podmíněný nebo úplný nesouhlas vyjádřilo 68,0 % dotázaných. Z výsledků tedy vyplývá, že většina respondentů uvádí, že stále stejnou výkonnost v zaměstnání po léta lze udržovat.

Tabulka 7

Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi časovou tísní v práci a zaměstnáním. Větší časovou tíseň uvádějí ve významně větší míře podnikatelé a osoby samostatně výdělečně činné (dále OSVČ). Síla testu byla oslabena nedostatečným počtem pozorování ve čtrnácti políčkách kontingenční tabulky. Aplikována Yatesova korekce.

Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi časovou tísní v práci a vzděláním. Statisticky významně větší časovou tíseň v práci uvádějí osoby s vysokoškolským vzděláním. Síla testu byla oslabena nedostatečným počtem pozorování v pěti políčkách kontingenční tabulky. Aplikována Yatesova korekce.

Tab. 7. Souvislost časové tísně v práci se sociodemografickými znaky
Souvislost časové tísně v práci se sociodemografickými
znaky
X2 – chí kvadrát; p – test nezávislosti; df – stupně volnosti

Tabulka 8

Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi vysokou zodpovědností v práci a zaměstnáním. Statisticky významně vyšší míru zodpovědnosti v práci pociťují zaměstnanci na plný úvazek. Síla testu byla oslabena nedostatečným počtem pozorování v sedmnácti políčkách kontingenční tabulky. Aplikována Yatesova korekce.

Tab. 8. Souvislost vysoké zodpovědnosti v práci se sociodemografickými znaky
Souvislost vysoké zodpovědnosti v práci se sociodemografickými
znaky
X2 – chí kvadrát test; p – test nezávislosti; df – stupně volnosti

DISKUSE

Jak již bylo zmíněno výše, cévní mozková příhoda patří mezi onemocnění, jejichž rizikové faktory jsou známy a lze tedy do jisté míry incidenci ovlivnit. Důležitým předpokladem prevence je dobrá informovanost veřejnosti a její znalost rizikových faktorů, které CMP mohou vyvolat. Je důležité zaměřit se hlavně na faktory ovlivnitelné. Tato skutečnost byla v rámci našeho výzkumu zjišťována. Občané byli dotázáni, zda rizikové faktory cévní mozkové příhody znají a zda dle jejich názoru může vést rizikový životní styl k cévní mozkové příhodě. Pokud se týká obecné znalosti rizikových faktorů vedoucích k cévní mozkové příhodě, většina (61,7 %) občanů se domnívá, že tyto rizikové faktory zná (viz tab. 1). Znalost rizikových faktorů byla významně vyšší u žen oproti mužům, neznalost přiznávají respondenti mladší do 35 let věku (viz tab. 2). Výsledky však můžeme hodnotit do jisté míry pozitivně. Zdravotní gramotnost laické veřejnosti v České republice narůstá, nezbytná je nejen informovanost ze strany odborné veřejnosti, ale i motivace veřejnosti k samostatnému vyhledávání validních informací [Bártlová, 2018].

Příspěvek je zaměřen na hodnocení psychické pracovní zátěže jako dalšího možného rizikového faktoru vzniku stresu, na jehož podkladě může dojít ke vzniku cévní mozkové příhody. Úzkost může mít přímý vliv na vznik CMP, případně vliv nepřímý, kdy sekundárně dochází ke kardiovaskulárním poruchám [17]. Respondenti byli dotazováni na konkrétní možné faktory vzniku cévní mozkové příhody. Za nejvíce rizikový faktor považují občané ČR vysoký krevní tlak (77,2 %). Mezi vysoce rizikové faktory řadí rovněž kouření (71,2 %), obezitu (71,0 %) a v neposlední řadě právě stres (70,1 %) – viz tabulka 3.

Dlouhodobý, tedy chronický stres má přímou souvislost se vznikem arteriální hypertenze a je třeba tomuto věnovat pozornost. Zvláště, pokud je arteriální hypertenze nejčastějším rizikovým faktorem [9]. U mladších hypertoniků je porucha funkce autonomního nervového systému způsobená chronickým stresem velmi pravděpodobně jedním z hlavních patofyziologických mechanismů vzniku a progrese esenciální hypertenze [13]. Opakující se stres vede k chronické stimulaci nervového systému a k porušení funkce autonomního nervového systému s následnými neurohumorálními výkyvy v organismu, a tím k poruchám činnosti srdce, cév a ledvin. Existuje i přímá souvislost s výskytem chronického stresu, poruch autonomního systému a poruch spánku. Chronický stres se podílí i na vzniku a progresi spánkové apnoe [13], která též patří k rizikovým faktorům CMP. Existuje několik nejnovějších potvrzujících studií zabývajících se těmito souvislostmi, např. studie autorů Moskalenko et al. [16] zaměřená na interakci polymorfních markerů matrixových metaloproteináz (MMP), chronického stresu a hypertenze či metaanalýza studií v databázích PubMed, Embase, PsycINFO, Scopus a Web of Science, od jejich založení do června 2016 autorů Pérez-Piñar et al., kteří došli k závěru, že úzkostné poruchy zvyšují riziko vzniku CMP až o 24 % [17]. Autoři Weiner et al. potvrzují, že jedinci s tendencí k abnormálně zvýšeným kardiovaskulárním odpovědím na stres mají vyšší riziko vzniku esenciální hypertenze [24].

Ke stresu může vést nadměrná psychická zátěž v zaměstnání. Japonská studie autorů Tsutsumi et al. [20] či švédské studie autorů Toivanen [18, 19], Fransson et al. [6] a Jood et al. [11] uvádějí souvislost s vyšším výskytem cévních mozkových příhod u zaměstnanců s vyšší pracovní zátěží. U našich respondentů byla pracovní zátěž hodnocena pomocí nestandardizovaného dotazníku, při jehož konstrukci byly využity jednotlivé otázky z Meisterova dotazníku, které odpovídají jednotlivým faktorům psychické zátěže. Byla zjišťována časová tíseň, uspokojení z práce, pracovní zodpovědnost, zajímavost samotné práce, konflikty v práci, schopnost udržet pozornost, psychická náročnosti či touha změny zaměstnání.

Pracovního procesu se účastnilo 66,0 % (N = 663) z celkového počtu dotazovaných respondentů. Celkem 12,5 % občanů pracuje méně než 8 hodin denně, největší část (38,3 %) pracuje 8–10 hodin denně. Více než 10 hodin denně pracuje 15,2 % občanů (viz tab. 4). Ženy ve významně větší míře uvádějí, že nepracují nebo pracují méně než 8 hodin denně, muži významně častěji pracují 8 a více hodin denně. Největší rozsah pracovní zátěže (11–12 hodin denně) ve významně větší míře uvádějí osoby ve věku 25–34 let, s vyšším odborným vzděláním, dle povolání podnikatelé a OSVČ (viz tab. 5). Délka pracovní doby je jedním z faktorů majících vliv na možný výskyt CMP. Byla prokázána významná souvislost mezi výskytem cévní mozkové příhody a pracovní dobou více než 10 hod. po dobu 10 let a více [5]. Studie Kivimäki et al. [14] prokázala, že jedinci, kteří pracují týdně 55 hodin a více, mají 1,3krát vyšší riziko vzniku mozkové příhody než ti, kteří pracují standardní počet hodin. Autoři Virtanen a Kivimäki [21] doporučují maximálně 48hodinovou pracovní dobu týdně. Zdravotní dopady dlouhé pracovní doby potvrzuje i studie autorů Wong, Chan a Ngan [25] na základě metaanalýzy studií z let 1998–2018.

Jednotlivé faktory psychické zátěže v práci byly v našem výzkumu mezi sebou porovnány na základě míry středních hodnot. Jako jeden z hlavních pracovních stresorů byla uvedena časová tíseň. Časová tíseň při práci byla zjišťována prostřednictvím projektivní otázky tohoto znění: „Při práci se často dostávám do časové tísně“. Větší časovou tíseň uvádějí osoby s vysokoškolským vzděláním a také ve významně větší míře podnikatelé a OSVČ (viz tab. 7). Podmíněný nebo úplný souhlas s časovou tísní při práci vyjádřilo 23,8 % respondentů.

Vysoká zodpovědnost v práci byla zjišťována prostřednictvím projektivní otázky tohoto znění: „Práce mě velmi psychicky zatěžuje pro vysokou zodpovědnost, spojenou se závažnými důsledky“. Zde nebyl nalezen problém, většina respondentů uvádí, že je práce pro vysokou zodpovědnost psychicky nezatěžuje. Statisticky významně vyšší míru zodpovědnosti v práci pociťují zaměstnanci pracující na plný úvazek (viz tab. 8).

Mezi nejméně zatěžující faktory byla respondenty hodnocena schopnost udržet pozornost při práci a přítomnost konfliktů a problémů v práci. Dle našich výsledků zde nebyl identifikován problém (viz tab. 6). Skutečnost, zda respondent prožívá konflikty a problémy v práci s přesahem do soukromého života, není sledovanými sociodemografickými znaky statisticky významně ovlivňována. Na souvislost výskytu konfliktů v zaměstnání, šikanu či obtěžování jako rizika vzniku CMP upozorňuje studie Jood et al. [11].

Pracovními podmínkami, přetížením, vysokou náročností práce se zabývá mnoho studií převážně asijských. Der-Shin Ke [4] upozorňuje, že přesto, že hypertenze, diabetes mellitus a dyslipidemie patří mezi hlavní rizikové faktory cévní mozkové příhody, nelze opomenout přepracování a pracovní stres, kdy si pacienti často neuvědomují problém, pouze pociťují únavu. Stejně jako Wada, et [23] upozorňuje na riziko „Karoshi“, což je japonský termín označující smrt z přepracování.

ZÁVĚR

Většina respondentů (61,7 %) z řad veřejnosti zná rizikové faktory vedoucí k cévní mozkové příhodě. Nedostatky byly zjištěny ve větší míře u mužů oproti ženám a taktéž u mladších občanů do 35 let.

Za nejvíce rizikový faktor CMP považují občané ČR hypertenzi (77,2 %). Mezi vysoce rizikové faktory řadí kouření (71,2 %), obezitu (71,0 %) a stres (70,1 %).

Co se týče hodnocení pracovní zátěže, mezi faktory představující největší psychickou zátěž respondentů patřila časová tíseň (23,8 %) a skutečnost, že práce je tak náročná, že ji nelze dělat po léta se stejnou výkonností (17,2 %).

Větší časovou tíseň uvádějí ve významně vyšší míře podnikatelé, OSVČ a osoby s vysokoškolským vzděláním.

Nejméně zatěžujícím faktorem byla uváděna schopnost udržet pozornost při práci (3,0 % respondentů) a přítomnost konfliktů a problémů v práci (4,6 % respondentů).

Limitace výzkumu: Limitujícím faktorem šetření je vztaženost dotazníku k zaměstnání, není tedy vhodnou metodou pro zjišťování míry zátěže u nezaměstnaných osob.

Použité zkratky
CMP – cévní mozková příhoda
ČR – Česká republika
HLSQ – Standardized Overall Health Literacy Questionnaire
OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná
SDAT – Statistical Analysis of Social Data
SPSS – Statistical Package for the Social Sciences

Příspěvek se vztahuje k výzkumnému projektu číslo NV19-09-00199, který je podporován Ministerstvem zdravotnictví České republiky.

Prohlášení

Autoři prohlašují, že nemají střet zájmů v souvislosti se zveřejněním tématu práce.

Do redakce došlo dne 5. 6. 2023.
Do tisku přijato dne 13. 6. 2023.

 

Adresa pro korespondenci:
PhDr. Andrea Hudáčková, Ph.D.
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích,
Zdravotně sociální fakulta
Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče
U Výstaviště 26
370 05 České Budějovice
e-mail: hudaca@zsf.jcu.cz

Pracov. Lék., 75, 2023, No. 1–2, s. 5–12


Zdroje

1. Bryndziar, T., Šedová, P., Mikulík, R. Incidence cévní mozkové příhody v Evropě – systematická review. Česká a Slovenská Neurologie a Neurochirurgie [online], 2017, 80(2), s. 180– 189 [cit. 2020-03-28]. doi: 10.14735/amcsnn2017180. ISSN 12107859.

2. Calvet, D. Ischemic stroke in the young adult/.Infarctus cérébral du sujet jeune. Rev Med Interne., 2016, 37(1), p. 19–24. doi: 10.1016/j.revmed.2015.08.004. Epub 2015 Sep 9.

3. Češka, R. et al. Interna. 2. akt. vyd. Praha: Triton. 2015. 870 s. ISBN 978-80-7387-895-5.

4. Der-Shin Ke. Overwork, stroke, and karoshi-death from overwork. Acta Neurol Taiwan, 2012, 21(2), p. 54–59. Dostupné na www: http://www.ant-tnsjournal.com/Mag_Files/21-2/002.pdf

5. Fadel, M. et al. Association Between Reported Long Working Hours and History of Stroke in the CONSTANCES Cohort. Stroke. 201950. doi: 10.1161/STROKEAHA.119.025454.

6. Fransson, E. I., Nyberg, S. T., Heikkilä, K. et al. Job strain and the risk of stroke: an individual-participant data meta-analysis. Stroke. 2015, 46(2), p. 557–559. doi: 10.1161/STROKEAHA. 114.008019. Epub 2015 Jan 6.

7. Hladký, A., Židková, Z. Metody hodnocení psychosociální pracovní zátěže: metodická příručka. Praha: Karolinum; 1999.

8. Huаng, Y., Xu, S., Huа, J. Аssociаtion between job strаin аnd risk of incident stroke: а metа-аnаlysis. Neurology, 2015, 85(19), p. 1648–1654. doi: org/10.1212/WNL.0000000000002098

9. Hutyra, M., Šaňák, D., Bártková, A., Táborský, M. Kardioembolizační ischemické cévní mozkové příhody - diagnostika, léčba, prevence. Praha. Grada, 2011. 168 s. ISBN: 978-80-247-3816-1.

10. IKTA.CZ. Cévní mozková příhoda – iktus. [online]. [cit. 26.5.2020]. Dostupné na www: https://www.ikta.cz/index.php?pg=home- --cevni-mozkova-prihoda-iktus.

11. Jood, K., Karlsson, N., Medin, J., Pessah-Rasmussen, H., Wester, P., Ekberg, K. The psychosocial work environment is associated with risk of stroke at working age. Scand J Work Environ Health, 2017, 43(4), p. 367–374. doi: 10.5271/sjweh.3636. Epub 2017 Mar 27.

12. Kalita, Z., Brabec, P., Švancara, J., Voháňka, S., Jura, R., Mikulík, R., Kuliha, M., Neumann, J., Rajner, J., Král, M., Polívka, J., Václavík, D., Taláb, R., Latta, J., Škoda, O., Barteys, M. Rizikový profil pacientů s prodělanou ischemickou cévní mozkovou příhodou – analýza dat z registru IKTA. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie, 2013, 76(3), s. 343–349.

13. Kára, T., Souček, M. Chronická stresová zátěž, srdeční frekvence a esenciální hypertenze. Interní medicína pro praktické lékaře, 2004, 1, s. 9–14.

14. Kivimäki, M., Jokela, M., Nyberg, S. T. et al. Long working hours and risk of coronary heart disease and stroke: a systematic review and meta-analysis of published and unpublished data for 603,838 individuals. Lancet, 2015, 386(10005), p. 1739–1746. doi: 10.1016/S0140-6736(15)60295-1. Epub 2015 Aug 19.

15. Lim, S. P., Loh, H. C., Lim, F. Y., Aziz, A., Looi, I. Young stroke on prevalence of epidemiological factors, stroke subtypes and stroke events – an observational study. Journal of Cardiovascular, Neurovascular & Stroke, 2021. Dostupné na www: https://mycvns.com.

16. Moskalenko, M. I., Ponomarenko, I. V., Polonikov, A. V. The role of stress factors and genetic predisposition in the development of stroke in patients with essential hypertension. Neuroscience and Behavioral Physiology. 2020, 50(2), p. 143–148. doi: 10.1007/s11055-019-00880-3.

17. Pérez-Piñar, M., Ayerbe, L., González, E., Mathur, R., Foguet- -Boreu, Q., Ayis, S. Anxiety disorders and risk of stroke: A systematic review and meta-analysis. European psychiatry, 2017, 41, p. 102–108. ISSN 0924-9338. doi: https://doi.org/10.1016/j. eurpsy.2016.11.004.

18. Toivanen, S. Job control and the risk of incident stroke in the working population in Sweden. Scand J Work Environ Health, 2008, 34(1), p. 40–47. doi: 10.5271/sjweh.1196.

19. Toivanen, S. Social Determinants of Stroke as Related to Stress at Work among Working Women: A Literature Review. Stroke Research and Treatment. 2012, Article ID 873678, p. 10. doi:10.1155/2012/873678.

20. Tsutsumi, A., Kayaba, K., Ishikawa, S. Impact of occupational stress on stroke across occupational classes and genders. Social Science and Medicine, 2011, 72(10), p. 1652–1658. doi: 10.1016/j. socscimed.2011.03.026.

21. Virtanen, M., Kivimäki, M. Long Working Hours and Risk of Cardiovascular Disease. Curr Cardiol Rep., 2018, 20(11), p. 123. doi: 10.1007/s11886-018-1049-9. PMID: 30276493; PMCID: PMC6267375.

22. Vráblík, M. Léčba hypertenze a cévní mozková příhoda. Interní medicína pro praxi, 2010, 12(5), p. 280–287. ISSN 1212-7299.

23. Wada, K., Eguchib, H., Prieto-Merinoc. D. Differences in stroke and ischemic heart disease mortality by occupation and industry among Japanese working-aged men. SSM - Population Health, 2016, p. 745–749. doi: org/10.1016/j.ssmph.2016.10.004.

24. Wiener, A., Goldstein, P., Alkoby, O., Doenyas, K., Okon-Singer, H. Blood pressure reaction to negative stimuli: Insights from continuous recording and analysis. Psychophysiology, 2020, 57(4), p. e13525. doi: 10.1111/psyp.13525. Epub 2020 Jan 10. PMID: 31922263; PMCID: PMC7078923.

25. Wong, K., Chan, A. H. S., Ngan, S. C. The effect of long working hours and overtime on occupational health: A meta-analysis of evidence from 1998 to 2018. International Journal of Environmental Research and Public Health, 2019, 16(12), Article number 2102.

26. UZIS ČR. Zdravotnická ročenka České republiky 2018. ISSN 1210-9991.

Štítky
Hygiena a epidemiológia Hyperbarická medicína Pracovné lekárstvo
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#