Stav kvality hlasu pedagogů ostravských základních škol

Súhrn

Úvod:
Kultivovaný mluvní a hlasový projev je jedním z předpokladů úspěšnosti v mnoha profesích. Z hlediska nároků na kvalitu hlasu podle doporučení Unie evropských foniatrů rozlišujeme 4 skupiny hlasových profesionálů. Jsou to osoby, které pro výkon svého povolání nezbytně potřebují dokonalou hlasovou funkci. Cílem práce byla analýza hlasu pomocí počítačem řízeného standardizovaného měřícího systému pro analýzu profilu mluveného projevu u pedagogů ostravských základních škol, jež spadají do druhé skupiny hlasových profesionálů.

Metodika:
V rámci studie bylo osloveno 63 základních škol různých městských částí Ostravy. Se souhlasy ředitelů jsme se setkali u 34 z nich. Sběr dat probíhal v září až listopadu roku 2012 a účast jednotlivých pedagogů na měření byla založena na dobrovolnosti, celkem se zapojilo 495 respondentů. Respondenti byli podrobeni vyšetření hlasu pomocí modulárního systému lingWAVES pro analýzu a terapii hlasu a řeči. Akustickým hodnocením mluvního hlasu jsme posuzovali parametry jako fonační doba, intenzitní rozsah, frekvenční rozsah a profil mluvního hlasu. Jako objektivní a kvantitativní korelát kvality hlasu byl měřen Dysphonia Severity Index, pomocí něhož je možné hlasy klasifikovat do šesti skupin poškození hlasu.

Výsledky:
Celkový počet zúčastněných pedagogických pracovníků dosáhl 495 osob, z toho počítačovou analýzu hlasu absolvovalo 484 respondentů (98 %). Fonační doba byla u 45 % pedagogů naměřena průměrná. Nadpoloviční část pedagogů, tj. 64 %, vykazovala průměrné hodnoty v měření dynamického rozsahu. Podle křivky mluveného hlasu nebo-li Speaking profile slope odpovídalo kvalitě dobrých hlasů 84 % respondentů. Dysphonia Severity Index byl vyhodnocen u 423 respondentů, u zbylých osob nebyla kompletní kombinace čtyř hlasových charakteristik nutná pro výpočet indexu. V závislosti na měření odpovídaly výsledné hodnoty jednotlivým skupinám následovně:

• žádná dysfonie u 67,8 % pedagogů,
• lehká dysfonie u 19,6 %,
• lehká až střední dysfonie u 8 % pedagogů,
• mírná dysfonie u 3,8 % pedagogů,
• stálá dysfonie u 0,5 % pedagogů,
• silná přetrvávající afonie u 0,2 % pedagogů.

Závěr: Zjistili jsme, že stále existují situace, kdy jsou pedagogové v důsledku neustálého přepínání svého hlasu náchylnější k vzniku profesionálních poruch hlasu. Výsledky naznačují, že výuka je vysoce rizikové povolání vedoucí ke vzniku hlasových poruch a že tento zdravotní problém může mít vztah k neschopnosti výkonu této profese.

Klíčová slova:
hlas – hlasový profesionál – pedagog – kvalita hlasu – dysfonie – Dysphonia Severity Index

ÚVOD

Chceme-li pracovat v naší společnosti, musíme být schopni efektivně komunikovat. Přes cenný vědecký a technický pokrok mnoho aspektů moderního života zůstává pro jedince s poruchou hlasu či řeči nesmírně obtížných. Tyto poruchy často ovlivňují emocionální a sociální život člověka a mohou ohrozit pracovní příležitosti. Přibližně jedna třetina pracující populace denně využívá svůj hlas jako hlavní pracovní nástroj, nazýváme je hlasovými profesionály. Vokální požadavky se liší mezi různými profesemi, ale společné pro všechny jsou následné profesionální poruchy hlasu. Diagnostice poruch hlasu se věnuje celá řada odborníků. Porucha hlasu bývá definována jako patologická změna v individuální struktuře hlasu, změna v jeho akustických kvalitách, způsobu tvoření a používání. Vyšetření hlasu je záležitostí komplexní týmové spolupráce využívajících všech dostupných metod. Základní hodnocení však vychází ze subjektivního a objektivního členění.

Záměrem našeho projektu bylo získat objektivní výstupy o zdravotním stavu pracovního nástroje pedagogů, tedy jejich hlasu, na území města Ostravy. Cílem práce byla identifikace zdravotních rizik hlasových profesionálů prostřednictvím posouzení stavu hlasu počítačem řízeného standardizovaného měřícího systému pro analýzu profilu mluveného projevu.

MATERIÁL A METODIKA

V rámci studie bylo osloveno 63 základních škol různých městských částí Ostravy, se souhlasem ředitelů jsme se setkali v 54 %, tj. u 34 z nich: Poruba (10), Zábřeh (6), Hrabůvka (3), Dubina (2), Výškovice (1), Bělský Les (1), Moravská Ostrava (4), Slezská Ostrava (3), Mariánské Hory (1), Michálkovice (1), Proskovice (1), Lhotka (1). Sběr dat probíhal v září až listopadu roku 2012 a účast jednotlivých pedagogů na měření byla založena na dobrovolnosti. K měření docházelo vždy na půdě školy v její nejtišší místnosti. Celkem se zapojilo 495 respondentů.

Respondenti byli podrobeni vyšetření hlasu pomocí modulárního systému Lingwaves pro analýzu a terapii hlasu a řeči. Systém Lingwaves slouží k variabilní analýze lidského hlasu využívající hlasových profilů čili fonetogramů. Lingwaves zahrnuje měřič úrovně zvukového tlaku zajišťující vyšší přesnost měření intenzity, která se tak určí přímo ze signálu měřiče a digitálně se přenese k softwarovému zpracování. Pro účely výpočtu výšky tónu se používá kondenzátorový mikrofon Electret zabudovaný v měřiči zvukového tlaku. Měření se standardně provádí 30 cm od úst [21]. Fonetogram splňuje požadavky směrnic Unie evropských foniatrů pro standardizovanou fonetografii. Získané údaje z hlasové analýzy byly dále zpracovány. U kvantitativních údajů byly vypočteny základní charakteristiky (aritmetický průměr, směrodatná odchylka, minimální a maximální hodnota), u kvalitativních údajů byla zpracována frekvenční analýza (absolutní a relativní počty).

Akustickým hodnocením mluvního hlasu jsme posuzovali následující parametry – fonační doba, intenzitní rozsah, frekvenční rozsah, profil mluvního hlasu a Dysphonia Severity Index (dále jako DSI). Fonační doba, jedna z funkčních vlastností hlasu, je čas vyjádřený v sekundách, během kterého dokáže určitá osoba po jednom nadechnutí udržet nepřetržitě zpívaný (fonovaný) tón [7]. Při prostém nádechu se průměrná fonační doba pohybuje mezi 15–20 vteřinami [10]. Intenzitní, neboli dynamický rozsah hlasu je rozdíl maximální a minimální naměřené hladiny akustického tlaku při zvoleném hlasovém úkonu. Jestliže budeme vycházet z obvyklých hodnot pro zdravý, neškolený hlas tak u mužů se pohybuje v průměru mezi 20–28 dB a u žen mezi 18–28 dB (za patologickou hodnotu bývají považovány hodnoty okolo 8 dB). Průměrný dynamický rozsah hlasu činí 25 dB [5, 7]. Profil mluveného hlasu (speaking profile slope) se vytváří měřením tichého, klidného, hlasitého a křičeného hlasu. Výsledky jsou zobrazeny jako křivka, která ukazuje, jak rychle roste výška tónu se stoupající hlasitostí a jejíž sklon nás informuje o kvalitě hlasu. Strmý nárůst křivky vyjádřený číselnou hodnotou (tzn. sklon křivky > 1) je typický pro dobré hlasy [1].

Jako objektivní a kvantitativní korelát kvality hlasu byl měřen Dysphonia Severity Index. Kombinuje několik měření hlasu a je konstruován jako vážená kombinace čtyř hlasových charakteristik: maximální doba fonace (MPT, s), nejvyšší frekvence (F₀-High, Hz), nejnižší intenzita (I-Low, dB) a chvění (jitter, %). Je konstruován jako

DSI = 0,13 x MPT + 0,0053 x F₀-High – 0,26 x I-Low – 1,18 x Jitter (%) + 12,4 [25]

Pomocí indexu DSI je možné hlasy klasifikovat do šesti skupin poškození hlasu (tab. 1) a lze jej použít k dokumentaci změn kvality hlasu v jednodimenzionálním měřítku od +5 do -5. Čím více je index klienta záporný, tím více je jeho hlas považován za dysfonický. A naopak čím vyšší je hodnota indexu, tím lepší kvalita hlasu je. Účinek pohlaví je naštěstí nepřímo zahrnut ve výpočtu DSI, takže samostatný index není potřeba používat zvlášť pro muže a ženy [6, 25].

Charakteristika souboru

Studie byla zaměřena na pedagogy, kteří jsou podle rozdělení Unie evropských foniatrů zařazeni do druhé skupiny hlasových profesionálů z hlediska požadavku na kvalitu hlasu (tab. 2) [22]. Celkový počet zúčastněných pedagogických pracovníků dosáhl 495 osob, z toho počítačovou analýzu hlasu absolvovalo 484 respondentů (98 %). Většinovou část tvořilo 435 žen, tj. 90 %, zbývající část doplnilo 49 mužů, tj. 10 %. Horní i dolní věková hranice byla individuálně omezena výkonem povolání. Věkové rozpětí souboru bylo u žen 24–68 let, u mužů 27–63 let. Průměrný věk celého souboru činil 45 let (SD ± 9,57). Některé ženy vykonávaly své povolání v rámci starobního důchodu. Vysokoškolsky vzdělaných bylo 455 respondentů, tj. 94 % (407 žen a 48 mužů), středoškolsky vzdělaných 29 respondentů (28 žen a 1 muž), tj. 6 %. Denní zátěž hlasu v závislosti na počtu odučených hodin se odvíjela od velikosti úvazku učitelů a pohybovala se od 1 do 11,5 hodin denně. Průměrně se jednalo o 4–6 hodin denně (SD ± 1,55). Maximální doba praxe u respondentů dosáhla 46 let, naopak minimální pouhý jeden rok. Průměrnou délkou provozování povolání bylo 19 let (SD ± 10,47). Počet dětí ve třídách se pohyboval v rozmezí od 2–36 žáků, průměrně bylo ve třídě 23 žáků (SD ± 5,89).

VÝSLEDKY

U většiny pedagogů, tedy u 220 osob, byla naměřena průměrná fonační doba. Nadprůměrných hodnot dosáhlo 115 osob a podprůměrných hodnot 149 osob. Coby nejnižší hodnota byla naměřena fonační doba dlouhá 4,55 sekund, naopak nejvyšší hodnota dosáhla 50,35 sekund (graf 1).

Při hodnocení dynamického rozsahu z celkového počtu 495 osob dosahovala většina respondentů průměrných hodnot, a to 311 pedagogů. Podprůměrné hodnoty, nikoliv však patologické, mělo 30 pedagogů a 143 pedagogů disponovalo nadprůměrným intenzitním rozsahem. Jako nejslabší intenzita byla zaznamenána hodnota 41 dB, naproti tomu nejsilnější pak 114 dB (graf 2).

Informace získané pomocí křivky mluveného hlasu neboli Speaking profile slope (obr. 1) rozdělily soubor následovně. Kvalitě dobrých hlasů, tedy hodnotě větší než jedna, odpovídal počet 407 osob (84 %). Hodnota menší než 1 byla naměřena 77 osobám (16 %). Stoprocentní úspěšnosti tohoto měření dosáhli pedagogové devíti základních škol (Ostrava-Poruba – Bulharská, I. Sekaniny, K. Pokorného, Porubská 831; Ostrava-Zábřeh – Kosmonautů 13, Volgogradská; Bělský Les – B. Dvorského; Muglinov – Pěší; Ostrava-Lhotka – Těsnohlídkova).

DSI byl vyhodnocen u 423 respondentů, u zbylých osob nebyla kompletní kombinace čtyř hlasových charakteristik nutná pro výpočet indexu (graf 3). V závislosti na měření odpovídaly výsledné hodnoty jednotlivým skupinám následovně: 5 – žádné dysfonii 287 pedagogů; 4 – lehké dysfonii 83 pedagogů; 3 – lehké až střední dysfonii 34 pedagogů; 2 – mírné dysfonii 16 pedagogů; 1 – stálé dysfonii 2 pedagogové a 0 – silné přetrvávající afonii 1 pedagog. Stoprocentní úspěšnosti dosáhly: ZŠ I. Sekaniny (Ostrava-Poruba) a ZŠ Kosmonautů 13 (Ostrava-Zábřeh).

DISKUSE

Hlas pedagogů byl předmětem již mnoha studií po celém světě, neboť učitelé jsou lákavým souborem v oblasti profesionálních poruch hlasu. Přes veškeré výzkumy v oblasti hlasových problémů u učitelů je výskyt hlasových poruch v této skupině stále jistou neznámou, zprávy o jejich výskytu se pohybují ve velkém rozpětí. Je však zřejmé, že v profesích majících výrazné hlasové zatížení jsou potíže častější, než je obecně běžné.

Právě učitelé základních a mateřských škol jsou považováni za reprezentanty profese s těžkým hlasovým zatížením a podle autorů Laukkanen, Pekkarinen et al. tvoří 16 % z celkového počtu hlasových profesionálů [9, 23]. Jedním ze stanovisek je denní mnohahodinové používání hlasu v plné síle při dobré srozumitelnosti. Denní zátěž hlasu se v našem souboru pohybovala od jedné až do 11,5 hodiny za den, průměr byl roven šesti hodinám na den. Učitelé ve skutečnosti používají svůj hlas s vysokou intenzitou, v hlučných třídách a dlouhou dobu bez vhodných přestávek. Tráví až 90 % svého pracovního času ústním vysvětlováním. [4, 17] Přetěžování hlasového aparátu učitelů těmito způsoby bylo prokázáno i v dalších studiích [3, 14, 15, 20].

Podle fonační doby, která je podle Wuytse et al. důležitou proměnnou pro celkové hodnocení kvality hlasu, je náš soubor rozdělen na téměř stejné 3 části. U osob, které disponovaly nadprůměrnými hodnotami fonační doby, byla prokazatelná brániční dechová technika, naopak podprůměrné výsledky odpovídaly svrchnímu hrudnímu dýchání.

Hodnocení DSI určilo v souboru respondentů 32,2 % pedagogů s různými formami dysfonie, od lehké přes mírné dysfonie až po přetrvávající afonie. Podle autorky Sliwinska-Kowalska je tento fakt předurčující k vznikající patologii hlasotvorného aparátu až vzniku profesionální poruchy hlasu [18]. Podobné výsledky mají i autoři dalších výzkumů, kteří se shodují na vyšší prevalenci hlasových problému u učitelů [10, 11, 12, 19]. Pokud jde o subjektivní hlasové stížnosti, výsledky příslušných studií mohou být shrnuty následovně: většina učitelů má zkušenosti s hlasovými obtížemi, až jedna desetina z nich je považuje za těžké problémy a až 5 % za tak četné a časté, že setrvání v jejich práci je pro ně velmi diskutabilní [11, 12, 16, 19]. Stejně tak se učitelé domnívají, že hlasový problém může nepříznivě ovlivnit jejich budoucí kariérní možnosti [19]. Tyto výsledky podporují představu, že učitelství je vysoce rizikové povolání vzhledem k vzniku hlasových poruch.

V naší studii jsme neporovnávali rozdíly mezi pohlavími, neboť podle Wuytse je efekt pohlaví nepřímo zahrnut ve výpočtu DSI. Avšak v mnoha dalších výzkumech bylo uvedeno, že ženy trpěly hlasovými problémy častěji než jejich mužští kolegové [2, 6, 13, 15, 24]. U žen se tak potvrdila větší kumulace profesionálních potíží odůvodněná některými autory častější prací obvykle s mladšími dětmi [13, 15, 24]. Tento fakt naše výsledky nemohou potvrdit, avšak ani vyvrátit, pro nízký počet mužů v našem souboru. Ale souhlasí s převahou ženského pohlaví v pedagogické profesi, náš soubor tvořilo 90 % žen a 10 % mužů.

Podle doktorky Inez Kozelské, která se zabývala výzkumem v oblasti hlasové přípravy budoucích hlasových profesionálů – učitelů na katedře hudební výchovy Ostravské univerzity, vyplývá, že pregraduální hlasová příprava v rámci učitelské profese je nedostatečná a vyžaduje další opatření. Dále autorka uvádí, že při hlasových obtížích, často kumulovaných, učitelé nevyhledávají odbornou foniatrickou konzultaci [8]. Z našeho souboru již alespoň jednou absolvovalo foniatrickou prohlídku 64 % pedagogů. Z toho pouze 3 % respondentů svého foniatra nebo otolaryngologa navštěvuje pravidelně. Přitom během praxe by mělo být samozřejmostí dodržovat periodické prohlídky hlasotvorného aparátu, jejichž lhůta je doporučena u osob s vysokými nároky na kvalitu hlasu jedenkrát za 1–3 roky. Výstupní a následné prohlídky mají význam z forenzního hlediska. Od učitelů jako hlasových profesionálů bychom očekávali zodpovědnější přístup v péči o hlas. Významné je neopomenout preventivní vstupní prohlídku před zahájením studia, kterou se posuzuje zdravotní způsobilost ke studiu a k přípravě na budoucí povolání. Již zde je možné vyhnout se možným pozdějším těžkostem.

Výsledky naší práce se ztotožňují s názory dalších studií, které označují učitelství jako rizikovou profesi vzniku hlasových poruch. Tato zjištění jasně ukazují na potřebu dalšího zkoumání příčin hlasové dysfunkce a jsou motorem pro rozvoj vzdělávacích programů zaměřených na prevenci hlasových problémů v této skupině profesionálních hlasových uživatelů.

ZÁVĚR

Během realizace této studie bylo možné měřit hodnoty, které mapují hlasovou kondici pedagogů – hlasových profesionálů – ostravských základních škol. Zjistili jsme, že stále existují situace, kdy jsou pedagogové v důsledku neustálého přepínání svého hlasu náchylnější k vzniku profesionálních poruch hlasu. K tomuto přepínání dochází zcela zbytečně, následkem nedostatečné osvěty v rámci hlasové hygieny.

Právě u pedagogů, by měla být hlasová péče a vzdělání co nejpregnantnější, mají-li možnost zodpovědně předávat zásady dokonalého mluvního a zpěvního projevu svým žákům, tedy následujícím generacím. Výsledky naznačují, že výuka je vysoce rizikové povolání vedoucí ke vzniku hlasových poruch a že tento zdravotní problém může mít vztah k neschopnosti výkonu profese a následným ekonomickým dopadům.

Projekt byl realizován v rámci grantu Ostravské univerzity (Lékařské fakulty) a Magistrátu města Ostravy - SMO 0211/2012/KZ: Epidemiologická studie frekvence hlasových poruch u pedagogů a návrh jejich prevence.

Do redakce došlo dne 10. 8. 2015.

Do tisku přijato dne 13. 8. 2015.

Adresa pro korespondenci:

Mgr. Kristýna Vojkovská

Centrum pro poruchy sluchu a rovnováhy

Opavská 6116/15A

708 00 Ostrava-Poruba

e-mail: orl.centrum@centrum.cz