Správná odpověď na kvíz

Segmentární kolitida při mezenteriální venookluzivní chorobě?

Segmentární kolitida postihující oblast rektosigmatu v délce cca 25 cm s enormním otokem sliznice a submukózy, téměř obturujícím lumen střeva s několika plošnými vředy a ostrým přechodem v aborální části v téměř normální sliznici distálního rekta nemá jednoznačné vysvětlení. Domníváme se, že se nejedná o idiopatický střevní zánět (IBD – inflammatory bowel disease), ulcerózní kolitidu, Crohnovu chorobu nebo neklasifikovanou IBD kolitidu. Na základě mimořádného endoskopického nálezu, vč. distribuce změn v postiženém úseku, nenápadné klinické symptomatologie, výsledků opakovaného histologického vyšetření, nálezů na CT a MR a také laboratornímu nálezu, považujeme tuto eventualitu za vyloučenou. U nemocného nebyla prokázána divertikulární choroba žádným zobrazujícím vyšetřením, ani v minulosti neměl ataky divertikulitidy, proto komplikace divertikulární choroby můžeme rovněž vyloučit. Anamnéza abúzu léků, jako jsou nesteroidní antirevmatika, antibiotika nebo podávání chemoterapie, se u pacienta nevyskytuje. Infekční choroby byly vyloučeny opakovaným vyšetřením stolice na parazity a také bakteriologicky. I když je pacient heterosexuál, pomýšleli jsme na možnost chlamydiové infekce, která byla z bioptických vzorků z postiženého úseku střeva vyloučena. Mnohokrát opakované biopsie a histologická vyšetření ani průběh nemoci nepotvrdil přítomnost submukózně se šířící neoplazie (linitis plastica nebo lymfomu). Podle všeho se jedná o ischemické postižení rektosigmatu nejspíše v rámci MIVOD (mesenteric inflammatory veno-occlusive disorder), která vedla k chronické nedokrevnosti střeva s městnáním krve v žilním řečišti. Důsledkem byl enormní otok stěny rektosigmatu a v důsledku tkáňové hypoxie došlo k pomalé progresi stavu a vzniku slizničních vředů. Protože byly vyloučeny nejčastější příčiny primárního hyperkoagulačního stavu, uzavíráme stav jako venookluzivní chorobu žilního řečiště v rektosigmatu, která vedla k chronické segmentární střevní ischemii.

Otevřenou otázkou zůstává další terapeutický postup. V současné době podáváme duální antiagregační terapii a cyklickou léčbu rifaximinem. Bude-li nález na střevě progredovat, je postupem volby chirurgická intervence, a to resekce rektosigmatu.

prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.

Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty

ISCARE I.V.F. a. s.

Jankovcova 1569/2c

170 00 Praha

milan.lukas@email.cz